Vydavatelé: Nová DPH likviduje svobodná média, zvažujeme ukončení novin
Za naprosto nesystémový a pro novinový segment a svobodná média likvidační označují vládní opatření na zavedení různých úrovní DPH pro tištěné publikace tuzemští vydavatelé.
Za naprosto nesystémový a pro novinový segment a svobodná média likvidační označují vládní opatření na zavedení různých úrovní DPH pro tištěné publikace tuzemští vydavatelé. Součástí vládních opatření na zlepšení veřejných financí je zavedení 21% sazby DPH pro noviny, 12% sazby pro časopisy a nulové sazby pro knihy. Noviny a časopisy byly dosud daněny jednotnou DPH, a to nižší 10% sazbou. Případné navýšení DPH už před čtvrtečním vládním oznámením označovali vydavatelé za pomyslný hřebíček do rakve. Na mysli měli především vývoj na trhu v posledních letech, který zejména tištěným novinám sebral inzertní příjmy i příjmy z distribuce (proticovidová opatření, nulové kompenzace, rozmach nadnárodních platforem na digitálním trhu, z pohledu vydavatelů nepovedený autorský zákon aj.).
Vít Nantl, generální ředitel Vltava Labe Media, které je vydavatelem jediných regionálních deníků Deník, pokrývající celé území republiky a které patří k nejsilnější trojici novinových vydavatelů v Česku, označuje vládní návrh za bezprecedentní pokus o likvidaci nezávislých a svobodných médií. „Jinak si aktuální pokus vlády neumíme vysvětlit. V EU jsme jediná země s tak vysokou sazbou bez jakékoliv další systémové podpory nezávislých médií. Reálně představuje zdražení novin z titulu DPH pro čtenáře více než 700 Kč ročně navíc. Aktuálně tištěné noviny meziročně klesají průměrně o 15 %, v čemž se již odráží výrazné zdražení ceny všech titulů v roce 2022. Rostoucí náklady na distribuci novin donutí všechny vydavatele k dalšímu výraznému zdražení i v letošním roce, což nevyhnutelně bude znamenat další akceleraci propadu trhu. Aktuální zvýšení DPH znamená pomyslný hřebíček do rakve v nejhorší možnou dobu, protože toto navýšení už trh nedokáže absorbovat. Zvýšení DPH nás tak vede k tomu, že zcela reálně zvažujeme zastavení vydávání tištěných novin. Opatření vlády se tak zcela míjí účinkem. Jednak snižuje daňový příjem státu, a jednak to znamená zásadní ránu pro boj s dezinformacemi, zejména u starší generace, pro kterou jsou deníky často jediným zdrojem informací,“ vysvětluje.
Czech News Center (CNC), vydavatel deníků Blesk, Aha!, Sport nebo E15 a další z rozhodujících vydavatelství českého novinového trhu, poukazuje na to, že vládním opatřením se zvýší prostor pro dezinformační média. „Tištěné deníky jsou stále přes pokles prodaných kusů významným zdrojem informací pro stovky tisíc čtenářů. Vydavatelství nebudou mít jinou možnost než zvýšení DPH promítnout do ceny, což povede k tomu, že celá řada čtenářů přestane deníky kupovat. Zvýší se tak prostor pro šíření dezinformací, což povede k nárůstu voličů extremistických stran. Vládní koalici se tak povedlo vstřelit si vlastní gól," říká generální ředitelka CNC Martina Říhová. Domnívá se také, že rostoucí náklady na distribuci novin donutí všechny české vydavatele ke zdražení už v letošním roce. „Ani my nebudeme schopni případné zvýšení DPH pokrýt plně vlastními zdroji. Ještě celou situaci přepočítáváme a hodnotíme, ale s největší pravděpodobností bude bohužel potřeba tyto neočekávané náklady promítnout do koncové ceny pro spotřebitele. Konkrétní kroky, nebo dokonce částky, ještě nevíme," dodala.
Předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová, která je zároveň předsedkyní představenstva CNC, označila návrh za likvidační a za ohrožující existenci novin v Česku. Podle Šmuclerové si málokdo uvědomuje, že krach jedněch novin může v Česku způsobit domino efekt. Deníky jsou svázány pupeční šňůrou společné distribuce novin, která v noci z tiskáren rozváží noviny do prodejen v přesných časech po celé republice. Jakmile odpadne jeden deník, ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, již nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také.
Vláda si novou DPH protiřečí, poukazují další vydavatelé. Svými dřívějšími výroky dala vládní koalice najevo, že nechce média ohrožovat. Teď přichází s návrhem pro ekonomicky oslabený sektor, který jeho pozici ještě ztíží. „Sektor vydavatelů je pod silným ekonomickým tlakem. V rámci celé Evropské unie řadu let bojujeme o to, abychom měli odpovídající výnos z tvorby obsahu, což je naše přidaná hodnota. Vláda to ví velmi dobře a také ví, že taháme za slabší konec provazu. Také proto se zdráhám uvěřit, že by se rozhodla zvednout právě daň z přidané hodnoty. Ještě před čtvrt rokem premiér tvrdil, vyšší DPH na knihy a noviny nebude, že média nechce ohrozit. Tři různé sazby na knihy, časopisy a noviny považuji navíc za nesystémové," říká Tomáš Skřivánek, ředitel pro oblast mediálních produktů vydavatelství Economia, které je vydavatelem Hospodářských novin.
Podobný názor má i Ján Simkanič, ředitel vydavatelství N media, které je vydavatelem Deníku N. Dodává navíc, že dopad bude mít nové danění i na digitální vydavatele. „Vláda, která slovy premiéra deklarovala, že DPH pro média zvyšovat nebude, protože nechce ubližovat nezávislým médiím, svůj slib porušila. Zavedla při tom naprosto nesystémový krok vytvářející rozdíl mezi novinami a časopisy, navíc s absurdním zdůvodněním ohledů vůči vědeckým časopisům, které z hlediska trhu hrají marginální roli. Sice se hovoří o tom, že změna se dotkne pouze tištěných novin, ale z jejich sazby se odvozuje i výše daně digitálního předplatného. To se nás negativně dotkne výrazně více, půjde rozhodně o miliony korun. Co to vypovídá o vztahu vlády k nezávislé novinařině, která doslova říká, že noviny podle ní nemají společenský význam, na to ať si odpoví každý sám," uvádí.
Podle Asociace online vydavatelů (AOV) je zvýšení DPH na noviny dalším hřebíčkem do rakve svobodných medií. Asociace ve své reakci uvedla, že v návrhu ministerstva financí absentuje detailnější vysvětlení, jakých typů novin se tato úprava má týkat. Za velice zavádějící dále označila vysvětlení ministra financí Stanjury, který obhajuje sníženou daňovou sazbu pro časopisy tím, že mají větší společenskou důležitost na základě toho, že existují i vědecké časopisy. „V kontextu předchozích kroků minulé i současné vlády směrem k českým vydavatelům považujeme zrušení výjimky DPH u denního tisku za přinejmenším nešťastné," uvedl předseda asociace Libor Matoušek.
Jednatel vydavatelství Extra Publishing Pavel Pospíšil poukazuje ve své poznámce na to, že tři různé úrovně DPH pro noviny, časopisy a knihy ohrozí domácí produkci na úkor té dovozové.
Podle údajů Unie vydavatelů bude mít Česko jednu z nejvyšších DPH pro tisk v zemích EU – například sousední Německo má sazbu DPH na tisk sedm procent, Polsko osm procent, Itálie a Španělsko čtyři procenta a Francie 2,1 procenta.
-mav-