Rádio Blaník vidí prostor pro další růst, hlavně na Moravě

Daniel Rumpík, zdroj: Rádio Blaník

Na podzim roku 2020 rozšířilo Rádio Blaník ze skupiny Media Bohemia své pokrytí o moravskou část, když převzalo Rádia Rubi a Helax a na jaře téhož roku nahradilo na jižní Moravě rádio Petrov. K tomu ještě před rokem, na jaře 2021, skupina převzala Rádio Contact Liberec a část kmitočtů tohoto rádia využila pro Rádio Blaník. To se ve výsledku odrazilo v téměř celoplošném pokrytí, kterého Blaník na českém trhu v současnosti dosahuje.

V podílu na poslechovosti je Blaník s výsledkem 10,6 % nejsilnější komerční rádiovou stanici na českém trhu, před ním je už jen veřejnoprávní Radiožurnál. V ukazatelích denní a týdenní poslechovosti je Blaník mezi celoplošnými stanicemi podle výsledků Radioprojektu za poslední čtvrtletí 2021 a první čtvrtletí 2022 čtvrtou nejposlouchanější stanicí. „Jsme samozřejmě rádi, že jsme i po těchto číslech na prvním místě v podílu na trhu mezi všemi komerčními stanicemi v ČR. Zároveň ale víme, že v kategoriích weekly reach a daily reach máme stále rezervy, a to zejména v moravských krajích. Naším cílem je tedy i zde nastavit příznivější trend – jsme přesvědčeni o tom, že potenciál pro formát Blaníku je tu velký. Aktuální výsledky nám kromě potvrzení výborné pozice v podílu na trhu přinesly také příznivý pohled na vývoj v jednotlivých regionech. Na prvním místě jsme v tržním podílu ve Středočeském, Jihočeském, Ústeckém, Plzeňském, Karlovarském, Pardubickém a Libereckém kraji,“ říká programový ředitel Rádia Blaník Daniel Rumpík.

Více o plánech Blaníku a jeho strategii můžete číst v rozhovoru s Danielem Rumpíkem.

Poslední rok až rok a půl je pro Rádio Blaník jednoznačně ve znamení rozšiřování signálu. Díky převzetí frekvencí rádia Rubi, Helax a Petrov se Blaník zásadně rozšířil na Moravě a navýšil tím pokrytí na 90 % republiky. Co to znamená pro vývoj kdysi regionální stanice?

Je to další krok ve vývoji Blaníku, který se postupně z regionální a multiregionální stanice vyvinul ve stanici s celoplošným pokrytím. Zvykáme si na to. Pro nás to znamená nové uvažování především o marketingové podpoře rádia. Blaník je typický tím, že často vyjížděl za svými posluchači a dělal pro ně lokální akce. To je samozřejmě snazší, pokud vysíláme pro pět nebo šest regionů. S jejich rostoucím počtem ale musíme uvažovat jinak a podobné aktivity se o něco hůře plánují. Pro nadcházející letní sezónu jsme museli víc uvažovat o tom, jaký typ podpory zvolit a jestli nezařadit spíš větší celostátní formáty, například v podobě velkých vysílacích soutěží s outdoorovou podporou. A pokud jde o rozšíření na Moravu, tento krok hodnotíme pozitivně a věříme, že se začne projevovat ve výsledcích poslechovosti.

K čemu jste v případě marketingových aktivit dospěli?

Zjistili jsme, že regionalitu můžeme vytvářet pomocí obsahu a v rámci centrálního vysílání přiblížit regionální akci. I v celoplošném záběru chceme dát prostor zajímavým aktivitám. Například v projektu Krajánek Rádia Blaník jezdíme každé úterý a čtvrtek po Čechách a Moravě a denně navštíví náš kolega Pepa Černý 3-4 místa, o kterých ve vysílání referuje, pobaví se s místními nebo přiveze dárky dětem. Už to ale nejsou velké off-airové regionální projekty, víc se spíš soustředíme na jeden velký zastřešující projekt. Teď připravujeme akci Léto zadarmo, kde chceme posluchačům ulehčit a zpříjemnit letní měsíce díky letním dárkům nebo výhrám, které s létem souvisejí. V tom je ta změna uvažování: snažíme se připravovat projety, které mají centrální celoplošný prvek a ten můžeme celoplošným sdělením podpořit vizibilitou na billboardech nebo na sociálních sítích.

