Novým generálním ředitelem České televize zvolen Jan Souček

Výsledky hlasování třetího kola. Odevzdáno bylo patnáct hlasů, z toho všechny platné. Petr Dvořák získal čtyři hlasy, Jan Souček získal 11 hlasů a byl zvolen novým generálním ředitelem.

• Petr Dvořák: 4
• Jan Souček: 11

Jan Souček, zdroj: Česká televize

Ani ve druhém kole nebyl nikdo zvolen. Petr Dvořák obdržel šest hlasů a Jan Souček devět hlasů. Třetí kolo se uskuteční v 16:00.

• Petr Dvořák: 6
• Jan Souček: 9

Do 15:00 probíhá přestávka před druhým kolem volby.

Počet hlasů pro kandidáty v prvním kole volby. Z patnácti možných hlasů bylo čtrnáct platných. V prvním kole nebyl zvolen žádný kandidát. Nejvíce hlasů obdrželi Jan Souček a Petr Dvořák, kteří postupují do druhého kola. 

Počet hlasů v prvním kole:

• Petr Dvořák: 5
• Pavel Hřídel: 0
• Martin Konrád: 1
• Jan Souček: 8
• Jan Štern: 0

Kandidáti na generálního ředitele ČT, zdroj: Česká televize

Hlasování v prvním kole začalo. Radní postupně odevzdávají své hlasy pro kandidáty. Každý radní křížkem označí jednoho kandidáta. 

Prezentace všech pěti kandidátů skončily. Probíhá desetiminutová přestávka před hlasováním v prvním kole.

Předseda Rady ČT Karel Novák, zdroj: Česká televize

Koncesionářské poplatky by se neměly zvyšovat, finance lze podle Hřídela uspořit, mělo by jít o stovky milionů korun ročně. Organizační strukturu ČT by rád změnil.

Pavel Hřídel mluví i o hospodaření a financování ČT. Chce mj. zahájit program energetických úspor, prověřit externí bankovní zdroje, prověřit dotační programy a možnost optimalizace poplatku. „Je třeba lépe hospodařit, investovat více do technologií a vlastní tvorby," shrnul.

Slova se ujímá pátý z kandidátů Pavel Hřídel. ČT musí naplňovat zákonné požadavky: nezávislost zpravodajství, musí mít kulturní přesah, vysílat sportovní události, oslovovat různé komunity. Posílení ČT vidí v transparentnosti, ve větší nezávislosti a objektivitě, rozvíjení vlastní tvorby a možná je i změna programové skladby. Ušetřené prostředky je třeba investovat do vlastní tvorby Chce stavět na otevřené komunikaci, svobodě projevu a svobodě tvorby a na nezávislosti. Chce připravit ekonomické podmínky dané zákonem a přinést další zdroje pro Českou televizi. Více by se mělo pracovat s mobilními aplikacemi. 

Pavel Hřídel, zdroj: Česká televize

Jan Štern navrhuje změnu stávajícího sdíleného vysílání kanálu ČT:D a ČT art zavedením nového programu ČT Teen. Do osmé večer by běželo stávající dětské vysílání ČT_D, od 20:00 navrhuje Štern místo „pseudokultury“ nechat prostor teenagerům, aby si ho sami zaplnili vlastní tvorbou.

Pokud se nezvýší poplatky, což je pravděpodobné, nastane podle Jana Šterna krize ČT, a v takovém případě by se muselo ustoupit od rekonstrukce zpravodajských studií. Regionální studia zase nedostávají podle Šterna prostor, vidí zde potenciál osobnostní a kulturní. Proč není Ta naše povaha česká? Nejde o aritmetické průměry, ale jde o kvalitu. Zpravodajské hodinové Události jsou příliš dlouhé a „nemají tam co dávat". Jinak se zpravodajstvím nemá problém, ale schází mu publicistické a diskuzní pořady. Měly by vznikat nové publicistické a diskuzní pořady, zmínil. 

ČT1 poskytuje levné detektivky, kanál ČT2 byl zničen v honbě za sledovaností, potřebnost média veřejné služby spočívá ve výrobě kulturních a vzdělávacích pořadů, řekl čtvrtý z kandidátů Jan Štern. Tvorba ČT se musí značně změnit. Navrhuje:

• na ČT1 pozastavit tvorbu nových krimi seriálů (alespoň na čas) a plnit pondělní okna reprízami
• otevřít středeční okno pro vztahové a společenské seriály
• zvýšit nároky na rodinné seriály v pátečním okně (směr Kukačky a ne Osada)
• do nedělního okna by se měla vrátit dramatika v podobě televizního filmu.

ČT2 je třeba zásadně rekonstruovat, je podle Šterna v dezolátním stavu. Prime-timová okna by se měla otevřít pro společenský dokument, umělecký dokument, současný zahraniční film, aktuální publicistiku typu Ta naše povaha česká, pro pořady alternativní zábavy typu Česká soda.

