Zdroj: Muzeum literatury
Muzeum literatury, mapující ve svých sbírkách literární historii, spustilo na podzim na stránkách online.muzeumliteratury.cz digitálního průvodce českou literaturou. Cílem je učinit z literární historie přístupnější a inspirující zdroj poznání. V oblasti digitalizace spolupracuje s agenturou BlueGhost.
Krokem k digitalizaci reaguje Muzeum literatury, které spadá pod Památník národního písemnictví, na současný trend „fygitálního“ světa, v němž se přirozeně propojuje fyzické a digitální prostředí. „Pokud dnes vstupujeme do kulturní instituce, neznamená to, že vypínáme naše chytré telefony. Naopak, pokud se nám téma výstavy zdá zajímavé, máme tendenci s ním interagovat – vyhledávat související informace, fotit si zajímavé momenty, nahrávat si poznámky, sdílet zážitky. Smartphone tak přirozeně nabízí rozšířenou realitu výstavy. Aplikace Muzea literatury jde současnému návštěvníkovi vstříc a přináší i tento rozměr,“ popisuje Lukáš Pilka z agentury BlueGhost.
Digitálním průvodcem chce Muzeum literatury oslovit publika na dvou různých místech. První představují čtenáři, pedagogové a studenti, kteří ve webové aplikaci, ať už se nacházejí kdekoliv, najdou témata od „Máchovského intermezza“ přes „Národní obrození“ až po „Ženu v panteonu“. Druhými jsou návštěvníci expozice v nově otevřené budově v pražské Bubenči, kde aplikace tvoří novou interaktivní vrstvu.
Na webu si mohou internetoví uživatelé u jednotlivých témat prohlédnout vybrané kapitoly, artefakty, obrázky, kurátorské komentáře a audio záznamy a zároveň zkoumat českou literaturu pomocí kontextuální sítě, kterou tvoří vazby mezi autory, tématy a exponáty. V muzeu pak mohou návštěvníci přes webovou aplikaci a QR kódy získat doprovodné informace o exponátech, které se nevešly do popisků ve fyzických sálech.
„V digitálním průvodci však najdou uživatelé mnohem víc. Kromě klasického audio průvodce mohou využívat i sběratelské rozhraní, v němž si mohou vytvářet vlastní sbírku z vystavených předmětů – načtené předměty si ukládají do své kolekce podobným způsobem jako na Pinterestu. Z výstavy tak odcházejí s ‚virtuálním suvenýrem', který si mohou kdykoliv později zobrazit skrze unikátní URL adresu, která jim po odchodu z muzea přijde do emailu,“ vysvětluje Lukáš Pilka.
Zmíněné sběratelské rozhraní může sloužit také jako vzdělávací nástroj, který umožňuje lektorům dávat svým studentům zadání typu „prohledej muzeum a ulož si X exponátů, které…“. Do budoucna se počítá i s dalšími edukačními materiály.
V tuto chvíli se v online prostředí nachází jedenáct témat a několik set exponátů, které odpovídají obsahu výstavních sálů Muzea literatury. S tím, jak se budou expozice ve fyzickém muzeu obměňovat, budou nová témata přibývat i na webu. „Aplikace tak dokáže uchovat výstavy, které již skončily a jejichž obsah by po rozebrání instalace zmizel ze světa. Předcházíme tím problému, kdy výsledky mnohaletého snažení kurátorů se dostanou na veřejnost pouze na několik málo měsíců, po nichž zmizí z výstavních sálů a stanou se nedostupnými,“ dodává Lukáš Pilka s tím, že kromě dalších „příběhů“ z české literatury se do aplikace dostanou postupně i videa a archivní audio materiály.
V neposlední řadě aplikace dodává zpětnou vazbu kurátorům, a to v podobě statistických údajů o tom, s jakými tématy a exponáty uživatelé nejčastěji interagují, jaké QR kódy otevírají, o co se zajímají a co si ukládají do svých návštěvnických sbírek. Již nyní mohou sledovat, že k nejžádanějším tématům patří 19. století v nás, Máchovské intermezzo nebo Čechy národních obrození.
Muzeum literatury se svým krokem k digitalizaci zařadilo k dalším muzejním institucím, které začaly své sbírkové předměty dávat k dispozici online. Podle analýzy projektu Otevřené sbírky, který mapuje stav digitalizace a zpřístupňování kulturního dědictví v České republice, bylo na jaře letošního roku digitalizováno 14,5 % z celkového počtu sbírkových předmětů. Online přístupných je však pouze 36 % z nich.
-stk-
Tagy
