Diskuse: Sociální sítě představují problémy, které je nutné řešit
Sociální sítě jsou místem, kde lidé mohou svobodně šířit své názory. Přinášejí ale také problémy v podobě radikalizace či fragmentarizace uživatelů, zaznělo v diskusi v Knihovně Václava Havla.
Sociální sítě jsou součástí každodenního života většiny lidí, kteří si však většinou neuvědomují dopady na jejich chování. Uživatelé mají tendence na sítích tíhnout ke skupinám, které připouští jen jeden pohled na svět a s jinými názory většinou nepřichází do kontaktu kvůli časté personalizaci obsahu. O problémech sociálních sítí i jejich budoucímu vývoji hovořili hosté na debatě na téma Sociální sítě jako akcelerátor zla, kterou pořádal Týdeník Echo a Knihovna Václava Havla21.února.
Podle diskutujících je jedním z největších problémů sociálních sítí to, že se lidé uzavírají do skupin, které se utvrzují v jednom názoru a nepřipouští jiný pohled na danou věc. Problémem je rovněž negativita zpráv, které lidé konzumují. „Pro lidi je významnější negativní zpráva než neutrální nebo pozitivní. Negativní zprávu snáz přepošlou a pak dochází k tomu, že vniká nepoměr mezi pozitivními a negativními informacemi, které dostáváme ze světa,“ vysvětluje Jiří Horáček, neurobiolog a profesor psychiatrie.
Podle datového analytika a sémiotika Josefa Šlerky uživatelé sociálních sítí nechtějí být konfrontování s jinými názory, dále také vysvětluje, že na sociální sítě často vstupují lidé, kteří zastávají radikální názory i v běžném životě a prostředí sociálních sítí jim slouží jen jako platforma, kde se v jejich názoru utvrdí. Jako jeden z nejsilnějších motivů, proč jsou lidé na sociálních sítích vidí přijetí ostatními uživateli.
Podle Jiřího Horáčka je další potíží sociálních sítí personalizace obsahu. Problém, který lidi podle něj radikalizuje, jsou algoritmy personalizovaného obsahu, protože zmenšují výseč světa, která je lidem zprostředkovaná. Lidé jsou systematicky a dlouhodobě tlačeni do jednoho myšlenkového pólu. „Je to epistemický problém, že se lidem zmenšuje výseč viditelného světa a mění se granularita světa, ve kterém žijí,“ vysvětluje.
Sociální sítě jako například Facebook vydělává peníze na tom, že jeho uživatelé zůstanou na síti co nejdéle, a proto se lidem snaží nabízet takový obsah, aby čas strávený na sít zvyšovali. „Facebook přilnul k našim potřebám a drží nás tam pomocí stimulace našich vlastních potřeb,“ dodává Josef Šlerka. Podle jeho názoru Facebook posiluje a akceleruje společnost podle toho, co v ní je, než aby přímo vedl lidi k radikalizaci. „Když by lidi neměli v reálné společnosti problémy, tak by sociální sítě ani ruská propaganda nestačily,“ doplňuje. Podle Jana Moláčka, investigativního novináře z Deníku N, je důležitá také otázka, jestli sociální sítě nevnášejí do společnosti problémy, o kterých by se za normálních okolností vůbec nemluvilo, typicky například migrace nebo islám.
Vzhledem k tomu, že sociální sítě jsou relativně mladé, tak zatím není možné odhadnout jejich pravý dopad na demokracii. Podle filozofky a vysokoškolské pedagožky Terezy Matějčkové z Týdeníku Echo je základní funkcí sociálních sítí spojovat lidi do bublin, a právě tím spojováním společnost vlastně rozdělují. Sociální sítě vidí také jako místo pro lidi, kteří v reálné společnosti nemají hlas. „Tímto způsobem můžeme říct, že sociální sítě mohou být mimořádně prospěšné pro demokracii. Víme to, že se dostaly díky sociálním sítím na veřejnost problémy, které by se tam třeba normálně nedostaly a jsou naprosto legitimní,“ dodává. Na dranou stranu ale vidí také problémy, které kvůli sociálním sítím vznikají. Jako klíčové vnímá enormní úpadek komunikační dovednosti snést to, že si někdo jiný myslí něco jiného.
Pro příznivou budoucnost sociálních sítích podle Jana Moláčka není potřeba cenzury, ale jen řádně dohlédnout na to, aby každý nesl odpovědnost za to, co na sociálních sítích dělá a sdílí. Josefa Šlerka vnímá společnost jako čím dál rychlejší, svět komplikovanější a větší. Problém vidí v tom, že obrovská část lidí na to není připravená a společnost je fragmentarizovaná. „Díky tomu velkému výdobytku umět obsloužit menší a menší skupiny přesněji a přesněji rozbíjíme veřejnost a ta nastupující umělá inteligence tohle všechno ještě posílí,“ dodává.
-tšl-