Pražské Výstaviště, to už dávno není éra pana Kočky
Z Výstaviště chceme vytvořit to nejlepší místo v Praze, kde se mohou lidé bavit, kdykoliv tam přijdou, říká o vizi pražského areálu Jan Stanko.
Pražské Výstaviště, které po dlouhá léta chátralo, zažívá nyní éru obnovy. Po 14 letech od požáru začala letos také dostavba jeho dominanty – Průmyslového paláce. Celý areál, jenž majetkově spadá pod město, spravuje nyní akciová společnost Výstaviště Praha, která se kromě celkové revitalizace snaží vylepšit i vnímání značky. „Dříve Výstaviště vůbec nekomunikovalo, fungovalo jako uzavřená schránka, kde se sice něco dělo, ale kromě toho, že tam byla občas akce, nikdo nevěděl co. Navíc byl areál velmi zanedbaný, což si mnoho lidí myslí i nadále,“ popisuje za společnost člen jejího představenstva Jan Stanko.
Z tohoto důvodu se Výstaviště Praha snaží komunikačně otevřít, mluví o jednotlivých krocích, probíhající rekonstrukci areálu, a také chce mít více pod kontrolou programovou náplň. „Areál, který dříve stavěl pouze na eventech, postupně měníme na volnočasově-eventový prostor, kde budou přes víkend probíhat různorodé akce a přes týden volnočasové aktivity,“ vysvětluje Jan Stanko.
Od července letošního roku navíc firma převezme správu i Holešovické tržnice. Více o vizích a plánech na obnovu těchto dvou pražských areálů se můžete dočíst v našem rozhovoru.
Areál pražského Výstaviště právě prochází zásadní rekonstrukcí. Značka Výstaviště Praha neměla v uplynulých letech právě nejlepší zvuk. Jak je na tom nyní?
Je pravda, že to vnímání značky bylo špatné. Dříve Výstaviště vůbec nekomunikovalo, fungovalo jako uzavřená schránka, kde se sice něco dělo, ale kromě toho, že tam byla občas akce, nikdo nevěděl co. Navíc byl areál velmi zanedbaný, což si mnoho lidí myslí i nadále. Z našeho výzkumu, který jsme si loni udělali poprvé a chceme jej každý rok opakovat, vyplynulo, že čím aktuálněji lidé Výstaviště navštívili, tím jej hodnotí lépe. Prostě vidí, jak moc se za poslední roky změnilo. Proto je naším úkolem je k nám nyní lákat, o což jsme se chtěli snažit i dříve, ale bohužel propukla pandemie.
Na co tedy budete klást důraz v komunikaci?
To hlavní bude samozřejmě vždy to obrovské množství akcí, které se chystá. Ale nyní nám v komunikaci velmi pomohou i právě probíhající rekonstrukce. Po revitalizaci spodní části se rozběhly rekonstrukce divadla Spirála, Křižíkových pavilonů, bývalé restaurace Bohemia a před nedávnem započala rekonstrukcePrůmyslového paláce, což je významný symbol. Jinak chceme být v komunikaci otevření, odpovídáme na dotazy na Facebooku, kde neustále trpělivě vysvětlujeme, proč některé věci nejdou tak rychle, jak bychom si všichni přáli. A rovněž chceme představit lidi, kteří pro Výstaviště pracují, protože už tu dávno není éra pana Kočky.
Jaké další kanály ke komunikaci kromě Facebooku využíváte?
Velmi aktivní jsme také na Instagramu, kde stejně jako na Facebooku výrazně roste dosah našich příspěvků. Spustili jsme pravidelné informační newslettery pro návštěvníky i obchodní partnery, nové internetové stránky a na podzim loňského roku jsme připravili ke 130 letům kampaň, kde originální video od agentury Jinej Gang posbíralo přes 1,4 milionu zhlédnutí. K podtržení nové éry značky jsme také v roce 2020 přišli s novou moderní vizuální identitou, která dokonce získala nominaci na ceny Czech Grand Design.
Jakým způsobem chcete nyní značku Výstaviště Praha profilovat?
Máme vizi vytvořit z Výstaviště to nejlepší místo v Praze, kde se mohou lidé bavit, kdykoliv tam přijdou. Areál, který dříve stavěl pouze na eventech, postupně měníme na volnočasově-eventový prostor, kde budou přes víkend probíhat různorodé akce a přes týden volnočasové aktivity.
