Digimedia: Pozemní televizi hrozí po roce 2030 redukce

Zdroj: Shutterstock

Pozemní terestrické televizní vysílání (DTT), které je v současnosti v Česku nejsilnějším zdrojem příjmu televizního signálu, by mohlo po roce 2030 přijít o pásmo 600 MHz. Místo terestrické televize by mohlo být využito pro budování internetových sítí. Podle předsedkyně Rady ČTÚ Hany Továrkové by se měl stát zamyslet nad tím, jakou další strategii směrem k terestrickému vysílání do budoucna zvolí. Uvedla to na středeční odborné konferenci Digimedia. 

„Terestrika je dnes velmi drahé řešení. Měly by se najít síly, jak zkoordinovat televizi a internet zároveň. Nemá smysl podporovat obojí dvojí, to je neekonomické," sdělila. Silné postavení terestrického vysílání v českém prostředí (55 %) považuje v Evropě za ojedinělé. Regulátoři z okolních zemí podle jejích slov podporují využití pásma 600 Mhz pro internetové sítě s kombinací dalších možností. „Terestriku lze použít pro dokrývání oblastí tam, kde by se mohlo stát, že nebude nic. Budeme-li se ale chtít do domácností vlamovat dvakrát, tak to znamená dvakrát zaplatit," dodala. 

O budoucnosti terestrického vysílání by měla více napovědět Světová radiokomunikační konference (WRC) v roce 2023, na které se bude diskutovat právě otázka pásma 600 MHz po roce 2030. 

Její závěry by měly být určující i pro další podobu tuzemské mediální legislativy. Generální ředitel České televize Petr Dvořák očekává, že nová politická reprezentace vzešlá z letošních sněmovních voleb se začne legislativní otázkou zabývat. Především by podle generálního ředitele měla řešit, jak udržitelně financovat média veřejné služby. Také s ohledem na technickou podstatu vysílání a případnou změnu v preferenci způsobu přenosu televizního vysílání by se musela upravovat. „Stávající mediální legislativa předepisuje ČT provozovat prioritně terestrické vysílání. Koncesionáře pak definuje jako toho, kdo vlastní klasický TV přístroj, a neuvažuje o tom, že ho lze přijímat přes internet," vysvětlil.

Pokud by internetové sítě měly do budoucna nahradit terestrické vysílání, bylo by podle generálního ředitele ČT nutné zajistit, aby byly dostatečně robustní. Pro živé vysílání sportovních přenosů nebo zpravodajství by bylo potřeba, aby dokázaly doručit v jedné vteřině vysílání obraz milionům diváků v potřebné kvalitě. To je v současnosti problematické.  

Provozovatelé sítí terestrických multiplexů na konferenci uvedli, že terestrické vysílání je v Česku dominantní a pro diváky narozdíl od internetu, kabelu nebo satelitu bezplatné. „Za klíčové považujeme ponechat terestrické vysílání i po roce 2030," uvedl Jakub Juhas ze společnosti Digital Broadcasting. Také generální ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan zdůraznil rozsah terestriky a její bezplatnost. „Myslíme si, že budoucnost terestrického vysílání tady je i po roce 2030. Uvidíme, jaké rozhodnutí padne na rádiové konferenci v roce 2023," konstatoval.

Zdroj: ČSÚ

Propojování televize a internetu nahrává podle náměstka MPO Petra Očka to, že se zvyšuje sledovanost videí na nelineárních platformách. Loni se čas videí odsledovaných na internetu (živé video + video na vyžádání) meziročně zvýšil o 7 %. Celkem videa na internetu podle dat ČSÚ sleduje 59 % české populace (především mladí ve věku 16-44 let, data za rok 2020). Za placená videa pak platí 11 % populace. 

-mav-