MediaRating od NFNZ má pomoct zorientovat se v „informační džungli"

Kateřina Hrubešová, foto: Michaela Danelová

Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) po dvou a půl letech fungování projektu Rating NFNZ zavádí nový název svého klíčového projektu hodnocení důvěryhodnosti médií. Nově se jmenuje MediaRating a přidává rovněž vlastní logo a pro hodnocená média zavádí možnost užití pečetě. „Spojení slova rating čili v překladu hodnocení a slova média jasně vymezuje oblast působení projektu, proto MediaRating,“ vysvětluje úpravu názvu projektu výkonná ředitelka NFNZ Kateřina Hrubešová. „MediaRating chceme posunout mezi jednotné mediální měny, tedy do metrik jako jsou Media projekt, NetMonitor, Radioprojekt, peoplemetery či monitoring inzerce. Mediální agentury už dnes náš Rating znají a používají ho,“ dodává Kateřina Hrubešová.

Více se o projektu dočtete v rozhovoru s Kateřinou Hrubešovou.

NFNZ vedle změny názvu také postupně rozšiřuje žebříčky hodnocených médií. K čemu mají tyto žebříčky sloužit a jak často je chcete publikovat?

Projekt MediaRating má především sloužit ke kultivaci zdejší mediální scény. V konkrétním pojetí má pomoci čtenáři lépe se orientovat v dnešní nepřehledné džungli informací a médií. Rozpoznává, které tituly – ať již internetové, nebo tištěné – jsou důvěryhodné a které méně, a to na základě dodržování základních novinářských principů. V druhé řadě má poskytnout médiím jakousi zpětnou vazbu, do jaké míry tyto principy dodržují a v čem se mohou třeba ještě zlepšit. V neposlední řadě slouží jako navigátor inzerentům, aby firmy věděly, která mediální platforma je pro ně důvěryhodná a která méně. Aktualizaci hodnocení publikujeme u každé kategorie médií s jinou frekvencí. U zpravodajských webů je to například čtvrtletí, u ostatních za delší časový úsek.

Lze tedy tyto žebříčky chápat také jako návody pro inzerenty, jaká média jsou podle vašeho hodnocení kvalitní a která by teda měli inzerenti využívat?

Určitě to může posloužit pro firmy jako jakýsi maják, kam svou inzerci směrovat. Máme odezvu od konkrétních společností, že je Rating přesně to, na co dlouho čekaly. Těmto firmám velmi záleží na tom, kde se jejich reklama objevuje, a nechtějí být spojované s nedůvěryhodnou značkou, což se bohužel často děje bez jejich možnosti výběru. 

Může NFNZ zaručit transparentnost při hodnocení médií a také jeho objektivitu? Přeci jen také NFNZ má nějaké vlastníky, kteří se pohybují na mediálním trhu.

S absolutní jistotou můžeme zaručit jednoznačnou transparentnost a nezávislost. Říkáte tomu „vlastníci“, ale oni jsou to jen zakladatelé neboli členové Kolegia, kteří stojí mimo jakékoliv exekutivní rozhodnutí. Systém fungování fondu odděluje od sebe zakladatele a exekutivu, a proto udílení grantů a řízení projektu MediaRating jsou na nich nezávislé. Dokonce metodika projektu MediaRating je veřejná a konzultována s médii.  

Jak hodnocení probíhá a jak je organizačně zajištěno?

Hodnocení v projektu MediaRating vždy probíhá po určitý, předem specifikovaný, časový úsek podle metodiky – kodéři hodnotí náhodně vybrané množství článků podle hodnotících atributů, metrik stanovených Metodice, následně zkontroluje vedoucí kodérů a poté vedoucí projektu Josef Šlerka. Ještě předtím, než to jde ven, každou publikaci dat supervizuji, tj. všechno přečtu eventuálně okomentuji a vracím zpět z toho důvodu, aby příklady byly dostatečně názorné. Jsme si zcela vědomi toho, jak citlivé téma to je a jak důležitá je tu přesnost a důslednost.

Při příležitosti dřívějších publikací žebříčku jste uvedli, že mezi sledované parametry patří například citování a odkazování na zdroje zpráv, uvádění kontaktních údajů provozovatele, uvádění autorů článků atp. Myslíte si, že je to skutečně dostatečné pro úplné hodnocení zpravodajské a publicistické kvality? Teoreticky si lze představit situaci, že média všechny hodnocené položky „splní“, ale nemusí dostát nárokům na zpravodajskou nebo publicistickou kvalitu.

Tady je podstatné zdůraznit, že MediaRating nikdy neměl ambici hodnotit obsah článků, neboli zda novináři píšou nebo nepíšou pravdu, ale už jen tím, že dodáte zdroj vaší zprávy, uvedete autora a kontakt na něj, na kterého se případně čtenář může obrátit, že médium má na svém webu uvedeného vlastníka, redakční strukturu, výroční zprávy, atd. dodává dotyčné redakci na důvěryhodnosti. To byste se divila, kolik redakcí tyto základní parametry vůbec neuvádí. Proto neustále seznam hodnocených médií rozšiřujeme. Samotnou mě dost překvapilo, kolik například tzv. zpravodajských webů tím, že přepíšou článek z ČTK nebo z jakéhokoliv média, často bez udání zdroje, se domnívá, že dělají seriózní žurnalistiku. U menších, nemainstreamových webů momentálně procházíme fází edukace. Je to vlastně takový online manuál, jak má vypadat kvalitní, seriózní článek. Pro nás trochu nečekaná realita, ale na druhé straně můžeme mít dobrý pocit z toho, že hlavní cíl MediaRatingu – kultivace médií – se opravdu daří. Jen to stojí dost času a leckdy i výdrže od toho neutéct.