I proto jsme se pustili do kompletní rekonstrukce areálu po estetické, programové a ekonomické stránce. Když jsme areál jako akciová společnost přebírali do správy, byl opravdu velmi zanedbaný. Začali jsme s revitalizací spodní části a mezitím připravovali výběrová řízení na rekonstrukci většiny budov. Vzhledem k tomu, že fungujeme v režimu veřejných zakázek, vše zabírá více času, než bychom chtěli, ale snažíme se to maximálně posouvat dopředu. Projekty se u nás překrývají v takové míře, že je opravdu těžké je řídit, a do toho musíme ekonomicky fungovat a pořádat akce tam, kde to jde.
Letos počítáme s tím, že budeme ve ztrátě, protože v první polovině roku budou v rekonstrukci téměř všechny budovy a drtivou většinu akcí směřujeme do open-air prostoru ve spodní části, ale po rekonstrukci budov se vrátíme provozně do plusu. Až se dostaví Průmyslový palác, bude Výstaviště již vysoce ziskové.
Areál, který dříve stavěl pouze na eventech, postupně měníme na volnočasově-eventový prostor, kde budou přes víkend probíhat různorodé akce a přes týden volnočasové aktivity.
Co vše jste prozatím zrevitalizovali či zrekonstruovali? A co dalšího máte v plánu?
V rámci revitalizace spodní části jsme obnovili trávníky, revitalizovali volné plochy, kde zůstaly různé pozůstatky po budovách, které smetly povodně v roce 2002, opravili cesty, a vybudovali volnočasové aktivity, jako je lanová stezka pro děti, fitness a workout hřiště, parkourové hřiště, tzv. skateplaza areál, veřejné elektrické grily či opravdu obrovské pískoviště. Rovněž jsme v areálu zřídili nové moderní bistro, které už nenabízí párek v rohlíku či langoše, ale moderní občerstvení z lokálních surovin a biofarem.
Loni jsme začali s rekonstrukcemi staveb, mimo jiné divadla Spirála, restaurace Bohemia a Křižíkových pavilonů. A letos jsme se pustili do rekonstrukce Průmyslového paláce, dokončujeme cestní sítě, revitalizujeme prostor před Maroldovým panoramatem i před Bruselskou bránou, abychom vstupu ze Stromovky dodali na důstojnosti. Dále potřebujeme vyřešit parkování, navigační systém, mobiliář a zásadní rekonstrukci potřebuje i plavecký bazén či malá sportovní hala.
Co přesně plánujete s Křižíkovými pavilony? Bude tam zachována Křižíkova fontána v podobě z 90. let?
Křižíkovy pavilony nabídnou po rekonstrukci moderní prostory pro výstavy, konference, společenské a kulturní akce. První z pavilonů je již hotový, další dva budou hotové do léta. Co se týče fontány, tak její současná podoba z roku 1991 již nevyhovuje potřebám pořadatelů kulturních akcí. Rádi bychom zachovali vodní prvek, ale naše idea je, že by tam již nebyl stávající bazén a trysky by byly ponechány rovnou v dlažbě. Tak by mohly fungovat buď jako součást vystoupení, pokud by byly potřeba, nebo by během něj zůstaly skryty. Během dne by tam mohly třeba skotačit děti. Zároveň je hezká idea vystavět ve svahu k paláci malou fontánu s jedním proudem, a tím odkazovat na původní Křižíkovu fontánu z 19. století. Celý amfiteátr, jenž má kapacitu 3,5 tisíce lidí, bychom rádi upravili tak, aby bylo možné jej využívat pro ještě více lidí na různá vystoupení, například hudební koncerty.
A jak to bude se Spirálou? Stane se domovskou scénou pro některý z divadelních souborů?
Ze Spirály vznikne multifunkční sál, který bude možné používat pro divadelní představení, ale i konference, koncerty, stand upy, talk show či jiné akce. Domovskou scénu tam ale nechceme, protože bychom se neradi vraceli ke starému modelu dlouhodobých pronájmů, který se ukázal jako nefunkční. Naopak chceme celý areál Výstaviště řídit vlastní dramaturgií, pořádat zde své akce nebo naše prostory pronajmout krátkodobě.
Jaké změny čekají Průmyslový palác?
Jeho stávající prostory projdou citlivou rekonstrukcí, obě dvě křídla budou po dostavbě levého zvenku vypadat stejně, uvnitř však budou jiná. Pravé si zachová podobu s vestavbou z padesátých let, nicméně levé bude dostavěno s odkazem na jeho původní industriální podobu. Modernizováno bude zejména zázemí, aby byla budova energeticky úspornější, pod levým křídlem vznikne nové obslužné patro pod zemí, kam bude moci vjet i kamion. Také si pohráváme s myšlenkou, že prostřední hala by se v době, kdy se tam nebudou konat žádné akce, proměnila v průchozí pasáž, kterou by šlo projít až ke Křižíkově fontáně.
