Soud se postavil proti sexistickému využití nahoty v reklamě
Nejvyšší správní soud rozhodl, že použití fotografií nahé ženy k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží představuje diskriminaci.
V české justici padl zásadní rozsudek. Nejvyšší správní soud rozhodl, že reklama, jež využívá fotografie nahé ženy pouze k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží, a tím staví ženu do pozice sexuálního objektu, je v rozporu s dobrými mravy, konkrétně je diskriminační vůči ženskému pohlaví a snižující lidskou důstojnost.
Nejvyšší správní soud vynesl tento rozsudek v případě žalobkyně – společnosti Index Čechy – proti Ministerstvu průmyslu a obchodu. Brněnská firma se odvolala proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, jež jí v roce 2016 uložil pokutu ve výši 50 tisíc korun za porušení zákona o regulaci reklamy. Postih se týkal letáku Zastavárny Index s fotografií téměř nahého ženského těla, nemajícího jakoukoliv souvislost s propagovanou činností. Leták byl v množství 213 689 kusů distribuován v Brně, Přerově a Olomouci.
Leták firmy Index Čechy sestával ze dvou stran. Zatímco na jedné z nich se nacházely fotografie zastavárenského zboží, jako jsou šperky, elektronika, skleněné či keramické nádobí, a adresy provozoven, na druhé straně byla umístěna frontální fotografie téměř nahé mladé ženy pózující pouze v kalhotkách, mající zcela odhalená ňadra a opírající se nejspíše o karoserii historického automobilu.
„Správní orgány sice neučinily závěr o pornografické povaze reklamy. V této souvislosti však lze poznamenat, že na nyní posuzovanou věc lze i v tomto směru hledět jako na hraniční případ, neboť svým celkovým ztvárněním cílí zcela zjevně na sexuální pud příjemců a odpovídá spíše obsahu erotického magazínu než jakémukoliv běžně vídanému reklamnímu obsahu šířenému ve veřejném prostoru jinými tržními subjekty, čímž naplňuje přinejmenším některé znaky testu pornografické povahy díla,“ píše se v rozsudku. „V situaci hromadného nevyžádaného šíření takové reklamy mezi širokou veřejnost považuje Nejvyšší správní soud jeho rozpor s dobrými mravy za natolik zjevný, že není nutné, aby byl ještě detailněji zdůvodňován,“ vysvětluje Nejvyšší správní soud.
Na reklamy Zastavárny Index (nejen tu, kterou řešil Nejvyšší správní soud) upozornila také soutěž Sexistické prasátečko, udělující v letech 2008 až 2018 anticenu za sexistické reklamy. Popsány byly slovy: „Stojí na principu ,sex sells’: K propagaci výrobku využívá nahá těla a sexuální prvky, které nemají žádnou souvislost s výrobkem a slouží jen k upoutání pozornosti.“
Právě skutečnost, že ženská nahota v reklamním letáku vůbec nesouvisí s propagovaným zbožím, byla podle rozsudku jedním z prvků vedoucích k závěru, že reklama snižuje lidskou důstojnost a diskriminuje ženy. Nahota jako taková v reklamě nevadí (například při propagaci masáží, spodního prádla či kosmetiky), její irelevantní použití však ano. „Z hlediska posuzování nepřípustné míry a formy sexistického obsahu, potažmo rozporu s dobrými mravy obecně bude rozdíl mezi reklamou propagující masérské služby, na které bude zachycena téměř nahá žena ležící na břiše na lehátku, a reklamou na sortiment či službu nijak nesouvisející s péčí o lidské tělo, která bude obsahovat explicitní eroticky až pornograficky laděné fotografie žen,“ dodává Nejvyšší správní soud.
-stk-