ČT1 a ČT2 mají mít samostatné ředitele. Navrhuje zvýšit pravomoc kreativních producentů, aby měli právo nasazovat dokumenty podle svého uvážení.

Programové změny nejdou udělat jen napůl, konečným cílem konceptu je něco jako český Netflix (řečeno nadsázkou), ČT musí být pilířem vzdělávání a musí to být kulturní instituce, na kterou máme být pyšní, uzavřel Jan Štern.

Jan Štern, zdroj: Česká televize

V případě zvolení by si Konrád přivedl své lidi, ale spolupracoval by i s týmem, který už v ČT je. Spojení ČT a ČRo si představit dokáže. Spolupráce ČT s videoplatformou Voyo pak podle názoru Martina Konráda vyvolává na trhu nerovnováhu, navrhl by v takovém případě vypsání veřejného výběrového řízení. Celkově chce vytvářet projekty, které budou vzdělávat a sledovanost je jen jedna z věcí, podle které lze televizi hodnotit. Největší část poslání ČT je zpravodajství a zde by na sledovanost důraz kladl. 

Ve vlastní výrobě by se Martin Konrád zaměřil na projekty s aktuálním podtextem – vyloučené regiony, témata, která společnost pálí. Rád by rozvíjel komediální seriály. Vrátil by se ještě ke smlouvě o vysílání hokejové extraligy (ČT má práva jen na některé zápasy). Koncesionáři si podle jeho slov zaslouží jeden velký sport na České televizi.

Proč neroste sledovanost zpravodajství a publicistiky?, klade si otázku Konrád. Začal by u nestrannosti, i když si nemyslí, že jde o problém „na obraze", ale ve veřejném prostoru a na sociálních sítích. Je topodmínkou pro nezávislost ČT. Zpravodajství a publicistiku by chtěl posílit. Rád by měl ekonomické zpravodajství, zvýšil zpravodajství ze zdravotnictví, školství, zemědělství. Úlohou ČT je vysvětlovat, dodal. Evropská unie má katastrofální pověst. Chtěl by vytvořit program, co je EU a co po nás chce a kam míří. Rád by posílil analytickou část zpravodajství, měla by se věnovat veřejnému prostoru (nerad používá slovo dezinformace). Zpravodajství často míří na určitou část společnosti, ale je třeba najít způsob, jak oslovit i lidi, kteří mají nižší vzdělání.

Jako třetí předstupuje Martin Konrád. K ČT chová hlubokou úctu, uvedl na začátek. ČT zamýšlí posunout dál a chce, aby tady byla i za 70 let. První podmínkou je ekonomická udržitelnost. Nemyslí si totiž, že politici odhlasují zvýšení poplatků. Největší náklady představují pro ČT provoz a režie, výroba a zaměstnanci. Je třeba začít na všech úrovních, řekl Martin Konrád. Výrobu by chtěl udržet za každou cenu, k tomu je třeba šetřit všude.

Martin Konrád, zdroj: Česká televize

Souček se chce zaměřit i na publikum z „vyloučených“ lokalit. Odhaduje, že jde o 20 procent populace v regionech jako Ústecko, Mostecko aj.  Vyžaduje to podle jeho názoru specifický akcent v dlouhodobém mapování kořenů, proč se tito lidé cítí opomíjeni, proč se nedostavují výsledky vzdělávání a proč lidé z těchto lokalit odcházejí. Možností by byly pořady, například i formátu reality show. Po vzoru ze zahraničí Souček uvedl, že tyto formáty ukazují pozitivní příklady lidí, kteří v těchto regionech úspěšně podnikají a žijí.

Jan Souček by nespolupracoval s konkurenčními digitálními videoplatformami. Pokud bude ČT sdílet prémiovou tvorbu se svými konkurenty, obává se, že ztratí svoji relevanci a důležitost. Detailní informace k této spolupráci ale nemá, v ČT se údajně neprojednávala, dodal Souček s tím, že by očekával, že takováto strategická věc se bude interně řešit.

Chci vést debatu o tom, jaká má být budoucnost ČT, říká dále Jan Souček. Televizní projekty dnes vznikají ve chvíli, kdy ČT nemá jistotu, s jakými financemi bude hospodařit. Pokud nebude tento objem dostatečný, je třeba se bavit ve společnosti o tom, co je role veřejné služby. Je například otázkou, jestli investovat do nákupu stále dražších sportovních práv. Skládat program v takové situaci by už nemělo být věcí jen generálního ředitele, uvedl.

