Děti sledují TV častěji než mládež, ta preferuje sociální sítě

Zdroj: Shutterstock

Nejčastěji využívaným zařízením pro mediální aktivity je mezi dětmi mobilní telefon. Využívá ho až 70 % ve věku 6-8 let, 89 % dětí ve věku 9-14 let a 98 % mladých lidí ve věku 15-19 let. Chytrý telefon je také zařízením, na kterém tráví dnešní děti nejvíce času. Ukazují to data z nové vlny výzkumu „České děti jako čtenáři v době pandemie covid-19“, který realizovala agentura Nielsen Admosphere pro Národní knihovnu v Praze. Výsledky výzkumu byly zveřejněny na čtvrteční online tiskové konferenci.

Z pohledu denní frekvence mediálních aktivit je patrný rozdíl mezi jednotlivými věkovými skupinami dětí a mladých lidí. Zatímco děti ve 6-8 let se nejčastěji denně věnují přípravě do školy, hraní doma a sledování televize, starší děti ve věku 9-14 let se po přípravě do školy nejčastěji věnují hraní elektronických her a sledování televize. U mladých lidí 15-19 let jsou nejčastějšími denními aktivitami využívání sociálních sítí, vyhledávání na internetu a poslech hudby.

Z dat je rovněž patrné, že zatímco děti do 14 let upřednostňují z tradičních mediálních aktivit sledování televize, u mládeže nad 15 let má sledování televize výrazněji nižší zastoupení a naopak více času věnují sledování filmů na zařízeních a ještě více pak zmíněnému vyhledávání na internetu a využívání sociálních sítí.

Zdroj: Nielsen Admosphere, Národní knihovna Praha, N=2040, F2F a 30 individuálních rozhovorů, červen 2021

Výsledky potvrdily, že pandemie covid-19 zvýšila mediální aktivity dětí i mládeže. Hraní elektronických her se u starších dětí zvýšilo nejvýrazněji právě v době pandemie covid-19. V jejich případě také došlo k navýšení sledování filmů na zařízeních a k využívání sociálních sítí. U mladších dětí také nejvíce v pandemii narostlo hraní elektronických her, dále sledování filmů na zařízeních a hraní společenských her. U mládeže 15-19 let vedla pandemie k nárůstu především u sledování filmů na zařízeních, využívání sociálních sítí a četbě textů na internetu.

Ve srovnání s rokem 2017 se zvýšil podíl dětí a zejména dospívajících, kteří oceňují význam čtení knih pro vzdělání. Také se zvýšilo hodnocení u mládeže „čtení knih je důležité pro můj další život". Nejčastěji děti do průzkumu uvedly, že číst knihy je zábavné, na druhou stranu děti ve věku 6-14 let častěji uvedly, že je pro ně čtení povinnost, do které je nutí hlavně rodiče. Počet přečtených knih se mezi lety 2017 a 2021 příliš nezměnil a koronavirová pandemie významně neovlivnila čtenářství starších dětí a mladé generace. Starší děti a mládež přečetli zhruba stejně knih jako v roce 2017. Starší děti přečetly za rok zhruba 7,3 knihy a dospívající 8,9 knih.

Pandemie negativně ovlivnila četbu časopisů, podíl nečtenářů se v případě dospívajících zvýšil z 15 % v roce 2017 na 30 % v roce 2021, v případě starších dětí ze 14 % na 28 %. Starší děti četly častěji blogy, informace i články na internetu a společně s dospívajícími také příspěvky na sociálních sítích.

Zejména u dospívající mládeže vzrostl ve srovnání s rokem 2017 podíl nepravidelných čtenářů elektronických knih (ze 41 % na 54 %), počet pravidelných čtenářů knih v elektronické podobě však zůstal na stejné úrovni. Nejčastěji využívají k četbě elektronických knih mobilní telefon. Ve všech věkových kategoriích ve srovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl podíl posluchačů mluveného slova. Významná část posluchačů z řad dospívajících (43 %) uvedla, že mluvené slovo začali poslouchat více v období pandemie, 38 % dává u povinné četby přednost audioverzi před povinnou četbou.

Zdroj: Nielsen Admosphere, Národní knihovna ČR

Výzkum byl realizován pomocí kvantitativních a kvalitativních metod, cílovou skupinou byly děti ve věku 6 až 8 let (nejmladší školní děti), 9 až 14 let (starší děti) a mladí dospělí ve věku 15 až 19 let (mládež). Předmětem průzkumu byli i rodiče dětí z věkové kategorie dětí 6 až 8 let. Výzkum byl proveden ve spolupráci Národní knihovny ČR a agentury Nielsen Admosphere metodou CAWI (online sběr dat) na reprezentativním vzorku 2 040 respondentů, na základě kvótního výběru v souladu se sociodemografickou strukturou populace ČR.

Celou infografiku si můžete stáhnout v dokumentu níže.

-mav-