Dezinformací v mediálním prostoru přibývá, soudí 75 % Čechů

Zdroj: Shutterstock

Až 75 % české populace si myslí, že se intenzita a množství dezinformací v Česku zvyšuje. Většina lidí rovněž souhlasí s názorem, že sociální sítě záměrně zesilují a zviditelňují emocionální a zároveň lživé příspěvky. Podle čtvrtiny populace pak ústavně zaručená svoboda slova znamená také to, že politici či média mohou vědomě lhát. Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos, který byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) na reprezentativním vzorku 1026 respondentů starších 18 let  v České republice.

První vlna výzkumu byla realizována na přelomu března a dubna, druhá o měsíc později. Ta se zaměřila na názory české populace týkající se dezinformací i informační války v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Ve stejném čase byl tento výzkum realizován i na Slovensku, kde se jej zúčastnilo 1029 dotázaných. 

Populace obou zemí se shoduje na tom, že se zvyšuje intenzita a množství dezinformací v jejich zemi. Souhlasí s tím 75 % Čechů a 80 % Slováků. Pouze 3 % české populace uvádí, že se naopak intenzita a množství dezinformací snižuje. 

Jaký je podle vás vývoj intenzity a množství dezinformací v České republice/na Slovensku?, zdroj: Ipsos.

Na dezinformace na sociálních sítích lidé většinou nereagují

Pokud lidé narazí na dezinformaci o válce na Ukrajině na sociálních sítích, kterou jsou schopni rozeznat, nejčastěji na ni nijak nereagují (36 % Čechů a 43 % Slováků). Pětina obyvatel (22 %) v České republice upozorní své okolí, že jde o dezinformaci, pouze 3 % však aktivně napíšou opravu dezinformace na vlastní sociální síti.

Co z následujícího uděláte, pokud si přečtete dezinformaci (kterou Vy osobně jako dezinformaci rozeznáte) o válce na Ukrajině na sociálních sítích?, zdroj: Ipsos.

Většina lidí – 71 % Čechů a 79 % Slováků – má pocit, že sociální sítě záměrně zviditelňují a zesilují emocionální a zároveň lživé příspěvky. V České republice jsou o tomto nejvíce přesvědčeni lidé ve věku 30-39 let, nejméně pak věková skupina 50–59 let.

Informační válka jako záminka k omezování svobody slova

Oproti minulému měsíci v České republice vzrostl o pět procentních bodů počet těch, kteří mají pocit, že informační válka spojená s konfliktem na Ukrajině je pouze záminkou západních vlád k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Tento názor má nyní 20 % české populace, zatímco na Slovensku si toto myslí 3 z 10 Slováků, stejně jako tomu bylo v minulém měsíci. Že je Česká republika součástí informační války, kterou vede Ruská federace vůči západním zemím, si častěji myslí lidé s vysokoškolským vzděláním a věková skupina obyvatel mezi 18–39 lety.

Který z následujících výroků nejlépe vystihuje Váš pohled na válečný konflikt na Ukrajině, resp. jeho dopady na Českou republiku/Slovensko?, zdroj: Ipsos.

Stát nesmí postihovat to, co si lidé myslí a říkají

Výzkum se kromě tématu dezinformací zaměřil rovněž na to, jak populace obou zemí vnímá pojem ústavně zaručená svoboda projevu. Dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že stát nesmí – s výjimkou trestných činů – postihovat, co si lidé myslí, říkají nebo publikují. Čtvrtina české populace pak souhlasí s výrokem, že ústavně zaručená svoboda projevu znamená i to, že politici mohou při veřejných projevech vědomě lhát. Podobné procento (24 %) pak uvádí, že zpravodajská média mohou vědomě zveřejňovat nepravdivé informace.

„Existuje zde významná skupina obyvatel, která považuje za naplnění principu ústavně zaručené svobody projevu rovněž to, že oni sami, politici či média mohou vědomě zveřejňovat informace, o kterých ví, že se nezakládají na pravdě. Na Slovensku jsou tato čísla ještě o něco větší, tam je schopna v tomto duchu tolerovat lhaní politiků necelá třetina populace,“ uvádí Michal Kormaňák, analytik výzkumné agentury Ipsos.

Se zveřejňováním vědomě nepravdivých informací v kontextu ústavně zaručené svobody projevu mají v obou zemích větší problém lidé s vysokoškolským vzděláním.

-stk-