Děláme vše pro to, aby nutnost šetřit divák ČT nepoznal

Milan Fridrich, zdroj: archiv Milana Fridricha

Za velmi úspěšný označuje programový ředitel České televize Milan Fridrich loňský rok pro Českou televizi, a to jak z pohledu sledovanosti, tak z pohledu divácké spokojenosti. Také pro letošní rok, ve kterém si připomene 70 let od zahájení vysílání, má ČT připravených několik novinek, od kterých si slibuje, že kritéria divácké spokojenosti i sledovanosti naplní. Přestože od roku 2023 vstupuje ČT do dvouletého období, pro které si naplánovala úsporný režim kvůli snižující se hodnotě koncesionářského poplatku, snaží se podle slov programového ředitele dělat maximum pro to, aby divák nutnost šetřit nepoznal. Vysílání stanice ČT3 udržet nedokázala, v programové nabídce by ale škrty neměly letos být tak viditelné vzhledem k tomu, že nové pořady pro tento rok se vyráběly už dříve. Více můžete číst v rozhovoru s Milanem Fridrichem. 

Přestože byl začátek roku 2022 ještě ovlivněn proticovidovými opatřeními, lze říct, že většina loňského roku už proběhla bez covidových restrikcí. To dopadlo i na televizní vysílání, které v době covidu těžilo z přítomností lidí doma. Jak loňský rok v České televizi hodnotíte?

Dvěma slovy: velmi úspěšný. Naše premiérové původní pořady nezapadly, naopak. Vzbuzovaly diskusi i zájem diváků, kritiků, objevovaly nová témata i tvůrčí postupy. To je pro mě velmi důležité. Úspěšnost můžete hodnotit i z pohledu čísel. Divácká spokojenost meziročně dokonce stoupla na 8,6 bodu, což bylo zatím nejvíce v historii. Česka televize se také popáté za sebou stala nejsledovanější televizní skupinou na trhu s podílem 31,47 % za celý den u dospělých diváků 15+. Nejsilnější byla i v hlavním vysílacím čase mezi 18:00 a 22:00, kdy se podíl vyšplhal až na 31,9 %. Bodovali jsme zejména s naší vlastní tvorbou. Uvedli jsme fenomenální sérii Devadesátky, které byly nejsledovanějším televizním seriálem od roku 2004. Naše vánoční vysílání bylo v loňském roce třetí nejúspěšnější v celé historii měření sledovanosti, a v primetime dokonce úplně první. A když vezmete 30 nejsledovanějších loňských pořadů, tak Česká televize jich odvysílala 26.

Mimochodem, co se sledovanosti týče, tak stanice ČT art vykázala druhý nejlepší výsledek za dobu své existence, stejně jako program Déčko - s podílem téměř 30 procent u dětí.

Postcovidový návrat do normálu se ale na sledovaní televize v ČR loni samozřejmě projevil. Celková denní sledovat byla totiž o 18 minut kratší než v době covidu a činila na dospělého člověka 3 hodiny a 44 minut. Tím se vrátila na předcovidové hodnoty. A to je naprosto logické, protože lidé už se mohou věnovat i jiným věcem než koukáním na televizi nebo streamovací služby.

Česká televize loni na jaře oznámila přechod na úsporný režim pro roky 2023/2024. Na začátek nového roku 2023 ale ČT zařazuje srovnatelný počet programových novinek jako v předešlých letech. Pocítí už letos diváci dopady úsporných opatření v programové nabídce ČT, především tedy v původní dramatické tvorbě a dokumentární tvorbě?

Ta největší změna, v historii ČT bezprecedentní, se udála hned od Nového roku. ČT musela z úsporných důvodů ukončit vysílání celého kanálu, ČT3. Osobně je mi to moc líto, ale nebyla jiná možnost.

U výrobně náročné tvorby pro ČT1, do které spadá i dramatika, se úsporná opatření letos ještě neprojeví tolik, protože seriály a filmy, které se v programu objevují teď, vznikaly v minulých letech. Podobná situace je u ČT2, Artu nebo Déčka. Pořady nasazené letos byly pro tyto stanice vyrobeny také už dříve.

Letošní jaro a léto jsou navíc ovlivněny připomínkou výročí 70 let od vzniku televize v České republice. Do vysílání se tak vrací nejúspěšnější seriály, filmy a dokumentární tvorba posledních let. Z toho je jasné, že naše vysílání je bohaté a nabídka široká. Jsem přesvědčen, že rok 2023 bude diváky bavit a vzdělávat stejně jako v předchozích letech. Pořady jsou pečlivě rozloženy, aby stále přicházelo něco nového nebo oblíbeného.

