Televizní sledovanost se loni vrátila na úroveň před pandemií
Čeští diváci strávili loni před obrazovkou každý denv průměru 3 hodiny a 25 minut. Bylo to téměř stejně jako před nástupem pandemie covid-19.
Průměrná denní doba televizní sledovanosti v zemích visegradské čtyřky, zdroj: Atmedia
Průměrná denní doba televizní sledovanosti (ATS) se v roce 2022 vrátila v Česku na úroveň z doby před pandemií covid-19. Ukazuje to srovnání zastupitelství Atmedia, které na českém trhu vychází z dat ATO-Nielsen Admosphere a které zároveň porovnalo vývoj sledovanosti ve čtyřech zemích regionu střední Evropy. V době pandemie (v letech 2020-201) byla televizní sledovanost nadprůměrně vysoká. Slovensko loni zaznamenalo podobný vývoj jako Česko. V Maďarsku se ale sledovanost i nadále drží na vyšší hranici, a naopak v Polsku klesla pod čísla z roku 2019.
„Televizní sledovanost nejen v České republice vzrostla v letech 2020 a 2021 na rekordní hodnoty. Důvodem byla samozřejmě celosvětová pandemie covid-19 a s ní spojená opatření proti jejímu šíření. Sledování televize bylo jednou z nejčastějších aktivit, kterou lidé trávili doma čas,“ popisuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia. Vývoj do
Podle něj se rok 2022 z pohledu televizní sledovanosti vrátil do normálu, když lidé věnovali sledování televize podobné množství času jako v letech před pandemií. Čeští diváci starší čtyř let trávili v loňském roce před televizními obrazovkami v průměru 3 hodiny a 25 minut denně, což je jen o jednu minutu méně než v roce 2019. V dospělé cílové skupině 15+ byla televizní sledovanost v průměru 3 hodiny a 44 minut denně, což je naopak o dvě minuty více než v roce 2019. Televizi si v loňském roce zapnulo denně v průměru 68 % českých televizních diváků, tedy 6,5 milionu lidí.
„Televizní sledovanost se v roce 2022 vrátila na své průměrné hodnoty z let 2010 až 2019. Loňský rok také potvrdil, že je televizní sledovanost v Česku dlouhodobě stabilní a v posledních deseti letech mírně roste. Televizní diváci starší patnácti let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru o 12 minut denně více v porovnání s rokem 2012,“ dodává Müller a zároveň upozorňuje, že u mladších cílových skupin diváků je trend opačný.
V Maďarsku se televizní sledovanost drží již tři roky na téměř 5 hodinách denně
V porovnání s okolními státy tzv. visegrádské čtyřky je televizní sledovanost v Česku dlouhodobě nejnižší. Slovenští, polští i maďarští diváci tráví před televizními obrazovkami více než čtyři hodiny denně. Například v Maďarsku, které patří k zemím s vůbec nejvyšší televizní sledovaností nejen v regionu střední Evropy, strávili lidé v loňském roce sledováním televize stejné množství času jako v letech 2020 a 2021, které přitom byly poznamenány celosvětovou pandemií covid-19. Tři roky za sebou tak maďarští diváci starší čtyř let sledovali televizi v průměru 4 hodiny a 55 minut denně, což bylo o 16 minut více než v roce 2019.
Naopak na Slovensku se podobně jako v České republice vrátily hodnoty minulého roku na obdobnou úroveň jako před pandemií z roku 2019. Slovenští diváci trávili sledováním televize v průměru 4 hodiny a 6 minut denně, což bylo o čtyři minuty více než v roce 2019. V Polsku došlo k opačnému trendu. Televizní sledovanost zde klesla pod hodnoty z roku 2019 – konkrétně na 4 hodiny denně, tedy o 18 minut méně než v roce 2019.
Mladší diváci sledují méně, vracejí se po založení rodiny
Rok 2022 potvrdil dlouhodobý trend poklesu televizní sledovanosti u mladších cílových skupin diváků. Například čeští diváci ve věku 15–24 let trávili v loňském roce sledováním televize v průměru 51 minut denně, což bylo o 9 minut méně než v roce 2019. „Televizní sledovanost u mladších věkových skupin diváků v posledních letech klesá, na druhou stranu čas, který tráví sledováním televize, rozhodně není zanedbatelný. Například diváci ve věku 25–34 let sledují televizi v průměru přes 2 hodiny denně,“ upozorňuje Pavel Müller a dodává, že ještě více času tráví před televizními obrazovkami diváci z této kategorie, kteří mají děti. V loňském roce to bylo konkrétně v průměru 2 hodiny a 23 minut denně.
Podobné je to také v okolních státech. Příkladem může být Polsko, kde televizní sledovanost u diváků ve věku 15–24 let klesla stejně jako v České republice pod 1 hodinu denně. Výjimku opět tvoří Maďarsko, kde televizi v loňském roce sledovali v porovnání s rokem 2019 více nejen starší věkové skupiny diváků, ale také například diváci ve věku 15–24 let.
-mav-
Tagy