Zpět ještě k moravské expanzi: je na Moravě ještě prostor pro obsazení nějakých dalších vysílacích lokalit, nebo už jsou už zásadní kmitočty obsazené a z hlediska pokrytí vysílání jste na stropu?

V rámci kmitočtové sítě jsou vysílače obsazené, už bychom mohli využít jen menších 100 - 150W dokrývačů. Pokud jde o velké vysílače, tak takové cíle nemáme.

Nakolik se rozšíření vysílání Blaníku do většiny částí republiky odrazilo ve vašem programování a hudební dramaturgii? Museli jste ji upravovat?

Programování ani hudební dramaturgii jsme neměnili. Rozšíření na Moravu neznamenalo, že bychom se museli přizpůsobovat moravskému publiku. Ostatně, když se podíváme na to, jací interpreti dnes v éteru mají velký ohlas, tak řada z nich je právě moravských a ve vysílání Blaníku se pravidelně objevují.

Jiná věc ale je, že se musíme v hudební dramaturgii snažit reagovat na to, jak se proměňují naši posluchači v čase. Proto v určitých etapách prochází náš program omlazením tak, aby interpreti korespondovali s těmi, na kterých naši posluchači vyrostli. Blaník si letos v červnu připomene 23. výročí, a přestože základní cílová skupina se nemění – jsou to posluchači ve věku 30-59 let – tak, když Blaník začínal, byli o více než dvacet let mladší. Je třeba si tedy klást otázku, co poslouchali v 90. letech? A to musíme postupně zavádět do našeho vysílání tak, aby to nenarušilo celkový charakter rádia. Znamená to, že už nehrajeme tolik písní ze 60. let, ale přidáváme víc hudby, která se hrála v uplynulé dekádě nebo před deseti lety. Zároveň ale platí, že musíme zůstat stejní v naladění, tedy především v pohodovosti a přívětivosti rádia.

Základní cílová skupina, vymezená orientačně věkem 30-60 let, tedy zůstává a zůstává i to, že ve vysílání Blaníku převažuje česká hudba. Lze její zastoupení vyjádřit procentuálně?

Česká hudba je zastoupená asi z 60 %.

Zmínil jste, že hudba 60. let má teď o něco nižší zastoupení, hrajete tedy více 70. a 80. léta?

Největší zastoupení dnes mají 80. léta, což je oproti dřívějšku posun. Před 10-15 lety jsme taky například novinky hráli minimálně, dnes je do vysílání zařazujeme pravidelněji... Podmínkou ale opět je, aby ladily do našeho celkového zaměření. Může to být Ed Sheeran, ale musí svým vyzněním zapadat do formátu Blaníku. Nesmí být zkrátka pocitově divné, že slyšíme Miley Cyrus a vedle toho Hanu Zagorovou nebo Michala Tučného.

Největší zastoupení dnes mají 80. léta, což je oproti dřívějšku posun. Před 10-15 lety jsme taky například novinky hráli minimálně, dnes je do vysílání zařazujeme pravidelněji...

Primárně se tedy orientujete na žánr popu?

Ano. Když Blaník začínal, tak jsme měli poměrně hodně zastoupený folk a country. Z hudebních testů posledních let nám ale vychází, že pop je sázkou na jistotu. V létě ale vysíláme speciál Písníčky k táboráku, kde country a folk zastoupené jsou a tento pořad má silnou kladnou odezvu. Vysíláme jej v létě v pátek a v sobotu v podvečer.

Protože folk a country byly dříve vašimi podstatnějšími formáty, neuvažovali jste o založení stanice pod značkou Blaníku, která by byla zaměřená třeba jen na folk?