Programová schémata jednotlivých kanálů ČT by se měla podle Součka zpřehlednit. Není třeba měnit poměr zahraniční a domácí provenience, ale změna by měla nastat ve způsobech a v časech jejich nasazování. Od 2. poloviny roku 2024 by rád zřídil commissioning zaměřený na vytvoření nového prostoru pro nezávislé producenty v ČR. Měl by tvořit 20 % výrobního prostoru.

ČT musí vyřešit financování, v roce 2030 možná skončí terestrické vysílání a to se musí promítnout do strategie média. Je třeba zaměřit se na iVysílání, i když budoucnost dominantně ve streamingu nespočívá, myslí si Souček. Je třeba věnovat se zpravodajství pro  mobilní platformy. Vzniknout by měla zpravodajská platforma všech tří médií veřejné služby v ČR, tedy ČT, ČRo a ČTK. Mohla by vzniknout v roce 2025. Diváci ČT musí cítit, že ČT žije s nimi. Informace musíme uvádět do kontextu

Jako druhý se představuje Jan Souček, ředitel brněnského studia ČT. ČT nabízí právnické vzdělání, systematické myšlení a dlouholeté manažerské zkušenosti, znalost mediálního prostředí a důraz na týmovou spolupráci. ČT nepotřebuje pro dalších šest let extenzivní rozvoj, musí zapracovat na agendách, které si žádá doba. Změna komunikace je jedním z hlavních prvků jeho projektu. Chce nastavit novou formu komunikace s Radou ČT a restartovat chce i komunikaci se státem. To je podle něj základní, co televize veřejné služby musí dělat. Komunikovat je třeba i s lidmi žijícími v ČR. 

Jan Souček, zdroj: Česká televize

Rozebírá se připravovaná dohoda České televize a videoplatformy Voyo. Vzájemná spolupráce by přinesla výhody jak ČT, finančně by šlo o nižší desítky milionu korun ročně, tak Voyu,které by mělo přehled o připravovaných projektech České televize (schválené tituly na programové radě ČT). Šlo by o podobnou spolupráci, jakou ČT aplikuje v případě koprodukcí, uvedl Petr Dvořák. Zároveň se pozastavil nad tím, že článek o možné spolupráci ČT s Voyo vyšel na Info.cz dva dny před volbou a neobsahoval přesné informace. 

Radní René Kühn se ptá na možné spojení České televize a Českého rozhlasu. Petr Dvořák odpovídá, že spojení má výhody i nevýhody. Pokud by vznikla společenská poptávka a politická podpora, tak by si tento projekt vyžádal pět let a musel by být velmi dobře připraven. Vyžádalo by si to vybudování zcela nové budovy pro obě instituce, řada věcí by se mohla zlevnit, ale například slovenský způsob vede k tomu, že se synergie nedostaví. Jen formální spojení nemá synergický efekt, podotýká Dvořák. Představit si ale spojení dokáže za předpokladu promyšlení takového spojení. Počítat by bylo třeba i velkou investicí. „Byla by to velká operace,“ shrnul.

Radní Martin Doktor se ptá na plánované vysílání sportu. Dvořák odpovídá, že sport je pro něj důležitou součástí vysílání. Je třeba podporovat zdravý životní styl mládeže. Sport by ČT měla dál podporovat. Pokud jde o velká vysílací práva, snaží se ČT v rámci mezinárodní organizace EBU spojovat síly a kupovat práva za co možná nejlepších podmínek. Pro budoucnost bude záležet na finanční kondici ČT. U velkých nákladných práv nevylučuje propojení s komerčním vysílatelem.

Slovo si na dlouhé minuty vzal radní Petr Šafařík. Vyjmenovává, proč Petr Dvořák nemá být generálním ředitelem. „Petr Dvořák je kandidátem minulosti," říká.

Petr Šafařík, zdroj: Česká televize

V diskusi se členy Rady ČT se řeší budoucnost financování ČT. K optimálnímu financování by podle Petra Dvořáka bylo nutné navýšit roční rozpočet o stovky milionů korun. 460 mil. Kč ročně by ČT přineslo navýšení poplatku o 15 Kč. Pokud by se platba poplatku rozšířila i na ty, kteří dnes neplatí, přineslo by to další stovky milionů.

Pokud by se ale financování vyřešit nepodařilo, ČT má několik dalších možností fungování, soudí Dvořák. Vyžádaly by se ale změny ve fungování ČT, například omezení vlastní tvorby na ČT1, přesunutí akvizic z ČT2 na ČT1, redefinici kanálu ČT2, omezení sportovních přenosů nebo přeprodání už nakoupených práv, omezení výrobní techniky a snížení počtu zaměstnanců. „Všechny tyto změny jsou nevratné. Pokud bychom je byli nuceni podniknout, dostat ČT na současnou úroveň by trvalo několik let,“ sdělil Dvořák.