Když se podíváme na program kanálu ČT1 jsou hlavními novinkami seriály Místo zločinu České Budějovice, Kukačky 2 a minisérie Docent a v průběhu jara k nim přijde chystaný seriál Volha. V programovém schématu ČT1 vyplňují časy, které obvykle zaujímají typově podobné pořady. Jak konkrétně zmíněné novinky zapadají do tvorby a nabídky ČT1?

Programové schéma Jedničky v hlavním vysílacím čase je pevně usazené, i když děláme drobné změny. Loni jsme například posunuli Všechnopárty hned za páteční rodinný seriál a hojně pracujeme s reprízami distribučních filmů. Byla to právě Česká televize, která před deseti lety začala vyrábět a vysílat v pondělí původní detektivní seriály. V tom jsme byli na českém trhu průkopníky a dnes nás ostatní televize následují. Středu jsme už před lety zase vyhradily retro seriálům.

Co se týče novinek, které zmiňujete, tak bych ještě doplnil o deset premiérových filmů, jako je „Prvok, Šampón, Tečka a Karel“, Kurz manželské touhy, Zbožňovaný, Atlas ptáků, Zpráva, Mimořádná událost, Poslední závod nebo Kdyby radši hořelo. Nasadíme rovněž skvělé animované filmy jako Myši patři do nebe.

A pak bych také rád zmínil seriál Volha, který budeme vysílat celý duben v předvečer oslav 70 let České televize. Stejně jako předloni Božena, předtím Marie Terezie nebo loni Devadesátky a Pozadí událostí, se jedná o naprosto originální a inovativní televizní počin. Volha je obrazem normalizační doby sedmdesátých a osmdesátých let na půdorysu malého člověka pracujícího v televizi, který se aktivně i pasivně podílel na velkých dějinách. A přesně ukazuje, jak ta doba charaktery mlela. Někteří obstáli a měli to těžké, jiní padli na kolena a snažili se získat drobné výhody. Pod seriálem jsou podepsaní známí tvůrci Jan Pachl a Josef Viewegh. Od nich už diváci viděli třeba Cirkus Bukowsky, Rapla nebo Gangstera Ka.

Byla to právě Česká televize, která před deseti lety začala vyrábět a vysílat v pondělí původní detektivní seriály. V tom jsme byli na českém trhu průkopníky a dnes nás ostatní televize následují.

Zmínit je třeba také nový komediální seriál Dobré ráno, Brno, zařazovaný do časového okna od 22:00. ČT si tímto seriálem dělá legraci ze sebe, ale nestřílíte se takovým námětem do vlastní nohy? Jaké jsou na něj první reakce?

Když začnete eliminovat věci a lidi, ze kterých je nevhodné si dělat legraci, nakonec nebudete satiru točit vůbec, protože nikdo nechce vypadat směšně. Jan Prušinovský, který za seriálem „Dobré ráno Brno“ stojí, patři mezi největší talenty na komedie za poslední dekády. Stačí zmínit Most, Trpaslík, Čtvrtá hvězda nebo jeho poslední film Grand prix. Tentokrát si Honza vzal na mušku televizní vysílání a reakce na seriál jsou veskrze pozitivní. Každý díl sleduje téměř 500 tisíc lidí a dalších desítky tisíc na internetu. Diváci se baví a já taky. A věřím, že si nemyslí, že takové ve skutečnosti Brno a televize jsou.

Udělat si ze sebe legraci je ve svobodné společnosti největší dar, je to potvrzení toho, že můžeme volně dýchat a smát se. Totalita se bere vážně a věci činí nedotknutelnými. Dělat si legraci ze systému se za totality nedalo. Proto film Tankový prapor podle trezorového románu Josefa Škvoreckého vznikl až po sametové revoluci. Hoří má panenko Miloše Formana zase v době československé nové vlny v době Pražského jara a hned putoval do trezoru.

Dělat satiru je samo o sobě riskantní, ale zároveň odvážné a sebevědomé. A k tomu se tvorba České televize už roky hlásí. Jsme vděčni za každý nápad na dobrou komedii. Je to totiž ten nejtěžší žánr a udržet satiru, aby bavila a byla laskavá, je dar z nebes.

První díl seriálu Dobré ráno, Brno! se objevil nejprve na i Vysílání a pak teprve v lineárním vysílání ČT1. Co si od tohoto kroku slibujete?

Každý rok dáváme na konec vánočního schématu do iVysílání ochutnávku něčeho zajímavého a provokativního z jarního schématu. Podobně jsme v minulosti dopředu uvolnili třeba první díl Mostu. Chceme tím navnadit diváky a podpořit online služby. Uživatelé a diváci tak přitom mohou objevit originální tvorbu, která je jen v iVysílání, nebo si připomenout něco z našeho archivu tím, že na internet České televize přijdou. Což vřele doporučuji, protože tam najdou desítky tisíc hodin pořadů.

