Zdroj: repro Reportéři bez hranic
Svoboda tisku ve světě utrpěla i kvůli pandemii covidu-19, novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích, napsala v každoroční zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česká republika se v žebříčku 180 zemí světa drží stejně jako loni na 40. místě. Největší svobodu mají média nadále ve skandinávských zemích, poslední příčky obsadily Eritrea, Severní Korea, Turkmenistán a Čína.
Letošní žebříček podle RSF odráží dramatické zhoršení v přístupu k informacím a více překážek pro informování veřejnosti. Podíl na tom nese pandemie covidu-19, která v některých státech posloužila jako záminka odepřít novinářům přístup k informacím. Organizace hodnotí situaci žurnalistiky jako „velmi špatnou", „špatnou" nebo „problematickou" v 73 procentech 180 zkoumaných zemí. Data ukazují, že práce novinářů na citlivých tématech a investigace si pohoršily zejména v Asii, na Blízkém východě a v Evropě.
Novináři v Česku podle RSF čelí velkým výzvám, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby od vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace RSF. Jako problematickou vidí i koncentraci mediální moci v rukou několika oligarchů.
V Evropě si letos pohoršilo Německo, které se ze skupiny států s dobrým postojem k médiím přesunulo do skupiny „docela dobrých", respektive se propadlo z 11. na 13. místo. Podle RSF za tím stojí útoky na novináře ze strany „demonstrantů podporujících extremistická hnutí a konspirace při protestech vůči opatřením proti koronaviru".
Na druhé straně Atlantského oceánu si „docela dobré" hodnocení udržely Spojené státy, a to i přes to, že poslední rok vlády předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa poznamenal rekordní počet útoků na novináře a zatčení mediálních zaměstnanců. USA si v celkovém hodnocení od loňského roku polepšilo o jednu příčku na 44. místo.
Zhoršila se naopak svoboda médií v Brazílii, kde k nedůvěře vůči novinářům přispívá tamní prezident Jair Bolsonaro. Brazilskou hlavu státu společně s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem RSF dává za příklad státníků, kteří v loňském roce šířili informace o lékařsky neověřených léčbách covidu-19. Kontrolu nad médii při informování o pandemii zpřísnily i úřady v Íránu, vláda egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího zase zakázala publikaci jiných než oficiálních statistik o stavu epidemie. Zdravotnická situace zkomplikovala i informování v Česku, kde je na „chaotické vládní tiskové konference" povolen vstup jen hrstce novinářů, uvedla RSF.
„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci," uvádí generální tajemník Christophe Deloire. „Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické a někdy dokonce i kulturní podmínky," dodal Delorie. Podle něj je žurnalistika nejúčinnějším prostředkem, jak zajistit veřejnou debatu založenou na široké škále faktů.
Nejlépe hodnocenými státy podle RSF zůstávají Norsko, Finsko, Švédsko, Dánsko a Kostarika. Nejhorší hodnocení si kromě Číny, jejíž cenzuru internetu, dohled nad médii a propagandu RSF označuje za bezprecedentní, drží opět Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.
Nejhorší propad v letošním žebříčku zaznamenala Malajsie, která klesla o 18 míst na 119. příčku, a to i kvůli novému zákonu trestajícímu šíření falešných zpráv, který tamní vládě podle RSF umožňuje do veřejné agendy protlačit „vlastní verzi pravdy". Nejvíce si naopak polepšily Burundi, Mali a Sierra Leone.
-čtk-
Tagy