Od roku 2008 vysíláme na internetu webové rádio Blaník.cz, které je podle statistiky Rádio.cz v první desítce nejposlouchanějších internetových rádií. Je to formát, který se chytil. Hrajeme zde česky, bez reklam a bez mluveného slova. Razíme ale teorii, že méně je více a nechceme tříštit pozornost. Spíš než o samostatné stanici s folkovým nebo country zaměřením uvažujeme o rozvoji internetového Blaník.cz o mluvené slovo a případně o jeho zařazení do vysílaní DAB+. Pokud jde o folkové webové rádio, občas nás to napadlo, ale vždy jsme se rozhodli zůstat u jednoho silného klasického rádia a u jednoho dobrého webového rádia. Navíc v létě zařazujeme tematické folkové vysílání. Můžeme uvažovat o Spotify, kde bychom nabídli folkový playlist a zpropagovali ho v rámci terestrického vysílání, ale že bychom vytvářeli folkovou stanici, to asi ne.

Z pohledu distribuce vysílání staví Blaník především na klasickém analogovém vysílání v FM pásmu. Jak se stavíte k možností vstoupit do DAB+?

Vysílání DAB+ je hudbou budoucnosti. Nechceme být za zpátečníky, ale zatím si myslím, že není doba, abychom naši přítomnost v DAB+ akcelerovali.

Z hlediska vývoje Blaníku je pochopitelné, že jeho posluchačská obec je především v Čechách. Jak to vidíte s rozvojem posluchačské základny na Moravě?

Prostor pro navýšení počtu posluchačů na Moravě určitě je. Současná základna je srovnatelná se základnou tradičního moravského Rádia Čas. Vycházíme z toho, že Blaník hraje písničky, které třeba dříve hrála jiná moravská rádia, ale protože se přeformátovala a omladila, tak je to pro nás možnost, jak tento prostor obsadit. Je důležité především lidi nezklamat a nedělat kontraproduktivní věci. Víme, že posluchači Blaníku nemají život úplně jednoduchý, zvlášť v posledních týdnech a měsících. Blaník má být jejich kamarádem a přítelem, o kterého se můžou opřít. Nejde o to rozdávat miliony, ale snažit se pomoct alespoň s dílčím náklady.

Mluvíte-li o tom, že Blaník má být kamarádem a přítelem, tak to tedy znamená, že program Blaníku má být především pozitivní.

Je to tak, snažíme se dívat se na svět „růžovými brýlemi“. Blaník je klidné rádio, které nemusí za každou cenu překvapovat, šokovat, šířit negativní energii. Zprávy jsou takové, jaké jsou, ale moderátoři mají být milými společníky a rádio s převažující českou hudbou a dobrými zprávami má celkově vyznívat pohodově. Promo rádia má být takové, aby mělo přidanou hodnotu pro posluchače a bylo smysluplné. Vedle toho chceme být v popředí, pokud jde o kvantifikované cíle – být komerční jedničkou v podílu na trhu a zvyšovat denní a týdenní poslechovost, zejména v moravských oblastech. 

Vycházíme z toho, že Blaník hraje písničky, které třeba dříve hrála jiná moravská rádia, ale protože se přeformátovala a omladila, tak je to pro nás možnost, jak tento prostor obsadit.

V podílu na trhu se poprvé ve druhém loňském pololetí stal Blaník komerční jedničkou. Přičítáte to tomu, že posluchači rádia Blaník jsou věrnou komunitou, což dokládá například pravidelná akce na Konopišti, a že tito posluchači rádio poslouchají po značnou část dne?

Délka poslechu je pro výsledný podíl určující, a to se nám bezpochyby daří a díky tomu konkurujeme celoplošným stancím. V ukazateli týdenní i denní poslechovosti chceme jít ještě nahoru. Na Moravě a ani v Liberci zatím nejsme tak dlouho a přítomnost v těchto částech by se měla v našich výsledcích ještě projevit.

Ještě se zastavme u Liberecka. Tam skupina Media Bohemia převzala kmitočty po Rádiu Contact Liberec a rozdělila je mezi své stanice, především mezi Blaník a Hitrádia. Jakou přesně část z nich získalo rádio Blaník?