Vedle toho je řada pořadů, které jsou k vidění už jen na iVysílání. Předpokládám, že těchto „exkluzivních internetových pořadů“ bude přibývat. Jaké zde máte letos plány?

V minulých dvou letech uvedlo iVysílání cca 40 původních cyklů a seriálů – něco vlastní výroby, něco akvizice. Seriál „Pět let“ získal například několik ocenění a po zásluze vzbudil velký zájem veřejnosti, především mezi mladými lidmi. I na ně videoplatforma v rámci původních projektů cílí. Stejně tak zaujaly vlastní pořady jako „Na záchodcích“, „Kronika orgasmu“, „TBH“, „Protivný sprostý matky“, „RapStory“ nebo „Do divočiny!“.

iVysílání pracuje s kratší stopáží a snaží se najít nové uživatele veřejné služby, kteří tak objeví i pořady z klasického televizního vysílání. V tomto trendu pokračujeme i letos.

Mezi onlinem a televizí tak funguje vzájemné synergie. Dám jeden příklad: po úspěchu „Pěti let“ jsme se rozhodli ze seriálu udělat dvoudílný film a ten nabídneme v klasickém vysílání na ČT1. Podobně uvažujeme i nad jinými pořady.

iVysílání pracuje s kratší stopáží a snaží se najít nové uživatele veřejné služby, kteří tak objeví i pořady z klasického televizního vysílání. V tomto trendu pokračujeme i letos.

Z pondělního večerního vysílání jste přesunuli pořad Bilance na čtvrtek. Proč?

To jsou ty drobné změny v televizním schématu, jak jsem je zmiňoval. Bilance je měsíčník a v novém roce jsme pro něj hledali vhodné místo. Pondělní program po Reportérech ČT totiž obsadil seriál „Dobré ráno, Brno“ a po něm bude následovat dvacetidílný koprodukční dokumentární cyklus „Stb: Přísně tajné“.

Sonda do společnosti a ekonomiky, jakou je „Bilance“, ale skvěle zapadá do našeho čtvrtečního schématu, kdy na ČT1 ve 21:00 vysíláme cyklus Gejzír. Navíc ji diváci nově uvidí v dřívějším čase.

Pokud jde o další pořady publicistického zaměření – Reportéři, Máte slovo, 168 hodin – plánujete v jejich případě nějaké změny, pokud jde o nasazení do vysílání?

Programová schémata se průběžně mění, reagují na novinky, nové potřeby diváků, v tuto chvíli mají  tyto pořady ve vysílání svoje místo. Stejně jako Toulavá kamera a Objektiv v nedělním dopoledni nebo Otázky Václava Moravce v poledne. Zájem diváků o ně v daném čase neklesá.

Od nového roku nevysílá stanice ČT3, která si vydobyla až nečekaný divácký zájem. Jak s pořady, které ČT3 vysílala, nakládáte? Objevují se teď ve vysílání, nebo pro tuto chvíli je nezařazujete?

Už před vznikem ČT3 jsme premiérové nebo nové pořady doplňovali archivem. Na tom se nic nemění. ČT1 a ČT2 tak ve svých žánrech využívá archiv dle potřeby programu, ale zároveň chceme vybírat jen ty zásadní věci a kanály formovat hlavně novější tvorbou.

ČT3 umožnila vysílat i výlučnější pořady, které do rodinného vysílání na ČT1 mířícího na diváky napříč generacemi nezapadaly. Ale ani archiv České televize není bezedný a ne všechno se dá s ohledem na dobu, kdy některé pořady vznikly, vysílat. Proto už v loňském roce se ČT3 rozrostla o akviziční retro tituly.

Už dříve zaznělo, že pokud to finanční situace ČT dovolí, jste připraveni stanici ČT3 do éteru vrátit. Pokud by se tak stalo, navázali byste s programováním tak, jak jste skončili, nebo byste hledali pro tento kanál nový formát?

Programové schéma ČT3 vzniklo na popud generálního ředitele během jednoho týdne a za další týden začala stanice v době covidu vysílat. Kanál se samozřejmě v čase vyvíjel. Nejdříve vysílal jen dopoledne a odpoledne, pak se přidalo ráno a hlavní vysílací čas. Fungoval i jako informační servis pro seniory, poradna atd. Pokud padne rozhodnutí program ČT3 obnovit, věřím, že pak bude dost času na diskusi, kam jej posunout. Vzhledem k tomu, že se snažíme vysílání neustále inovovat, pochybuji, že by se ČT3 vrátila úplně stejná jako byla loni. Jejím jádrem by samozřejmě bylo retro vysílání z archivu, ale jsou i jiné možnosti – jak z hlediska akvizice, tak i vlastní výroby. Představu a nápady už máme, ale ta diskuse zatím ještě ani nezačala, takže nemohu být konkrétnější.

