Suda: S ADC chceme jít i za hranice reklamní bubliny

David Suda, znovuzvolený předseda Art Directors Club Czech Republic, zdroj: ADC

Po uplynutí dvouletého funkčního období si český Art Directors Club (ADC) zvolil nový výbor. Jeho předsedou se opět stal David Suda, kreativní ředitel agentury WMC/Grey, který byl na letošních ADC Czech Creative Awards navíc oceněn i Zlatým ohníčkem, udělovaným za celoživotní přínos kreativnímu průmyslu. Právě s ním jsme hovořili (nejen) o plánech ADC do budoucna. 

Byl jste nyní znovuzvolen předsedou Art Directors Club. Za sebou máte dva roky předsednictví. Jak je zpětně hodnotíte? 

Strategii pro první volební období jsem si nazval „The Future Belongs To The Rulebreakers”. Chtěl jsem posunout vnímání klubu, který každý znal jen skrze Louskáčky neboli ADC Czech Creative Awards. Lamači pravidel pro mě bylo osm lidí, které jsem oslovil pro účast ve výboru. A podstatný kus práce odvedla Jana Pokorná, která převzala chod klubu a organizaci ADCCCA po Katce Hobrlandové. V této sestavě jsme začali tvořit další aktivity, které vznikaly pod značkou klubu a řada z nich se ujala.

Rozjeli jste v ADC podcasty, reklamní AdParádu nebo třeba projekt ADC Unit. Jaké jsou na to v reklamní branži zatím ohlasy? 

AdParáda začala jako podcast. Naráželi jsme ale na absenci obrazu. Bylo těžké mluvit o reklamách, které divák neviděl. A tak jsme se pustili do ohromného projektu, a to je Adparáda jako videopořad. Natočit každý měsíc dvacetiminutovou epizodu zní jako pořádné sousto. A taky je. Sehnat produkci, režiséra, vymyslet s nimi koncept, celý ho napsat, připravit, natočit a postprodukovat s rozpočtem 0 Kč zní jako recept na sebevražedný koktejl. Ale děje se to a máme na epizody dobré ohlasy. Jako podcast zůstává pořad ADC Kitchen. Zde vedu rozhovory s různými kreativními tvůrci a snažím se jim nahlédnout pod pokličku jejich postupů. Za dva roky vyšlo 18 epizod a na seznamu dalších hostů čekají zajímavá jména. ADC Unit vznikl pro členy klubu ADC. Máme s JCDecaux nasmlouvané venkovní plochy v Praze a volnou ruku tam cokoliv dát. Členové klubu tak mají každý měsíc prostor se věnovat různým tématům a kreativně je tam komunikovat. Nedávno to například využil Dejan Štajnberger z VCCP a vytvořil moc pěknou kampaň na znovuotevření divadel.

Na co se chcete zaměřit v dalším volebním období? Jaké jsou pro rozvoj ADC vaše priority? 

Pro toto období jsem vyrukoval se strategií „Less Fear, More Rock’n’Roll“. Je to přístup, který má zajistit, že naše výstupy budou více na hraně, že dokážeme s malým klubovým rozpočtem udělat velké věci a že ty další dva roky nebudou stagnovat.

Budete ve všem pokračovat i nadále? Chystáte i nějaké další komunikační formáty? 

Co se formální náplně týče, budeme rozvíjet a posouvat existující projekty. Chceme s nimi zasahovat i za hranice reklamní bubliny. Nově se chceme zaměřit na klienty a posilovat u nich jejich víru v kreativitu.

Loni jste se museli vypořádat s pandemickou situací a přenést vyhlašování ADCCCA do virtuálního prostředí. Letos bylo vyhlašování jak offline, tak online. Proč jste se k tomu rozhodli? 

Loňský online formát měl skvělá čísla. Ceremoniál vidělo mnohonásobně více lidí než dříve naživo v nějakém prostoru. A letos jsme toho chtěli opět využít. Pro ceremoniál jsme zvolili kino Přítomnost, prostor s omezenou kapacitou lidí, takže fyzickou účast jsme nabídli jen největším zájemcům. Ostatní mohli předávání cen sledovat živě na Mall.tv a YouTube. Opět to bylo z důvodu snahy dostávat to, co děláme k širší veřejnosti.

Jaké novinky jste na ADCCCA letos představili?

Každý ročník je tak kvalitní, jak kvalitní jsou zaslané práce od agentur. Čím větší počet přihlášek, tím vzácnější je pak získat cenu. A letos přišel velký počet prací. Mám radost, že agentury stále vnímají ADC awards jako důležité bitevní pole kreativy. Každý další ročník tvoříme na základě ponaučení z předchozích ročníků. Nejvýraznější změnou byla kombinace offline a online předávání. Stejně jako loni jsme přinesli diváckou cenu a nově i cenu, kterou vybrali studenti VŠE s názvem Like Generace Z. Zajímavou třešničkou byla například „real time“ spolupráce s produkcí Nice! během ceremoniálu.

Jak hodnotíte letošní ročník ADCCCA? Odrazila se na přihlášených pracích letošního ročníku nějakým způsobem pandemie a možnost přihlašovat práce vzniklé v prodlouženém období?

Letos jsme měli rekordní počet přihlášek za poslední několik let. Po mnoha letech odmlky se v soutěži opět objevily práce VMLY&R, z čehož mám velikou radost. Dvě agentury kvůli rozpočtovým škrtům přesunuly své práce z loňského ročníku na letošní. A třeba za velkým počtem přihlášek může skvělá kampaň „Na*er všechny“ anebo také to, že soutěžit v ADC awards je správná věc, jak zviditelnit svou kreativu.

Na ceremoniálu jste byl oceněn cenou Zlatý ohníček za mimořádný přínos reklamě. Udělala vám cena radost?

Samozřejmě. Klub mě tím určitě nechtěl rozčílit (smích). Je to pro mě velká pocta. Význam téhle ceny tvoří lidé, kteří ohníček v předchozích letech obdrželi. Jsou to velká jména české reklamy. Já to nevnímám jako nějakou zpětně zhodnocující cenu, ale jako výzvu do dalších let. Držet se v reklamě „hot“ je každodenní nasazení. Jakmile polevíte, převálcují vás ostatní. Takže tímto ohníčkem hodlám živit svůj zápal do toho, co dělám. 

Tento rok jste také spustili projekt na podporu matek v reklamě. Jaký je o něj zatím zájem? Kolik matek členství zdarma zatím využilo?

Zájem je zatím mizivý. Projekt jsme stihli zatím pouze vytvořit, ale nestihli jsme o něm pořádně mluvit a propagovat ho. Takže k jeho komunikaci rovnou využiji kupříkladu tento prostor: pokud je mezi čtenářkami matka na mateřské, může využít možnost stát se členkou klubu ADC zdarma.

I reklamní odvětví neustále řeší mladé talenty. Plánujete nějaké aktivity, jak je do reklamy přilákat?

Studentům jsme se věnovali i v uplynulých dvou letech. A ano, mladí talenti je jedna ze skupin, k jejichž směrem napneme naše síly.