Převzali jsme klíčovou frekvenci 101,4, což je pro nás velká akvizice z loňského podzimu. Už předtím jsme byli na Liberecku slyšet, měli jsme dokrývače v Liberci, Jablonci a České Lípě, ale tato frekvence 101,4 přináší velké možnosti. Tím jsme dokryli celé území Libereckého kraje, a navíc tato frekvence zasahuje i do jiných krajů. Je to jedna z našich tří největších frekvencí a díky tomu jsme se dostali k pokrytí na úrovni celé republiky.

Může vás tato „celoplošnost“ ovlivnit do budoucna z hlediska formátování stanice? Musíte teď brát ohledy na Frekvenci 1 nebo Impuls?

Nikdy jsme se neohlíželi na druhé, Frekvence 1 a Impuls mají svůj příběh a my máme zase svůj příběh klasického českého regionálního rádia. Některé věci jsme dělali naivně a dodnes je asi naivně děláme, máme svou komunitu posluchačů a nechceme na tom nic měnit jenom kvůli tomu, že vysíláme pro větší část území. Chtěl bych, abychom si v sobě určitou naivitu a udivenost ponechali.

V podílu na trhu je před vámi jen veřejnoprávní Radiožurnál, na který ztrácíte asi jeden procentní bod. Máte v úmyslu atakovat i pozici Radiožurnálu, pokud jde o podíl na poslechovosti?

Radiožurnál je silný hráč a velmi ho respektujeme. Našim primárním cílem je ale být komerční jedničkou v podílu na poslechovosti a dlouhodobě si tuto pozici udržovat.

A pokud jde o denní a týdenní poslechovost. Chcete patřit mezi tři nejsilnější rádia v Česku?

Věříme, že se nám podaří zvyšovat denní i týdenní reach právě v oblastech s novými vysílači. Je ale logické, že nějakou dobu potrvá, než si k nám posluchači najdou cestu a než se vše reflektuje v Radioprojektu. Minimálně v denní poslechovosti bychom z toho měli v ne úplně vzdálené budoucnosti radost.

V ukazateli týdenní i denní poslechovosti chceme jít ještě nahoru. Na Moravě a ani v Liberci zatím nejsme tak dlouho a přítomnost v těchto částech by se měla v našich výsledcích ještě projevit.

Plánujete změny nebo úpravy programu a pravidelných pořadů pro druhou polovinu roku?

Pokud jde o pravidelné pořady, tak jsme od začátku března v dopoledním programu zavedli pořad Tajemný rok, který byl dlouhá léta na naší sesterské stanici Hitrádio City. Je to prastarý formát převzatý ze zahraničních rádií, který se před 15-16 lety dostal do českého éteru. Už před pěti nebo šesti lety jsme si říkali, že by byl spíš využitelný pro Blaník, protože hudební portfolio Blaníku zahrnuje zhruba padesát let a je tak velmi široké. Letos jsme to konečně udělali a pořad zařadili do našeho vysílání každý všední den od 10:00-11:00. Jeho princip spočívá v tom, že posluchači na základě indicií hádají, z jakého roku pochází vybraná skladba. Vedle toho, že soutěží, tak si zároveň mohou vybavovat, s jakými jejich životními okamžiky je ten konkrétní rok spojený. Pro mnoho lidí má rádio úžasnou vlastnost vracet se do času, kdy člověk neměl žádné starosti, byl mladý a život měl před sebou. A pokud dnes zažívá nějakou krizi nebo řeší řadu starostí, může být tato chvilka milou zastávkou v čase.

Snažíme se také víc pracovat s pořadem Zlaté české ručičky, který vysíláme v dopoledních hodinách po 11:00 a ve kterém zase dáváme prostor lidem, aby představili, co dokážou vyrobit. Do budoucna bychom rádi do vysílání vrátili pořad zaměřený na 80. léta. Chceme oslovit jednu z respektovaných hvězd populární hudby 80. let, aby nám s tím pomohla.

Pokud jde o marketingové aktivity, tak na jaře jsme žili především koncertem na Konopišti. Je to tradiční akce Blaníku, jejíž tradice sahá až do roku 2000, kdy se uskutečnil první koncert při příležitosti prvních narozenin rádia Blaník. Letos se akce uskutečnila o uplynulém víkendu 21. května a nezastírám, že jsme měli velké obavy, zda po dvouleté odmlce, situaci po pandemii a stávajícími rostoucími cenami lidé přijdou. Povedlo se nám ale akci vyprodat více než 14 dní před jejím termínem, a to navíc za velice krátký čas. Prodalo se asi deset tisíc lístků.

