Pavel Šafr: Noviny musí vyjadřovat hodnoty

Pavel Šafr, zdroj: Forum 24

Ve čtvrtek 19. srpna vstupuje na trh novinový Týdeník Forum, za jehož vydáváním stojí společnost Forum 24 vedená Pavlem Šafrem. Týdeník Forum odstartuje v nákladu 70 tisíc kusů, prodávat se bude za 30 Kč v pultovém prodeji a za 25 Kč v předplatném. Vycházet bude na 32 stranách novinového formátu, jeho cílem je oslovit potenciální voliče demokratických politických stran. Vstup na trh si záměrně načasoval na období před letošními říjnovými sněmovními volbami. „Chceme bojovat za to, co je normální,“ říká v rozhovoru Pavel Šafr.

Zahajujete s tištěným nákladem 70 tisíc kusů. Na jaře jste odhadovali tištěný náklad v rozmezí 60 až 100 tisíc kusů. Nakonec jste se tedy rozhodli spíš pro dolní hranici plánovaného tištěného nákladu. Proč?

Kladu při uvádění nových produktů velký důraz na přímé spojení mezi rozhlasovou reklamou a možností zákazníka hned si tištěné médium koupit. My jsme se bohužel několik měsíců přetahovali s Českým rozhlasem o textaci reklamního sdělení a pak, když se zjistilo, že už pro nás reklama v srpnu není, tak o podobu sponzorského vzkazu. Český rozhlas až do konce minulého týdne nebyl ochoten přistoupit na vysílání našeho sloganu „vracíme Čechům noviny“ a odmítl vysílat slovní spojení, že jsme „nezávislí na miliardářích“. Přitom veřejně tvrdili, že máme problém v náležitostech, jež má mít sponzorský vzkaz. Tyto náležitosti ale agentura s rozhlasem standardní cestou domluvila a do vzkazu zakomponovala. Až na poslední chvíli nám přišel email od mluvčího ČRo, že rozhlas vzkazy s naším sloganem přijímá. Měli jsme silná právní stanoviska pro náš pohled na věc. Takže máme radost, smíme komunikovat přes rozhlas. Ale upřímně řečeno, vůbec nikde nemůžeme říci náš slogan celý „vracíme Čechům noviny, které jim vzal premiér“. A už vůbec nemůžeme v reklamě říct podstatu toho, co jsme zjistili a co bude na první straně prvního čísla. Tak jsme raději opatrnější, co se týče tištěného nákladu. Ale těch 70 tisíc není málo. 

Týdeník Forum ale nezačíná zcela od nuly. Stávající odběratele měsíčníku Revue Forum, který s uvedením týdeníku zaniká, převádíte na předplatitele nového týdeníku. Kolik jich tedy teď máte?

V současnosti máme téměř 4000 předplatitelů. Jsou to jednak předplatitelé Revue Forum a další stovky předplatitelů jsme získali v posledním měsíci na základě akční nabídky předplatného Týdeníku Forum. Půlroční předplatné darujeme každému, kdo si koupí vstupenku na koncert 30 let bez okupantů. Prodali jsme nakonec více než 1500 lístků na koncert.

Na kolik odhadujete remitendu úvodního vydání nebo několika prvních vydání nového týdeníku? Vstupovat v dnešní době na trh s vysokonákladovým tištěným týdeníkem se může jevit jako riskantní.

To je opravdu těžké odhadovat, nemůžu věstit z křišťálové koule. Covidová doba odnaučila lidi chodit do trafik. Mění se životní styl lidí, klesá počet nákupních příležitostí. Za téměř osm let, co jsem opustil velká tištěná média, se mediální chování změnilo. Internet začal printová média drtit, ale na druhou stranu nelze říci, že by trh tištěných titulů končil. Myslím si, že snížení prodejních výsledků českých deníků je hodně dané tím, že po odchodu zahraničních majitelů velmi klesla jejich profesionální úroveň. U zpravodajských týdeníků to nebylo tak špatné, ale covid na ně také dolehl. Chci tím říct, že výši naší remitendy nedokážu odhadnout. Uděláme vše proto, aby noviny byly v prodejní síti co nejlépe dostupné a byly k mání za takovou cenu, která je přijatelná. Třicet korun, za který titul uvádíme, je na týdeník cena spíš nižší, na deník ale zase vyšší. Nabízíme takový cenový kompromis. Hlavní je obsah a konkrétní zaměření, které v našem případě považuji za unikátní. Ještě před deseti lety bych nevěřil, že členství České republiky v evropských strukturách a v NATO a důsledky, které z nich plynou, nebudou považované za normální a dané. Dnes žijeme v éře vměšování se cizích mocností do suverenity zemí, sílícího postavení autoritativních států a nedemokratického smýšlení řady politiků. Chceme bojovat za to, co je normální.

