Z předsedů stran na Facebooku vládne Okamura, na Instagramu Bartoš

Zdroj: Shutterstock

Říjnové parlamentní volby se blíží a většina politických stran i jejich předsedů se více než kdy jindy soustředí na svou prezentaci na sociálních sítích. Jak si jednotlivé politické strany a jejich předsedové zde stojí, mapuje analýza agentury Advisio.

Zdaleka nejoblíbenější sociální sítí v Česku je Facebook, který má přes pět milionů uživatelů. Z politických stran se na ní nejlépe daří Pirátům, jejich stranický profil sleduje téměř 190 tisíc lidí. Na druhém místě pak je TOP 09. Nejslabší jsou na Facebooku komunisti a lidovci. 

Zdroj: Advisio

Zcela jiná situace panuje u profilů předsedů stran. Často diskutovaná facebooková prezentace Andreje Babiše (ANO) s jeho příspěvky „Čau lidi“ je se svými 280 tisíci sledujícími až na druhém místě. V čele stojí Tomio Okamura s více než 290 tisíci fanoušků. Babiš s Okamurou získávají pod většinou příspěvků nižší tisíce„lajků“. Za nimi se drží Ivan Bartoš (Piráti), kterého dotahuje Robert Šlachta z nově vznikající strany Přísaha se 78 tisíci sledujících. Byť má čtyřikrát méně sledujících než Andrej Babiš, získává pod některými příspěvky podobné tisícové počty „lajků“.

Zdroj: Advisio

„Je také zajímavé sledovat, zda politici na sociální sítě pouze jednostranně umísťují obsah, nebo s lidmi i diskutují a odpovídají na komentáře, což působí daleko lépe. Například na Facebooku se do takové interakce nejvíce pouštějí Ivan Bartoš (Piráti) a Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tomio Okamura (SPD) tolik nediskutuje, ale hodně lidem děkuje za podporu. Za Petra Fialu (ODS) přiznaně odpovídá jeho tým. Ostatní předsedové na komentáře pod příspěvky nereagují vůbec nebo jen výjimečně, což je z pohledu digitálního marketingu chyba, byť si třeba některé strany nechávají zpětnou vazbu na živou kontaktní kampaň,“ říká ředitel agentury Advisio Jiří Komár.

Druhou nejoblíbenější sociální sítí je v Česku Instagram s více než dvěma miliony uživatelů. Nejčastější uživatelskou skupinou zde jsou mladší ženy. Zde jednoznačně bodují Piráti, jejichž stranický profil zde má hodně přes 40 tisíc fanoušků. Až daleko za nimi zůstává druhá TOP 09 se 17 tisíci sledujících. Ta se donedávna na Instagramu mohla pyšnit Dominikem Ferim s mezi politiky rekordním více než 1,1 milionem sledujících. Feri se nedávno po známé kauze stáhl z politiky, na jeho počtu sledujících se to ale zatím nijak výrazně neprojevilo. ANO, SPD a Přísaha potenciál Instagramu nedocenily a svůj stranický profil zde ani nemají. ČSSD sice ano, ale její poslední příspěvek je téměř rok starý.

Zdroj: Advisio

Mezi předsedy jsou na prvních místech stejně jako u stranických profilů Ivan Bartoš (Piráti) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Jan Hamáček (ČSSD) a Vojtěch Filip (KSČM) zde svůj profil vůbec nemají a Petr Fiala (ODS) i Andrej Babiš (ANO) mají na Instagramu velmi malý počet fanoušků, jejich profily ovšem vznikly až nedávno.

Zdroj: Advisio

Mnozí čeští politici mají v oblibě Twitter, který má jen necelých čtyři sta tisíc uživatelů, hodně jej však sledují novináři a další influenceři. Zdaleka nejvíce sledujících má na Twitteru Andres Babiš (ANO): 450 tisíc. V minulosti se ovšem spekulovalo, zda jsou všichni tito fanoušci autentičtí, je jich totiž více než všech českých uživatelů Twitteru. Daleko za Andrejem Babišem pak následuje Ivan Bartoš (Piráti), Petr Fiala (ODS) a Jan Hamáček (ČSSD).

Zdroj: Advisio

Zajímavé je také sledovat, jak pojala prezentace na sociálních sítích koalice Spolu složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Jednotlivé strany a jejich předsedové se hodně soustředí na prezentaci na svých vlastních profilech, byť tam společnou značku často zmiňují. Vedle toho vznikly samostatné profily Spolu na Facebooku (1 184 sledujících), Instagramu (6 471 sledujících) i Twitteru (8 264 sledujících), těm se ale zatím zdaleka nepodařilo přilákat tolik fanoušků jako zavedené a dlouhodobě fungující samostatné prezentace jednotlivých stran a jejich předsedů. 

Analýza agentury Advisio probíhala v červnu 2021 a byly do ní zařazeny politické strany, které v některém z posledních relevantních průzkumů překročily 5% volební klauzuli.

-stk-