Na jaký typ akcí se chcete na Výstavišti soustředit?
Od výstav a veletrhů, které se u nás konaly v minulosti, se chceme posunout ke společenským a kulturním eventům a volnočasovým aktivitám. U veletrhů se budeme zaměřovat jen na vybrané typu Evolution, Svět knihy nebo Maker Fair, který koprodukujeme. Založili jsme si pro to vlastní samostatné programové oddělení, které bylo personálně významně rozšířeno. Obecně se v programu snažíme zejména o pestrost. Kromě velkých akcí jako zmíněný Maker fair nebo třeba oblíbený Den hrdinů, poskytujeme prostor třeba i pro foodtrucky či různorodé swapy.
Dále byla v rámci areálu zrekonstruována budova, jež se změnila na Ateliér Rychta, kde vzniklo volnočasové centrum. Dopoledne se tam konají kroužky pro děti, odpoledne různé workshopy či přednášky. Pronajmout si ho mohou i firmy. Loni jsme na Výstavišti také poprvé pořádali příměstské tábory, které nabízely jednak sportovní vyžití, ať už v našem skateparku, parkuru nebo na horolezecké stěně, jednak umělecké či fotografické aktivity.
Zmínil jste, že koprodukujete Maker Fair. Hodláte se produkčně podílet, či zcela zastřešovat i další akce?
Upřímně, schopni jsme všeho, v dobrém slova smyslu (smích). U větších programových akcí si primárně hlídáme, aby nebyly ztrátové, a eventy, které nám budou dávat smysl, budeme rádi koprodukovat, či dokonce celé produkovat.
Bude součástí nového areálu i restaurace?
Ano, do restaurace Pražan už máme vybraného nového provozovatele, kterým se stala Kolkovna. Ta zde již od loňského roku provozuje zahrádku, zatímco uvnitř budovy probíhají úpravy, které řešíme společně. Vedle toho máme v areálu také Bistro č. 2 a Artyčok. V létě bychom měli dokončit rekonstrukci bývalé restaurace Bohemia, která bude zpočátku fungovat jako společenský sál vhodný pro recepce, výstavy, firemní a společenské akce. Vybavena bude i gastro zázemím na catering. Jako samotná restaurace však zatím fungovat nebude. Během rekonstrukce Průmyslového paláce by to nedávalo smysl. V neposlední řadě plánujeme nějaký typ občerstvení i v prostoru Spirály.
Jaké plány máte s bazénem?
Plány máme velké, ale záleží na tom, co vše bude ve finančních možnostech města. V rámci zásadní rekonstrukce bychom v něm rádi vybudovali wellness se saunou a vířivkou, ve hře je i možnost venkovního bazénu. Rekonstrukci nutně potřebuje i malá sportovní hala, z níž by se stalo tréninkové centrum pro mládež.
Oba dva areály se komplementárně doplňují. Výstaviště Praha má minimum dlouhodobých pronájmů a drtivá většina příjmů pochází z akcí. Zato Holešovická tržnice vydělává především na dlouhodobých pronájmech, což nechceme zásadně měnit.
Od července převezmete rovněž správu Holešovické tržnice. Na co se v ní zaměříte?
V Holešovické tržnici je zapotřebí zrekonstruovat úplně vše. Nejprve ale musíme nastavit její standardní fungování, včetně pravidelného úklidu, ostrahy i profesionálního produkčního zajištění akcí. V minulosti zde vzniklo již mnoho projektů, které však nebyly dostatečně koordinovány. A to teď čeká na nás.
Budete značky Výstaviště Praha a Holešovická tržnice nějakým způsobem propojovat, nebo je budete budovat odděleně?
Z pozice běžného návštěvníka se budou oba dva areály prezentovat naprosto samostatně. Propojení bude poznat jen interně, kdy budeme společně řešit marketing, obchod, technické zázemí, back office a další. Nicméně programově budou fungovat zvlášť, byť si mohou vzájemně pomoci.
Oba dva areály se komplementárně doplňují. Výstaviště Praha má minimum dlouhodobých pronájmů a drtivá většina příjmů pochází z akcí. Zato Holešovická tržnice vydělává především na dlouhodobých pronájmech, což nechceme zásadně měnit. Zároveň bychom však chtěli využít prostor tržnice k pestrému programu, jako jsou trhy, výstavy či food trucky.
Jan Stanko, člen představenstva společnosti Výstaviště Praha
V představenstvu společnosti Výstaviště Praha působí od roku 2019. Předtím vedl 5 let marketingovou komunikaci T-Mobile, posléze i slovenského Telekomu. V T-Mobile pracoval od roku 2000.
Je absolventem Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Czech Institute of Advertising and Marketing Communication.