Strýček Váňa, Idea či Starducks, co vše Rusko kopíruje
Rusko reaguje na odchod západních značek z trhu tím, že některé bezostyšně kopíruje. Domáhat se právní ochrany však nebude možné.
Na protest proti invazi na Ukrajinu z Ruska odešlo, či alespoň dočasně pozastavilo svou činnost údajně více než 400 značek. Mezi nimi figuruje i McDonald’s, IKEA či Starbucks. Reakce Ruska na jejich odchod na sebe nenechala dlouho čekat – západní značky, které odešly, budou jednoduše nahrazeny jejich kopiemi. Dvě obroučky McDonald’s se pootočí a změní se v logo Strýčka Váni, nábytek si budou Rusové kupovat v řetězci Idea a místo na Instagram budou své fotky a videa sdílet na Rossgramu. A tím to nekončí. „Kromě hodně diskutovaného McVáni a Ikea (Idea) byly podány další přihlášky ochranných známek, jako jsou třeba Coca-Cola, Mercedes, Nike, Starbucks. Vypadá to, že Rusko se rozhodlo jít proti mezinárodním sankcím vlastní cestou a populární brandy nahradit svými kopiemi ve velkém,“ popisuje Karolína Kropíková z advokátní kanceláře eLegal.
Jak mohou další napodobeniny značek vypadat, může nastínit situace na Krymu a v Donbasu, odkud se západní značky v reakci na ruskou okupaci již stáhly před několika lety. Místo McDonald’s tam funguje DonMak, Kentucky Fried Chicken neboli KFC nahradil Crimean Fried Chicken se zkratkou CFC a kávu si tamní obyvatelé nedávají ve Starbucks, ale ve Starducks.
Při pohledu na loga ruských napodobenin je vidět, že inspirace původními značkami je značná, čímž je porušováno průmyslové vlastnictví, potažmo autorské právo. „Za tvorbou loga stojí velká práce a kreativita většinou celých týmů a jednoznačně se jedná o autorská díla. Drobnými úpravami možná vzniknou nová díla, ale ta v sobě nesou i ten originál, který je potřeba licencovat,“ vysvětluje advokátka Petra Dolejšová.
Rusko je navíc signatářem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví a také Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, a mělo by tak teoreticky ochranné známky světových značek respektovat. „Lze tedy uvažovat o domáhání se ochrany před úřadem pro průmyslové vlastnictví Ruské federace, přičemž na jeho posouzení podobnosti ochranné známky závisí, zda učiní kroky k zákazu užívání napodobeniny,“ říká právní analytik advokátní kanceláře AZ Legal Radovan Lukáč.
Ve vyspělých státech by se tak mohly značky proti takovému porušování průmyslového vlastnictví bránit. „Na úrovni autorských práv, nekalé soutěže, ale také pomocí předpisů upravujících ochranné známky,“ vyjmenovává Petra Dolejšová, a dodává, že v Rusku to však možné nebude.
S tím souhlasí i advokátka Karolína Kropíková: „Rusko zjednodušeně prohlašuje, že nebude uznávat průmyslová právo značek a firem z nepřátelských zemí, a proto se tyto společnosti u ruských úřadů svých práv nebudou moci domáhat. Bohužel tak žádné kroky podniknout není možné.“
Jak na to budou reagovat západní firmy, zatím není jasné. Podle Kropíkové by ale mohly státy, jejichž průmyslová práva Rusko neuznává, vypovědět mezinárodní smlouvy, které fungují na reciprocitě, a přestat uznávat na svých území průmyslové vlastnictví ruských společností.
Kopírování světových značek, které do svého loga investovaly nemálo peněz, energie a času, není nic nového pod sluncem. Běžně se děje v Číně, případy tzv. trademark squattingu se objevují i v Turecku. Nicméně i v těchto zemích se daří práva domoci. „Příkladem může být úspěšná ochrana tvaru lahve výrobce koňaku Hennessy, či ochranné známky automobilky Rolls Royce, která se svých práv úspěšně domohla v případě neoprávněného užívání jejího názvu v čínštině,“ přibližuje Radovan Lukáč. V takovém množství, jako se to děje nyní v Rusku, navíc s poměrně silnou státní podporou, je však otázkou, zda se něco takového povede.
-stk-