V současnosti máme téměř 4000 předplatitelů. Jsou to jednak předplatitelé Revue Forum a další stovky předplatitelů jsme získali v posledním měsíci.

Ve veřejném prostoru jste už od roku 2017, kdy jste spustili web Svobodné fórum, který se později přejmenoval na Forum24.cz a následně jste k němu přidali i tištěný měsíčník. S týdeníkem přicházíte před říjnovými volbami a netajíte se tím, že je to záměr. Myslíte si tedy, že uvedením týdeníku zvyšujete šance na to promluvit do rozhodování voličů, než kdybyste pokračovali dál „jen“ s webovým portálem a s měsíčníkem? Má smysl uvádět týdeník?

Ano, má to smysl. Už samotné uvedení týdeníku na trh je kampaní, která se obrací na demokratickou část veřejnosti, aby se mobilizovala a aby neupadala do rezignace. Dovedu si představit, že pod vlivem některých zpráv mohou lidé váhat, aby se přiklonili k prozápadnímu a liberálnímu svobodnému proudu v české politice. Ta kampaň je myslím poměrně výrazná a zasahuje do veřejné debaty. Klíčový je pak obsah, který v týdeníku bude.

Co tedy obsah přinese? Už na jaře jste uváděli, že struktura týdeníku by měla odpovídat struktuře novin.

V našem pojetí noviny začínají výrazným titulním článkem, který se týká závažného tématu – například zjištění ohledně držitele moci. V prvním vydání se tak věnujeme tomu, jak vzniklo bohatství předsedy vlády. Dále v něm máme řadu témat, která souvisí s tím, jací jsou naši čtenáři – přinášíme například rozhovor s Vladimírem Mišíkem, názorový článek o metodách informační války mezi Západem a Východem, zveřejňujeme dosud nepublikované fotografie Jana Šibíka nebo tiskneme článek o tom, jak se chovali sovětští vojáci v okupovaném Československu. Vedle toho se ale také věnujeme technologiím, vědě nebo kultuře.

Vašim cílem je tedy mobilizovat veřejnost před nadcházejícími parlamentními volbami. Chcete podporovat konkrétní politickou stranu?

Máme vnitro-redakční ujednání o tom, že podporujeme ty strany a koalice, které respektují nebo brání západní orientaci České republiky tak, jak je daná smlouvami s Evropskou unií a NATO. Podporujeme strany, které brání občanské svobody v naší zemi. Kdysi jsme vedli mezi novináři diskuse, kdo je jak nalevo, nebo napravo. Přestože se cítím jako konzervativnější liberál v pravém středu, což je mimochodem podle mého názoru proud, díky kterému jsme se úspěšně transformovali z komunismu do normální země, tak musím říct, že dnes s radostí spolupracuji s lidmi, kteří jsou středově nebo levicově orientovaní. Rozumím si s nimi, i když s nimi nesdílím veškeré názory, ale dnes nejsme v situaci, kdybychom spolu měli zápasit. Naopak jsme v situaci, kdy musíme bránit samotné hřiště pluralitní demokracie před všemi silami, které ho chtějí zničit. A ty síly jsou značné.

Konkrétní stranu nebo koalici, například SPOLU, tedy podporovat nebudete?

Podporujeme názorové proudy, nikoli strany. Vím, že jsou v naší redakci voliči SPOLU, STANu i Pirátů.