Stanice ČT2 se ve večerním vysílání soustředí na premiérové dokumenty a také staví na zahraničních filmech, které začala do vysílání loni zařazovat. Budete v této strategii pokračovat?

Ano, budeme. Osou programu ČT2 zůstává vzdělávací charakter. Na tomto kanále je nejvyšší podíl osvětových pořadů ze všech programu České televize a hlavním žánrem je dokument. Vzdělávání ale znamená také zpřístupnění největších děl světové i domácí kinematografie divákovi s individuálnějším vkusem a zálibami. Tento model se osvědčil a ČT2 ve sledovanosti v posledních letech konstantně roste. Loni se znovu přehoupla před 4 % denní sledovanosti a držela si spolu s ČT art a ČT3 nejvyšší hodnoty spokojenosti, originality a zaujetí – tedy kvalitativní parametry, které Česká televize u svého programu sleduje.

ČT2 ve sledovanosti v posledních letech konstantně roste. Loni se znovu přehoupla před 4 % denní sledovanosti a držela si spolu s ČT art a ČT3 nejvyšší hodnoty spokojenosti, originality a zaujetí.

Obě hlavní komerční televize postupně zvyšují investice do původní dramatické tvorby. Registrujete, že by vám tato strategie odváděla diváky? Snažíte se na tuto aktivitu nějak reagovat, nebo si jedete po svých kolejích bez ohledu na konkurenci?

Ne, nic takového neregistrujeme. Televizní svět obecně prochází revolucí a množství pořadů, které mohou diváci sledovat, exponenciálně roste a přibývají platformy, na nichž je lze sledovat. Úkolem veřejné služby ale není soupeřit s komerčními vysílateli, nýbrž přinášet dobrou kvalitní službu za peníze, které jsou k dispozici. Loni i předloni se to dařilo na všech kanálech, jak jsem už zmiňoval. Musíme přicházet s originální a zajímavou tvorbou a oslovovat tvůrce, kteří ji umějí. Scénáristy, režiséry, herce, dokumentaristy a další. To je celá alchymie.

Chystáte nějaké změny v programování stanice ČT art?

Diváci se mohou těšit na spoustu novinek. Na jaře se třeba v cyklu Varhanní NEJ podíváme spolu s průvodcem Josefem Poláškem za nejzajímavějšími varhanami u nás, přineseme portréty předních českých dirigentů a nabídneme i druhou řadu velmi populární hudební talk show Ikon Kamila Střihavky.

Mimochodem, i našeho kulturního kanálu se letos dotkly dvě věci. Hledání úspor a důstojná oslava 70 let výročí České, resp. Československé televize, ke které přibylo ještě jedno významné výročí: Na konci září to bude totiž přesně 10 let, co ČT art odstartoval. Pochopitelně se snažíme, aby nutnost šetření náš divák nepoznal. Naopak mu chceme přinést ještě víc zážitků, víc využít poklady archivu a přinést to nejlepší ze světa. Od ledna třeba ČT art nabízí každé úterý pohled na výkony těch nejznámějších světových dirigentů za posledních 50 let, Leonardem Bernsteinem počítaje a Simonem Rattlem konče. A vedle toho, v rámci zmíněných výročí, hodláme přinést i ty největší kulturní divácké hity z minulosti.

Uvidí letos na podzim diváci novou řadu StarDance?

Stardance bude. Diváci tak po dvou letech stráví deset večerů s novou partou soutěžících. Moc se na to těšíme, protože Stardance patří mezi klenoty programu České televize.

Lze odhalit programové plány pro rok 2024? Jak budete chtít programy jednotlivých kanálů ČT postavit vzhledem k finančním možnostem, které bude mít televize k dispozici?

I při tlaku, který na nás vyvíjí finanční situace, se budeme snažit divákům nabídnout novou původní tvorbu, v řadě žánrů. Konkrétnější ale v tuto chvíli být nemůžu, právě i v oblasti financování nad námi visí ještě řada neznámých. Co víme už nyní je, že rok 2024 bude opět silným sportovním rokem, protože nás čekají olympijské hry v Paříži a mistrovství Evropy ve fotbale v Německu. A rovněž rokem volebním. ČT24 tak čekají evropské, krajské a senátní volby. Na Vánoce, jak velí tradice, snad odvysíláme premiéru štědrovečerní pohádky.

O kolik peněz se sníží programový rozpočet na rok 2024?

Náklady na výrobu pořadů budou nižší o stovky milionů korun oproti rokům před škrty. Rozpočet 2024 ale ještě není schválen. Konkrétní čísla budeme znát na konci roku.