Regionálních TV zpráv je dnes třeba připravit víc než před lety

Zdroj: TV Nova

Kromě centrální pražské redakce disponuje TV Nova svými redakcemi také v regionech, konkrétně ve třinácti městech (Liberec, Ústí nad Labem, Chomutov, Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, Jihlava, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Olomouc, Zlín a Ostrava). Každá redakce má jiné složení, většinou jde o tým reportéra a kameramana. Všechny regionální redakce připravují tisíce hodin materiálu ročně. Regionální redakce se postupně také více zapojují do nedávného spuštěného kontinuálního zpravodajství na webu TN.cz. Podílet se budou i na volebním zpravodajství. „Regionální týmy patří mezi klíčové pilíře našeho zpravodajství, jsou pro nás nepostradatelné. Bez nich bychom nebyli schopní pokrývat klíčové události. Důkazem skvěle fungující spolupráce je fakt, že u nás řada z nich pracuje dlouhé roky,“ říká Kamil Houska, ředitel sekce zpravodajství a publicistiky TV Nova.

To je případ i libereckého zpravodaje TV Nova Ivana Berky. S TV Nova spolupracuje od roku 1994, tedy od jejího začátku. Do tehdy nové komerční televize se přihlásil na konkurz redaktora zpravodajství, kterého se účastnilo 600 lidí. Ředitel zpravodajství Jan Vávra z nich vybral pětici redaktorů. Berka byl jedním z nich a začal pracovat jako zpravodaj pro Liberecko. Za svou téměř třicetiletou praxi může srovnávat. „Tempo se zrychlilo, zpravodajský prostor se zaplňuje víc, na druhou stranu je nás v stále Česku deset milionů a událostí plus minus zhruba stejně, takže kromě těch nejzásadnějších denních zpráv se zkrátka musí hledat i jinde,“ říká k vývoji regionálního televizního zpravodajství.

Regionální zpravodaj TV Nova Ivan Berka a Jolyon Naegele, bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky. Zdroj: TV Nova

Na úvod jste nám popsal cestu, která vás do televize Nova přivedla. Zájem o to dělat novinařinu byl na začátku 90. let velmi vysoký. Měl jste předtím, než jste se přihlásil na konkurz redaktora zpravodajství, nějakou zkušenost s prací v médiích? Přeci jen si média na začátku 90. let 20. století stále zvykala na nové podmínky.

Určitou zkušenost jsem měl, ale nikterak dlouhou. Pracoval jsem pro regionální Radio Contact Liberec, připravoval jsem zpravodajství. Žurnalistiku jsem ale nestudoval, mám vystudované veterinářství a po škole jsem pracoval ve Státním veterinárním ústavu, zaměřeném na vzteklinu. Řekl bych, že mě v začátcích mé žurnalistické dráhy ovlivnili dva lidé. Můj otec – cestovatel a fotograf, který byl neslyšící. Ten mě naučil vnímat svět pomocí fotografií, učil mě první triky a to, jak filmové záběry přetavit v nějaký příběh. A druhým byl Jolyon Naegele, bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky (VOA), který v 90. letech vedl semináře v Centru nezávislé žurnalistiky. To pro mne byla velká škola.

Když se přesuneme do současnosti, co se od regionálního zpravodaje TV Nova dnes vyžaduje? Jak velký objem zpráv musíte připravit?

Obvykle je třeba naplnit 3-4 zpravodajské relace denně. První jsou Polední zprávy, takže už od rána je třeba připravit si materiál, na kterém se dopoledne pracuje a který se v poledne odvysílá. Následují Odpolední Televizní noviny a pak večerní zpravodajská relace Televizní noviny, na kterou se soustředíme nejvíc. Zdánlivý konec je v 19:00, kdy odevzdáváme příspěvky do večerní relace, ale zároveň mi nastává příprava na další den. Večer pak ještě přepínám všechny stanice a kontroluji si svoji práci s konkurencí, abych měl srovnání, v čem jsem byl lepší nebo co jsem mohl udělat lépe.

Mění se témata, která vybíráte a nabízíte ke zpracování?

Témata jsou velmi pestrá. Na práci reportéra je nejhezčí, že se nic neopakuje dvakrát. Je to ale časově náročné. Musíme se rychle přizpůsobovat, věci se můžou měnit každou minutou. Mám například rozpracovaná dvě témata, ale nakonec se situace změní a pracuji na nové zprávě, protože se něco stane, a ostatní jde stranou. 

Jak moc intenzivní je spolupráce s centrální redakcí?

Editorům do centrální redakce každé ráno nabídnu několik témat, která projdou redakční poradou, a poté se domluvíme na přípravě konkrétních z nich. To vše se ale musí odehrát rychle, protože čas je extrémně důležitý a už kolem 10:00 bych měl vědět, co budu připravovat pro hlavní večerní relaci.

Od vás jako libereckého zpravodaje se tedy očekává, že každý den dodáte za vaši oblast do zpravodajství nějaké reportáže…

Ano, každý den a několik. Je to náročné na přípravu i zpracování, ale je to naše práce. Speciálně v případech, kdy se dějí významné události. Nedávno jsme na Liberecku zažili povodně, což znamenalo na konci „pracovního dne“ vyjet do terénu a natáčet, protože události nepočkají. Pokud bychom to neudělali, mohli bychom o tom jen vyprávět. Je třeba ty věci prožít a je třeba je vidět. Na rozhodnutí, kam přesně jet, pak máme pár vteřin a je to většinou intuitivní rozhodnutí. Ale většinou mívám šťastnou volbu.

