Studie: Kanceláře nekončí, častější ale bude hybridní model práce

Výraznějšího přírůstku nových kancelářských ploch se podle C&W dočkáme nejdříve v roce 2023, zdroj: Shutterstock

Kancelářský trh se vlivem koronavirové krize mění, i když ne tak dramaticky, jak se původně čekalo. Kanceláře rozhodně nekončí a práce z domova se nestává natrvalo standardem, potvrdily se její limity a nenahraditelnost osobního kontaktu. Běžný tedy bude spíše hybridní model kombinující práci v kanceláři a doma. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Cushman & Wakefield.

Poptávka po kancelářských prostorách je ale stále pod hodnotami let před krizí, ale aktivita na trhu v poslední době roste. Zatím ne natolik, aby opodstatnila růst cen nájmů, který by byl vzhledem ke zdražení stavebních materiálů potřeba, ale do budoucna lze očekávat, že poroste obojí. Krize totiž zbrzdila výstavbu některých projektů, a výraznější přírůstek nových kancelářských ploch lze čekat nejdříve v roce 2023. V příštích letech by tedy mohlo dojít k převisu poptávky nad nabídkou, a tedy ke zvýšení nájemného.

Nejméně nových projektů za pět let

Oproti některým předpokladům nezpůsobila koronavirová krize konec kanceláří, práce se natrvalo plošně nepřesunuje domů, do kaváren či do coworkingových center. Nejistota ohledně jejich budoucnosti však na počátku krize, který s sebou nesl hromadný přesun zaměstnanců na home office, ovlivnila stavební aktivitu developerů. Ti pozastavili chystané projekty a vyčkávali, až bude jasnější, jaký objem kancelářských prostor bude na trh nejvhodnější dodat a kdy. Výstavbě nenahrával ani nedostatek pracovníků či opatrnost bankovních domů při poskytování úvěrů. Důsledky pozastavení výstavby jsou vidět už v tomto roce, kdy bylo na trh dodáno nejméně nových kancelářských metrů od roku 2016. Zatímco průměrně se tento objem pohybuje kolem 150 000 m², letos to bude zhruba polovina (cca 70 000 m² nových prostor).

„Ani příští rok nepřibude nových projektů na kancelářském trhu o moc více než letos. Developeři se sice již přesvědčili, že kanceláře nadále potřeba jsou, nicméně realizace projektů vyžaduje čas. Optimismus se vrací a několik poměrně velkých projektů se již začalo stavět, ale jejich dokončení se očekává až v roce 2023,“ říká Radka Novak, mezinárodní partnerka, vedoucí týmu pronájmu kancelářských prostor pro střední a východní Evropu, Cushman & Wakefield.

Dražší výstavba – vyšší nájemné?

Plány developerů zkomplikovaly také rostoucí stavební náklady a nedostatek pracovních sil. Při současném zdražování stavebního materiálu musejí své projekty opakovaně přeceňovat, a aby dosáhli zisku, musejí začít počítat s vyšším nájemným, než je dnešní standard – v letošním třetím čtvrtletí činilo nejvyšší dosažitelné nájemné 22 eur za metr čtvereční a měsíc. Růstu nájmů však nenahrává aktuálně nízká poptávka – ta je stále výrazně pod úrovni předkrizových let. Čistá poptávka sice již pátý kvartál v řádě postupně stoupá – ve třetím čtvrtletí o 17 % oproti předchozímu kvartálu – ale zatím ne natolik, aby opodstatnila pro developery potřebný nárůst nájemného. Na nájemce navíc dolehne zvýšení poplatků za služby způsobené růstem cen energií. Je pravděpodobné, že kvůli tomu budou preferovat úspornější, „zelenější“ budovy oproti těm starším, energeticky náročnějším.

Praha ve srovnání s jinými metropolemi nejméně odlišuje od standardů před krizí, lidé do kanceláří stále chodí, zdroj: Shutterstock

K výraznému zmenšování kanceláří nedochází

Firmy se nezbavují „nadbytečných“ metrů v tak velké míře, jak se očekávalo v prvních fázích krize. Počáteční nadšení firem, že lze stejně efektivně pracovat i z domova, vystřídalo určité vystřízlivění, pokud jde o produktivitu práce, motivaci, kooperaci a sdílení zkušeností. To vše při nemožnosti osobních kontaktů klesá, a firmy tak chtějí možnost pracovat a setkávat se v kancelářích rozhodně zachovat. Razantnímu zmenšování kancelářských prostor nenahrává ani fakt, že smysluplně ho lze většinou realizovat až s koncem nájemního cyklu.

V Česku byl probíhající návrat do kanceláří během podzimu zjevný: na začátku listopadu ukazovala data Google Mobility Report sledující pohyb lidí v administrativních centrech, že se Praha ve srovnání s jinými metropolemi nejméně odlišuje od standardů před krizí. Zatímco v Londýně byla mobilita stále 37 % pod hodnotami z počátku roku 2020, v Amsterdamu o 30 %, ve Varšavě o 26 % a v Berlíně o 24 %, v Praze byl rozdíl jen 15 % pod dříve obvyklými hodnotami.

Chuť Čechů častěji pracovat v kanceláři lze vysvětlit i tím, že v období před koronavirovou krizí byl u nás model práce z domova mnohem méně rozšířen než v jiných evropských zemích. Jak uvádí Eurostat, zatímco ve Finsku a Nizozemsku v roce 2019 pracovalo z domova přes 14 % zaměstnanců, v Česku to byla 4,6 %.

Přestože část firem by uvítala mít své zaměstnance plně zpátky v kancelářích, k původnímu modelu téměř stoprocentní přítomnosti na pracovišti se již rozhodně vrátit nelze. Nejčastěji se firmy kloní k tzv. hybridnímu režimu, kdy zaměstnanci pracují část týdne v kanceláři a část z domova či odjinud.

-zue-