Koncert na Konopišti je pravděpodobně největší marketingovou akcí Blaníku…

Jednoznačně, a navíc připravujeme obdobnou akci pro moravské publikum. Historicky poprvé bychom měli mít koncert i na Moravě, a to v ostravské Ostravar Aréně v listopadu. Ostrou fázi kampaně zahájíme o prázdninách. Bude to pro nás taky neznámá, přeci jen půjde o první velké moravské promo a koncert se na rozdíl od Konopiště uskuteční v hale. Připravíme k tomu veškerou podporu a hodně si to bereme za své. Zároveň jsme nadšení, že budeme moct přinést zážitek z Blaníku právě do Ostravy. Alespoň se jasně ukáže, že nejsme pražské rádio, ale rádio pro všechny, které baví náš formát vysílání.

Historicky poprvé bychom měli mít koncert i na Moravě, a to v ostravské Ostravar Aréně v listopadu. Ostrou fázi kampaně zahájíme o prázdninách. Bude to pro nás taky neznámá, přeci jen půjde o první velké moravské promo.

Bavili jsme se o vývoji posluchačských preferencí především s ohledem na jejich posun v čase. Pokud se ale podíváme na jejich požadavky a očekávání, změnilo se něco?

Změnilo se to, že lidé dnes chtějí být informováni víc než před dvaceti lety. Museli jsme na to zareagovat. Když Blaník začínal, tak jsme vysílali zprávy mezi 5:00-9:00 a potom v čase 15:00-18:00, ale v době pandemie jsme zjistili, že to nestačí. Zařadili jsme proto intenzivnější krátké zprávy o stopáži cca 1,5 minut. Došli jsme k tomu, že určitý informační servis musíme poskytovat a že nemůžeme být čistě hudební stanicí. Nechceme si hrát na informační stanici, to v žádném případě, na to ani nemáme personální zdroje. Jsme hudební rádio, ale musíme nabídnout elementární informační servis.

S vysíláním rádia Blaník jste spjat od počátku, jak osobně vnímáte rozšíření značky do celé republiky?

S Adrianou Krobovou jsme byli prvními moderátory, kteří měli tu čest být při začátcích Blaníku v červnu 1999. Záhy na to jsem ale odešel studovat a pak se zase naše osudy potkaly po roce 2001, kdy jsem působil na východočeském rádiu OK. Tehdejší majitel Petr Dvořák (nejde o GŘ České televize, pozn. red.), zakladatel Rádia Blaník, tehdy rozhodl, že OK přejme blanický formát. Tím se začal Blaník šířit do východních Čech. Byl to tehdy raketový růst. V roce 2009 jsem se stal programovým ředitelem Blaníku a od července 2010 jsme z Rádia OK udělali Rádio Blaník Východní Čechy. Šlo o přirozené rozšíření, protože už od roku 2001 mělo playlist a identifikační prvky jako Blaník.

Rádio Blaník dnes sídlí v Praze na Bělehradské ulici, odkud své vysílání řídí. Vysíláte centrálně z Prahy pro všechny části republiky?

Máme ranní a večerní mutace – českou a moravskou – a studia v Praze a v Ostravě. Celkově máme 14 vysílacích okruhů, z toho je deset českých a čtyři jsou moravské. Reklamní spoty a jingly tedy odpojujeme podle 14 okruhů. Ranní vysílání od 5:00 do 9:00 hodin je odbavováno zvlášť pro české a moravské okruhy, a to samé potom večer, kdy hrajeme písničky na přání opět v české a moravské mutaci. Centrální zprávy jsou stejné pro celou republiku, ale doprava, počasí a regionální zprávy se vysílají ve vícero regionálních mutacích.

Kolik lidí pro Blaník pracuje?

Český a moravský programový tým společně s kolegy, kteří zajišťují marketing, čítá kolem třiceti lidí.