V liberecké redakci jste sám jen s kameramanem. Jak se řeší zástupnost v případě výpadku? V době pandemie k němu mohlo snadno dojít…

Naštěstí jsme v liberecké redakci covid přestáli dobře, ale pro tyto případy je záskok zorganizovaný. Nova je na to připravená a jsou schopni přijet kolegové z jiných krajů, například z Ústí nad Labem, z Hradce Králové nebo z Pardubic. Stejně tak jako my jsme schopní dojet do těchto krajů. Když jsem na Nově začínal, tak reportérů bylo podstatně méně, jezdil jsem běžně do Karlových Varů i zpět. Ale tenkrát byla jen jedna zpravodajská relace denně, a to večerní Televizní noviny. Trvala 20 minut, a ne 45 minut jako dnes.

Kromě počtu zpravodajských relací a stopáže hlavní zpravodajské relace se za těch téměř třicet let, kdy se praxi regionálního zpravodaje věnujete, výrazně změnily podmínky práce, především v technologické rovině. Jak ty změny vnímáte?

Pamatuji doby, kdy se většina reportáží stříhala na videorekordérech a kazetu jsme posílali přes autobusové šoféry do Prahy. Později jsme se posunuli k tomu, že jsem získal oprávnění posílat příspěvky přes ještědský vysílač. Musel jsem se ale vždy dostat nahoru na Ještěd a reportáže poslat. Technologie byly mnohem dražší než dnes. Pak přišla možnost střihu na počítači, a to byl další průlom. Dnes je samozřejmě situace diametrálně jiná. Příspěvky lze okamžitě přenášet a odesílat do databáze v Praze, kde je kolegové mohou ihned využít. Přestože jsou to videa z mobilu, tak jsou v takové kvalitě, že je lze do vysílání využít. Jsme přehlceni různými informačními zdroji, ať už jsou to emailová sdělení, internetová média, nebo sociální sítě. Doba je výrazně rychlejší. A do toho je třeba mít hustou síť vlastních zdrojů, což je pro reportéra vůbec to nejcennější.

Zkušený kameraman je stále nutnost. Umožní vám to dělat kreativní stand-upy, lépe si hlídat linku příběhu a ten patřičně vystavět.

Technologické možnosti se budou dál vylepšovat, je nutné ještě využívat kameramana nebo by vám stačila jen mobilní kamera, například v telefonu?

Zkušený kameraman je stále nutnost. Umožní vám to dělat kreativní stand-upy, lépe si hlídat linku příběhu a ten patřičně vystavět. Vždyť jsme televize a pracujeme hlavně s obrazem. Na to by sám redaktor nestačil. Ten má i jiné úkoly, které nejsou v televizi vidět – ověřování zdrojů, souhlasy dospělých s natáčením nezletilých, vyhledávání záběrů od veřejnosti a opět jejich souhlasy – těch se vám může třeba v případě živelní katastrofy sejít v jediné reportáži klidně i dvacet.

Zmínil jste navýšení počtu zpravodajských relací denně ve zpravodajství TV Nova, ke kterému došlo od 90. let. S tím předpokládám vzrostl i objem práce.

Vzrostl výrazně. Hlavní relace více než zdvojnásobila stopáž, k tomu přibyly Polední a Odpolední TN. Otevírá se prostor v TN.cz, TN Live, ale také třeba ve Snídani s Novou. Tempo se zrychlilo, zpravodajský prostor se zaplňuje víc. Ale výkladní skříní TV Nova zůstávají stále Televizní noviny.

Musíte se rychlosti přizpůsobit i zpracováním, například vizuální skladbou nebo tempem řeči?

Můžeme používat řadu výrazových prostředků díky počítačovým animacím, slovesnost ale zůstává stejná. Přibyly živé vstupy, které dřív byly luxusem, a téměř se ve zpravodajství neobjevovaly. Mám rád reportáže, ve kterých dostávají prostor respondenti, vnímám je jako hodnotnější. Sám sebe bych upozadil, nejsem ústřední osoba.

Další objem reportáží může „spolykat“ internet. Nova nedávno zavedla kontinuální zpravodajství TN Live na svém webu TN.cz. Podílíte se i na něm?

Očekávám, že se do živého internetového vysílání budeme postupně zapojovat. Jde zatím o velmi mladý produkt, který ale má do budoucna velkou perspektivu. Odesílám pro webové zpravodajství „syrové“ materiály. Například když dodělám rozhovor na kameru, tak poté požádám respondenta ještě o odpovědi, které natočím na telefon a rovnou odešlu do databáze. Editoři si pak vybírají, co z toho chtějí použít, protože na to už nemám čas. Mým úkolem je dopravit materiál editorům co nejdřív. Odpadá mi tak cesta do studia, střih a další úpravy.

Zpravodajské týmy se postupně připravují na podzimní parlamentní volby. Jak se vaší regionální redakce dotkne předvolební zpravodajství?

Krajské redakce fungují velmi flexibilně, jsme připraveni operativně se podílet na tom, co bude potřeba. Podzimní parlamentní volby budou důležitou společenskou událostí, která rozhodne o dalších čtyřech letech směřování Česka. Odhaduji, že nás čeká mnoho živých vstupů, budeme součástí anket, zprostředkujeme rozhovory s lídry politických stran a hnutí, které v regionu máme. Mohou nastat neočekáváné chvíle, v minulosti jsme byli svědky kupčení s hlasy nebo s nemožností odvolit. Budeme chtít být u sčítání hlasů a nemůžeme vyloučit ani demonstrace. Musíme na to všechno být připraveni.