V době, kdy jste vedl deníky Lidové noviny a MF Dnes, což jsou roky 1997-2006, jste byl pro to, aby noviny před volbami podporovaly konkrétní názorové proudy?

Bavili jsme se o tom v obecném hodnotovém smyslu. Ve všech titulech, ve kterých jsem pracoval, jsme respektovali odlišnosti. Nehodlali jsme ale respektovat takovou odlišnost, která by byla za hranicí koridoru demokratické plurality. Pokud nám někdo tvrdil, že znárodňování za komunismu bylo v pořádku, tak tam pro mě diskuse končila. To už bylo za hranicí koridoru, který ale byl poměrně široký. Vnímal jsem a trápilo mě, že lidé velmi silné levicové orientace si mysleli, že jsme podporovali ODS. Protože pokud byla ODS zapojena do nějakých skandálů, popisovali jsme je stejně jako skandály sociální demokracie.

Proměna, kterou společnost v posledních letech prošla, se odrazila také na žurnalistice. Myslíte si, že si doba dnes žádá aktivističtější žurnalistiku?

Četl jsem kdysi ve sloupku New York Times krásnou větu, že aktivista není novinář, ale každý novinář by v jednom určitém smyslu měl být aktivistou. A to v tom smyslu, že aktivně brání zneužívání moci a brání svobodu ve veřejném prostoru. Myslím si, že to je ta správná míra aktivismu, kterou má novinář mít, ale nesmí mu zaclonit úhel pohledu tak, aby propadal fanatismu. Problém je, že když si definujeme situaci jako dramatické ohrožení demokracie, tak potom člověk začne být bojovníkem a aktivistou. Navíc různí lidé si ze svého úhlu pohledu vykládají věci odlišně, což je ale pochopitelné.

To pak ale může vést k tomu, že novinář se stává hlavním hybatelem namísto pozorovatelem…

Ano. Odlišuji novináře, kteří se věnují čistě zpravodajské činnosti. Myslím si, že i oni mají mít hodnotový základ, ale neočekává se od nich, aby zpravodajství bylo prosyceno jejich postojem. Na druhou stranu u šéfredaktorů, vrcholných politických komentátorů, kteří připravují zásadní politická témata, hodnotovou orientaci naopak předpokládám a považuji ji za zásadní, důležitou a dobrou. Vždy své názory ale musíme konfrontovat s fakty, která mají přednost.

To jste viděl jako klíčové už před rokem 2013, tedy před tím, že než z vydavatelských domů největších českých deníků odešli zahraniční majitelé?

Považuju to za nutné vždy. V postkomunistických zemích existuje zvláštní móda zdůrazňovat nestranickost a nezávislost. On je to logický extrém proti tomu předchozímu extrému, ve kterém vládla jedna strana. Prostoupila celou společností, a tak být nestraník bylo tehdy pozitivní. Přeneslo se to i do současné demokracie. Strany o sobě tvrdí, že jsou nezávislé. Z hlediska konceptu pluralitní demokracie je to dětinský nesmysl. K demokracii jsme přešli pro to, abychom mohli někomu stranit. Stranění je základem politické plurality. Když spolu mluvíme o hodnotách a o vývoji společnosti, tak vycházet z hodnotového uceleného konceptu není temnou ideologií. To je soubor hodnot, které jsou navzájem promyšlené. A to je velmi dobře. Může to hypertrofovat do pusté ideologie, která je fanatická, což je špatně, ale to tím samozřejmě nemyslím. Řekl bych, že kdo působí ve veřejné scéně, tak by měl být čitelný a mělo by být jasné, s čím jde na trh. To neznamená, že něco vnucuje, ale že je nositelem určitého souboru hodnot.

Byl byste i pro to, aby noviny byly stranické?