Samotnou mě dost překvapilo, kolik například tzv. zpravodajských webů tím, že přepíšou článek z ČTK nebo z jakéhokoliv média, často bez udání zdroje, se domnívá, že dělají seriózní žurnalistiku.

Je možné říci, kolik „závadných“ zpravodajských webů se na českém internetovém trhu pohybuje?

Nepoužívala bych slovo závadných, ale spíše webů, které mají buďto obsah vybraný z jiných zdrojů a jejich novinářská práce je minimální, a pak webů, které systematicky šíří konspirační obsah. Obě skupiny mají své čtenáře, ale jejich způsob škodlivosti je jiný. Ty první jen kazí dobré jméno novinařině. Pak je tu vysloveně konspirační obsah, který často šíří zavádějící informace až dezinformace. Naše data ukazují, že se zprávami z těch konspiračních webů se setkává pravidelně až 15 % uživatelů českého internetu.

Jaké jsou nejčastější prohřešky?

Ty jsou vlastně celkem banální a dá se říct jednoduše napravitelné, pokud je v redakci vůle. Mezi ně patří neuvádění zdrojů, odkazů, neodlišení reklamy od zpravodajství, takže čtenář neví, že si čte placenou reklamu, a ne například objektivní reportáž z terénu, za kterou se neplacené reklamy často mohou vydávat; absence podpisu autora, místo toho najdeme pod článkem jen zkratky, chybí kontakt na autory. Skoro každý titul hřeší v něčem jiném. Na našem webu, kde je hodnocení MediaRatingu, najdete konkrétní hodnocení včetně uvedených chyb.

Ještě k tzv. konspiračním webům. Podle čeho je lze identifikovat, jak je v rámci NFNZ definujete?

Seznam konspiračních webů vychází z průniku mezi výzkumy Atlasu konspirací, práce Semantic Visions a expertní rady Konšpirátorů.sk. My k nim přidáváme naší závěrečnou expertízu. Konspirační weby většinou naprosto nesplňují kritéria pro zpravodajské či publicistické weby, a proto se jim v MediaRatingu přestáváme věnovat úplně. 

Začali jste také hodnotit weby, které se objevují ve zpravodajském feedu na Seznamu, tedy v sekci Další články z českého internetu. Jaká je kvalita těchto webů a jaký vliv bude mít vaše hodnocení na přítomnost těchto webů ve feedu?

Jak jsem zmínila před chvílí, byli jsme celkem – bohužel nemile – překvapeni, že některé weby se často vydávají za zpravodajské, aniž by dodržovaly základní novinářské principy. Na jejich obranu lze pouze říci, že si svých prohřešků, jako například opisování článků z jiných médií, ČTK či sociálních sítí, nejsou často vědomi. Někdy chybí elementární novinářské znalosti nebo praxe. Nicméně většina z nich má velkou vůli to napravit a ozývají se nám s žádostmi o „školení“ v Ratingu. Ano, o školení, původně to je sice výklad hodnotících kritérií projektu, ale ve skutečnosti říkáte, jak se má psát zpráva, reportáž, jaký je rozdíl mezi zpravodajstvím a publicistikou. Naším posláním je však kultivace novinařiny, takže jsme pro ně uprostřed prosince uspořádali první seminář, co to je Rating a proč je dobré v zájmu čtenáře a potažmo i inzerentů dodržovat základní novinářské standardy.  

Konspirační weby většinou naprosto nesplňují kritéria pro zpravodajské či publicistické weby, a proto se jim v MediaRatingu přestáváme věnovat úplně.

Proč jste se rozhodli pro rebranding a přejmenování Ratingu na MediaRating?

Rating je po dvou letech fungování plně zavedená značka, my jsme se přesto rozhodli ho lehce přejmenovat pro čitelnost věci i kvůli možnosti vyvést Rating za hranici. Dostal nové jméno MediaRating, aby se mohl zařadit do datové sady mediálních měn, které se používají pro práci s médii u nás tj. mezi výzkum čtenosti Media projekt, výzkum internetové návštěvnosti NetMonitor, výzkum poslechovosti Radioprojekt nebo peoplemetrové měření TV stanic. Dostává tak i vlastní logo. K tomu všemu ještě přidáváme pečeť, tj. známku nesoucí aktuální hodnocení konkrétního média, kterou si budou moci ohodnocená média umístit na své titulky či webstránky.

Jak chcete MediaRating dále rozvíjet?

Loni jsme začali hodnotit všechny typy médií – weby, printy a televize v oblasti zpravodajství a publicistiky. Zamýšlíme se, jestli má cenu hodnotit rozhlasové stanice. Poskládali jsme do jednoho datového balíku veškeré dostupné mediatypy a média pro praktičtější použití, rozšířili produkční tým, vyvíjíme další verzi metodiky, která by reflektovala stávající úroveň žurnalistiky u nás. Metodika je totiž živý organismus a musí se měnit společně s médii. Máme ale daleko větší ambici – míříme za hranice Česka, neboť MediaRating je unikátní projekt i v Evropě. Souvisí to se snahou EU  monitorovat vlastnictví médií napříč Evropou a identifikovat střety zájmů jejich vlastníků, definovat kvalitní média v jednotlivých zemích EU a tyto informace zpřístupnit čtenářům, aby si dovedli vybrat. Toto metodika MediaRatingu umí také. Na tomto projektu spolupracujeme s konsorciem čtrnácti evropských univerzit a výsledek, pilotní projekt, by měl být hotov na sklonku tohoto roku.  

Máme daleko větší ambici – míříme za hranice Česka, neboť MediaRating je unikátní projekt i v Evropě. Souvisí to se snahou EU monitorovat vlastnictví médií napříč Evropou