Souček plánuje změny programu ČT, restart publicistiky nebo iVysílání pro plátce

Jan Souček po středeční volbě generálního ředitele, zdroj: Česká televize

Nově zvolený generální ředitel České televize Jan Souček, který se svého mandátu ujme 1. října 2023, uvedl ve svém kandidátském projektu několik strategických změn, které by chtěl v rámci svého šestiletého mandátu (2023 - 2029) uplatnit. Některé myšlenky prezentoval na středečním zasedání Rady ČT. Z jeho kandidátského projektu vybíráme několik klíčových oblastí.

Financování

Souček zmiňuje, že ČT je ve složité situaci, protože televizní poplatek se od roku 2008 nezvyšoval. Pokud se nenajde politická shoda nad redefinicí poplatníka, nad indexovaným růstem dnešního televizního poplatku, hrozí od roku 2025 zásadní omezení výroby ČT. Do debaty proto Souček navrhuje úvahu nad doplněním nového rozpočtového určení některých daní. „A to tak, aby nedocházelo k politické debatě na toto téma každý rok při projednávání státního rozpočtu. Koncept by mohl zohlednit rozložení předmětného promile výnosu např. některých spotřebních daní nebo DPH tak, aby v prvních letech účinnosti takové úpravy nedošlo ke skokovému zatížení státního rozpočtu,“ uvádí. Systém by v úvodu zohlednil reálnou hodnotu stále ještě dobíhajícího modelu poplatků s tím, že tak, jak by v horizontu několika let klesala jeho hodnota k nule, postupně by nabíhala rostoucí sazba výnosu daní určená k provozu České televize. Ve výsledku by také tento způsob financování nepotřeboval zahrnovat inflační index, neboť spolu s růstem či stagnací ekonomiky by rostl nebo stagnoval i příjem veřejnoprávní televize.

Programová struktura

Zvolený ředitel navrhuje zpřehlednit programová schémata kanálů České televize a také jejich reprofilaci. Nevýznamná část vysílaných a vyráběných pořadů je podle Součka duplicitní, triplicitní, zabírá ve schématu místo i výrobní peníze, které by mohly posloužit pro znovuobnovení formátů, které jsou pro veřejnou službu typické, neboť je komerční provozovatelé nikdy poskytovat nebudou, nebo pro otevření se špičkové zahraniční tvorbě. ČT by mohla také nabídnout programové formáty reagující na fenomén odloučených a vylidňujících se regionů.

Akviziční dramaturgie ČT by měla být podstatně odvážnější v přinášení nejnovějších trendů českému divákovi, a to včetně jejich zařazování do prime-time. Nákup vysílací licence je levnější než vlastní výroba, není zastáncem programového modelu, kdy je upřednostňován rutinní kriminální seriál z vlastní výroby před zahraniční produkcí jen kvůli obavě z letitých návyků českého diváka.

Větší pozornost chce věnovat platformě iVysílání. Důraz na tuto platformu, její další technologické zdokonalování i další významné posílení vývoje a výroby formátů určených právě pro nelineární sledování, považuje za klíčové. Znovu by rád otevřel debatu o přechodu iVysílání do režimu VOD platformy, k níž získává přístupové údaje pouze registrovaný plátce televizního poplatku.

Debata se má vést také o tom, jaké pořady umísťovat do prime-time kulturního kanálu ČT art, o budoucím směřování ČT sport – zdůvodňuje, že při nákupu vysílacích práv se ČT pohybuje na zcela otevřeném trhu a dlouhodobě přestává být schopna konkurovat komerčním subjektům. Ranní pořady (Studio 6, Dobré ráno) mají projít revizí jejich umísťování na jednotlivé kanály. 

Zpravodajství a publicistika

Uznává její velmi dobré postavení v rámci evropského kontextu, ale ztrácí podle jeho názoru tah v oblasti digitální agendy. Změnit by se měla programová struktura kanálu ČT24 a ČT se bude muset ve velmi krátkém horizontu také rozhodnout, jakým dílem bude svůj zpravodajský potenciál dělit mezi klasické lineární TV vysílání, webovou platformu nebo mobilní aplikaci a sociální sítě. Souček je zastáncem pravidla: méně, je více.

Restart si zaslouží pořad Reportéři ČT, pořad Otázky Václava Moravce by mohly doplnit diskuzní formáty v některém ze všedních dnů, a to včetně platformy zaměřené cíleně na regionální problematiku. Možností je i experiment s propojením diskuze s živým fact checkingem, do něhož by mohly být zapojeny týmy několika českých univerzit.

Nevyužity zůstávají možnost mobilního žurnalismu. Po úpravě struktury ČT24 chce navázat novou koncepcí revolvingového způsobu odbavování denního zpravodajského proudu. Iniciovat cche debatu mezi třemi poskytovateli veřejné mediální služby v Česku (ČT, ČRo a ČTK) o startu společné mobilní zpravodajské platformy.

Komunikace

Nový pohled přináší Souček i na komunikaci se státem. Domnívá se, že zásadní rozhodování o hlavních atributech služby veřejnoprávní televize by neměl řešit sám její management bez debaty se  státem, ať už by byl zastupován Radou ČT s nově definovanými pravomocemi, nebo například ministerstvem kultury. Inspirací by mohl být model představovaný Chartou BBC (uzavíranou na desetileté období) a na ni navazující prováděcí Dohodou. Z takového modelu komunikace se státem by pak měla vycházet i jasnější představa o tom, zda by prostředky získávané z koncesionářských poplatků měly být v následujícím období vynakládány například na obnovení „retro“ kanálu ČT3, zaměřeného na diváky v postproduktivní části života, nebo zda stát považuje za potřebné provozovat z těchto prostředků sportovní kanál nebo kanál orientovaný na vysokou kulturu.​

Lidské zdroje

Zamýšlí vylepšit personální politiku, zahájit reformu systému mezd a odměňování, zavést kariérní řád.

Vnitřní a vnější vztahy

Plánuje intenzivnější propojení ČT s badatelskými institucemi typu Národní knihovny nebo Moravského zemského archivu, dokončit digitalizaci televizního archivu, urychlit digitalizaci interních workflow, nejčastější otázky diváků by mohl vyřizovat chatbot na bázi umělé inteligence. Vrcholový management má s diváky komunikovat v pravidelném podcastu, videooblogu nebo přímo na obrazovce.  

Celý kandidátský projekt Jana Součka je k dispozici v dokumentu níže. 

-mav-