Výzkum: Za zpravodajství na webu loni zaplatilo 7 % Čechů

Zdroj: Shutterstock

Za zpravodajský obsah na webu zaplatilo v loňském roce 7 % české internetové populace starší 15 let. Oproti předešlému roku je to o tři procentní body více. Vyplynulo to z aktualizované vlny studie o konzumaci zpravodajství, ve které sleduje výzkumná agentura Nielsen Admosphere i ochotu české veřejnost platit za zpravodajský obsah. Výsledky byly zveřejněny na páteční konferenci Novinářské fórum.

Ochota platit za zpravodajský obsah na českém internetu se tak podle Hany Friedlanderové, která za výzkum odpovídá, od roku 2017 mírně zvyšuje. Výzkum podle jejích slov navíc ukazuje, že ochota mladších lidí ve věku 15-34 let platit za zpravodajský obsah je mírně vyšší než v celé populaci. Zatímco v té si dovede představit 31 % lidí, že by za nějaký zpravodajský obsah platilo, mezi mladými to má být až 41 %. Z této skupiny lidí, kteří si dovedou představit, že by za zpravodajský obsah platili, většina očekává především nezávislé zpravodajství z důvěryhodných zdrojů, obsah bez reklam či přístup k exkluzivnímu obsahu. Většina české populace (82 %) se ale domnívá, že zpravodajství by mělo být dostupné zdarma.

Zdroj: Nielsen Admosphere, základ celý vzorek, N-1040, realizace výzkumu říjen až listopad 2020. Prezentace na Novinářském fóru

Deklarace respondentů do výzkumu, za co jsou ochotní na internetu platit, se však může rozcházet s realitou. Přestože do výzkumu nejčastěji lidé uvedli, že by hypoteticky na internetu platili za zpravodajství, reálně se nejvíce platí za přístupy k videoobsahu, dále za hry a za aplikace na mobily. Přestože se celkově placení na internetu v české populaci zvýšilo za všechny služby o osm procent, stále zůstává asi polovina těch, kteří si žádnou službu nekoupili. Opět je patrná větší ochota mladších za jakékoliv placené služby na internetu platit.

Zdroj: Nielsen Admosphere, základ celý vzorek, N-1040, realizace výzkumu říjen až listopad 2020. Prezentace na Novinářském fóru

Podle Tomáše Belly ze slovenského Denníku N, který je založen na placeném obsahu, se obecně vnímá uvedených 7 procent, kteří do průzkumu uvedli, že za zpravodajství na internetu platí, jako nízké číslo. Podle jeho zkušeností to tak ale není. „Pokud by všichni tito lidé skutečně platili, tak je finanční problém médií vyřešen,“ uvedl. Slovenský Denník N má aktuálně 69 tisíc předplatitelů, což znamená, že za jeho obsah platí 1,6 % slovenské populace a 5 % pravidelných návštěvníků webu Denníku N. Má jít přitom o ziskové médium s výší zisku na úrovni 1 mil. euro. Přes devadesát procent uživatelů ale podle Belly za zprávy nikdy nezaplatí. Důvod ale není ten, že by si nemohli placení finančně dovolit, spíš se jim nechce číst dlouhé články nebo s obsahem nesouhlasí.

Podle Martina Malého, který se podílel na zpoplatnění serveru iHned.cz, představuje potenciál platících čtenářů takového webu asi 100 tisíc lidí. Při hranici 25 tisíc platících se už příjmy z předplatného měly vyrovnat příjmům z reklamy. Domnívá se, že důležité je uvažovat o zpoplatňování obsahu na zpravodajských webech jako o zpoplatněném servisu, nikoli pouze o zpravodajství. „Za zpravodajství nechce nikdo platit, protože je všude. Zprávy nelze prodat jen tak, musíme jim přidat nějakou hodnotu – kontext, vizualizaci, podobu. Nejprodávanější články byly takové, které přinášely nějakou praktickou radu, dále komentáře a rozhovory. Ověřené zpravodajství tam vůbec nefigurovalo,“ přiblížil, za jaký obsah byli čtenáři na iHnedu ochotní platit. Zkušenost ze Slovenska je ale podle Tomáše Belly v této věci jiná, lidé tam nejvíce platí právě za kauzy.

Záznam z Novinářského fóra si můžete prohlédnout níže.

-mav-