Petr Dvořák konkrétně uvedl, že chce:

• Posílit regionální vysílání a studia v Brně a Ostravě a také zpravodajské regionální vysílání. Do dvou let zamýšlí zřídit sdílený kanál pro regionální vysílání (přes den), večerní nabídku by vyplnilo vysílání  z archivu typu ČT3.
• Změnit organizační strukturu od 1. ledna 2024 a oddělit program od vývoje. Systém tvůrčích skupin se už trochu „okoral“. V původní tvorbě chce navázat na díla, která sklidila mezinárodní úspěchy.
• Rozvíjet iVysílání, aby se do tří let stalo let stabilní video on demand (VOD) službou na českém trhu.
• Plánuje dokončit rekonstrukci zpravodajské budovy a zřízení nové budovy v Ostravě.
• Sportovní vysílání se má víc zaměřit na dětský, mládežnický a studentský a také více ženský sport. Připravuje se na vysílání MS v biatlonu, MS v hokeji z Prahy a Ostravy a ME v kopané.
• Plánují se i změny ve zpravodajství. Online aktivity chce sdružit do ČT Digital, vytvoří redakci pro krizové zpravodajství, plánuje redesign Událostí a revizi všech publicistických formátů.

Jako první popisuje svou vizi vývoje ČT Petr Dvořák, stávající generální ředitel. Je to potřetí, kdy se představuji se svým rozvojovým projektem, řekl na úvod radním. Zajistí, aby ČT udržela pozici, které se jí podařilo získat a o které se může demokratické zřízení opírat. Je ale třeba zajistit financování médií veřejné služby. Budu schopen ČT kvalitně řídit, beru ale v potaz i kritiku a nabízím řešení, uvedl dále. Vyjmenoval: posílení regionů, od detektivek k náročnější tvorbě, posílení iVysílání a vztahu k mladším cílovým skupinám. „Do třetice všeho dobrého, třikrát a dost,“ předeslal na úvod Dvořák, který tak naznačil, že kandiduje naposledy.

Petr Dvořák, zdroj: Česká televize

Předseda Rady ČT Karel Novák popisuje volební proceduru. Volí se tajně. Pokud v tajném hlasování žádný z kandidátů nezíská potřebný počet hlasů, bude se volba opakovat. Každý člen Rady ČT má jeden hlas. 

Bude následovat veřejné slyšení kandidátů. Každý z pětice finalistů má deset minut. Pořadí, v jakém vystoupí, se losuje. Losování vykonal předseda volební komise Ladislav Mrklas. Kandidátům bylo vylosováno toto pořadí: Petr Dvořák, Jan Souček, Martin Konrád, Jan Štern a Pavel Hřídel.

Předseda Rady ČT Karel Novák zahájil jednání Rady ČT. Volba generálního ředitele je druhým bodem dnešního zasedání. 

Zasedání Rady ČT ve středu 7. června 2023, zdroj: MediaGuru.cz

Stávajícímu generálnímu řediteli Petru Dvořákovi skončí mandát na konci letošního září. Veřejnoprávní televizi vede od roku 2011, v roce 2017 ho Rada ČT potvrdila na další šestileté funkční období. Předtím byl mezi lety 2003 až 2010 generálním ředitelem české komerční TV Nova.

Zkušenosti s vedením televize má i Martin Konrád, zhruba rok stál v čele televize Prima. Od loňského srpna řídí mediální agenturu MMB Media Agency Czech.

Jan Souček je ředitelem brněnského studia České televize od roku 2014, v médiích začínal v roce 1994 v TV Nova, zkušenosti má i z Českého rozhlasu a pracoval také v PR agentuře New Deal Communications.

Jan Štern je kreativní producent v ČT, dramaturg a režisér, pracoval i v TV Prima jako šéf programu. O ředitelskou funkci se neúspěšně ucházel v letech 1998, 2001 nebo 2003, kdy se dostal mezi finalisty.

Pavel Hřídel působí od letošního ledna ve společnosti Batist Medical, která vyrábí roušky, nanoroušky a další zdravotnický materiál. V letech 2019 až 2022 vedl Teplárnu Strakonice, kam přišel jako krizový manažer.

Zleva: Petr Dvořák, Pavel Hřídel, Martin Konrád, Jan Souček a Jan Štern, zdroj: Česká televize

Do letošního výběrového řízení přišlo původně 13 přihlášek, ale pět z nich nesplnilo náležitosti a rada je hned vyřadila, další tři neprošli prvním kolem výběru minulý měsíc. Podle podmínek výběru má uchazeč mimo jiné mít vysokoškolské vzdělání, manažerské a osobnostní předpoklady, znát aktivně jeden světový jazyk a mít negativní lustrační osvědčení. Součástí přihlášky musela být i koncepce rozvoje a fungování České televize po dobu funkčního období uchazeče v rozsahu pěti až deseti stran.