Polovina Čechů nepozná, že novinářský text vytvořila AI

Ilustrační foto, zdroj: Pixabay

Zhruba dvě třetiny české populace (64 %) neví o tom, že algoritmy dokáží napsat články v češtině místo novinářů. Povědomí o této možnosti má třetina populace, nejvyšší povědomí mají mladí lidé do 24 let, vysokoškolsky vzdělání lidé a lidé s vyššími příjmy. Vyplynulo to z výzkumu Umělá inteligence v každodenním životě a v žurnalistice, který provedla výzkumná agentura Ipsos ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky FSV UK.

Respondenti byli ve výzkumu vyzváni, aby se pokusili odhadnout, zda jim předložené texty naspali novináři nebo vygenerovala umělá inteligence. Text sepsaný algoritmy správně rozpoznala necelá polovina obyvatel (47 %), zatímco více než dvě třetiny správně rozpoznaly text psaný člověkem.

Na základě zvukových ukázek, namluvených lidským hlasem a umělou inteligencí, respondenti obecně lépe hodnotili lidského moderátora. Kvalitativní rozdíly spatřovali především v projevu a v intonaci. To, že text namluvila umělá inteligence, ale rozpoznala jen třetina lidí.

Většina české populace se domnívá, že umělá inteligence (AI) v období následujících pěti let zcela nenahradí lidské novináře. Plné nahrazení očekává pouze desetina populace. 41 % Čechů předpokládá, že dojde spíš k vytvoření hybridního fungování robota a lidského novináře.

„Dosavadní zkušenosti s automatizovanou žurnalistikou například v ČTK nebo Českém rozhlase zatím potvrzují hybridní vztah novináře-člověka a novináře-stroje. Otázkou je, zda tento vývoj bude dominovat i ve střednědobém horizontu. V každém případě naše sociologické šetření naznačuje silnou technoskepsi významné části české populace,“ uvedl Václav Moravec z FSV UK, který je hlavním řešitelem výzkumného projektu.

Využití prvků AI v žurnalistice (například automatizované generování hlasů umožňující vytvoření moderátora – robota) považuje šest z deseti Čechů za pokrok pro média (39 % za velký pokrok, 21 % za malý pokrok). Čtvrtina lidí to nedokáže posoudit.

Z šetření celkově vyplynulo, že postoj Čechů k umělé inteligenci je spíše obezřetný. 60 % populace podporuje výzvu expertů a podnikatelů včetně Elona Muska k dočasnému pozastavení vývoje nových modelů umělé inteligence. K umělé inteligenci se staví příznivěji spíše mladší lidé. „Mezi těmi, kdo výzvu nepodporují, dominují mladí lidé do 24 let. Ti jsou obecně nejvíce otevřeni novým technologiím včetně umělé inteligence,“ přiblížil Michal Kormaňák, analytik Ipsos.

Média musí přijmout pravidla pro práci s AI

Česká tisková kancelář (ČTK) využila umělou inteligenci pro texty z voleb v letech 2018 – 2023, od loňského roku ji využívá i pro zprávy o počasí, pro některé statistické texty (např. vývoj nezaměstnanosti), pro headliny kurzového zpravodajství nebo pro výsledky loterijních her. Využívá ji i pro automatizaci v přiřazování fotografií z fotobanky, pro překlady z češtiny do slovenštiny nebo pro podporu tvorby textů. Podle šéfredaktorky ČTK Radky Matesové Markové se kvalita automatizovaných textů za pět let vyvinula. „Zamýšlíme se i nad tím, do jaké míry automatizovat sportovní výsledky,“ sdělila. Na druhou stranu není využívána pro rešerní činností, kde je třeba informace ověřovat a ani pro fotografickou tvorbu.

Podle Markové se novináři s možnostmi umělé inteligence teprve seznamují a hledají cesty, v čem může být pro jejich práci přínosná. Nutné ale bude přijmout redakční pravidla pro práci s AI. ČTK je do praxe uvede v nejbližších dnech. Stejně tak nedávno učinil server Seznam Zprávy.

Český rozhlas má s umělou inteligencí zkušenosti například z projektu Digitální spisovatel. V rámci audioplatformy mujRozhlas.cz, pro kterou vznikl v roce 2020 tento projekt, používá ČRo umělou inteligenci a strojové učení pro automatické zpracování vysílání a další technologické nástroje. Zatímco v první řadě umělá inteligence tvořila povídky sama, ve druhé sérii projektu, která vyšla o rok později, s ní spolupracovali čeští autoři. Třetí série začala letos na jaře, založena je na jazykovém modelu GPT4. Na audioportálu i v mobilní aplikaci mujRozhlas.cz si lze poslechnout nejenom povídky, ale také dvě fiktivní rozhlasové reportáže v podání moderátora Jana Pokorného nebo fiktivní true crime podcast.

Podle Jiřího Maliny, ředitele marketingu a digitálních služeb ČRo, by rozhlas chtěl do konce letošního roku implementovat syntézu na čtení zpravodajského obsahu pro svůj server iRozhlas.cz. Aktuálně pracuje také na tom, aby získal hlas, resp. otisk hlasu profesionálního moderátora pro syntetizované využití. Část vysílání ČRo bude postupně tvořit automatizované vysílání, o jak velké procento půjde, ale zatím nebylo upřesněno.

-mav-