Nikoliv stranické, ale hodnotové. To je pro mě zásadní rozdíl. Stranická žurnalistika je přežitá. Ale to, co funguje na britské, rakouské nebo německé scéně, to je hodnotová pluralita. A ani ty názory z toho tolik netrčí. Südeutsche Zeitung jsou víc levicové, Guardian je výrazně levicový, Frankfurter Allgemaine Zeitung je konzervativnější, podobně Die Welt. Tyto tituly ale samozřejmě akcentují fakta. Za těmito tituly jsou redakce a za nimi vydavatelské rady, kde se odehrávají četné diskuse. Měl jsem možnost se jich účastnit a musím říct, že to bylo velmi poučné. Když vydavatel Axel Springer vzal šéfredaktory svých titulů na jedno místo, kde jsme diskutovali o budoucnosti demokracie nebo o zodpovědnosti lidí z Evropské unie za různé věci ve světě. Nikde v českém prostředí jsem nezažil ani desetinu takové vydavatelské debaty, snad s výjimkou Economie v době, kdy ji řídil Michal Klíma. Tam jsme o těchto věcech debatovali.

Stranická žurnalistika je přežitá. Ale to, co funguje na britské, rakouské nebo německé scéně, to je hodnotová pluralita.

Vraťme se ještě ke startu nového týdeníku. Od jara, kdy jste záměr přijít s novinovým týdeníkem oznámili, jste přešli v redakci na zkušební provoz a snažili jste se modelovat situaci, kdy plníte web a vedle toho připravujete týdeník. Co vám ta zkušení doba ukázala? Jak náročné bude přejít do režimu web a týdeník?

Vydali jsme se obtížnou cestou, je to provozně náročná věc. Ukázalo nám to jednoznačně to, že print vyžaduje větší disciplínu. Odvykli jsme uzávěrkám, dodržování délky textu i termínům. V tom je ale snad i určitá naděje pro buducnost tištěných médií. Jejich autoři mají daleko větší disciplínu a větší zodpovědnost vůči texu. Tištěný text také obsahuje vyšší míru fixace čtenáře a vytváří polemické čtení. Tištěné médium je ucelené dílo, každé vydání novin nebo časopisů je kompletní organismus. Internet poskytuje velké množství výhod, hodně nám dal, ale kdybychom se vzdali přínosu, který nám poskytl vynález knihtisku, tak bychom se jako společnost ochudili. Osobně se domnívám, že úpadek novin souvisí s nižší úrovní soudržnosti společnosti. Kolem novin se sdružovala veřejnost a noviny působily jako magnet a jako nástroj soudržnosti společnosti. Rozpad té soudržnosti je jedním z charakteristických prvků změněného prostředí, ve kterém žijeme. Pokud někdo usiluje o vytvoření nové instituce – a tištěný titul je nová instituce mnohem víc než internetové médium – tak usiluje o dosažení určité míry soudržnosti v té skupině, která s ním sdílí společné hodnoty.

Budou se články v Týdeníku Forum a na webu překrývat?

Jen výjimečně u zásadních materiálů. Nejlepší scénář je, když web poutá na tištěné vydání a to, co přináší tištěná verze, je zase dořečeno na webu. Obě média se nemají kanibalizovat, ale doplňovat. Web, jehož hlavním editorem se stal Vilém Besser, by se měl vyznačovat rychlou reakcí a pochopením toho, co je čtenářsky relevantní. Vedle toho stojí tištěný týdeník, který má i digitální podobu, a přináší promyšlené texty, které budou mít platnost i po dlouhé době a bude z nich patrné, v jaké situaci se společnost nacházela.

Stále platí to, že Týdeník Forum bude pokračovat i po volbách bez ohledu na jejich výsledek?

Platí. Máme byznys plán na čtyři roky. Celková investice ve výši 14 mil. Kč se ale musí vrátit ještě dřív. Myslíme to velmi vážně. Vím, že je to riskantní projekt, ale na druhou stranu máme vysokou důvěru v naše čtenáře. Za pětiletou dobu existence veřejné sbírky nás podpořili částkou 13,5 mil. Kč. Dalších 1,2 mil. Kč přišlo z transparentního účtu přímo pro Týdeník Forum. Je tu tedy velké množství lidí, kteří mají o tento titul zájem. Pevně věříme, že uspokojíme jejich náročné požadavky.

Billboardová kampaň nového Týdeníku Forum, zdroj: Forum 24