Zdroj: Česká televize
Strany vládní koalice se dohodly na znění novely Zákona o České televizi, Zákona o Českém rozhlasu a Zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Navržené změny jsou významné především pro financování médií veřejné služby. „Zajišťujeme stabilitu a nezávislost veřejnoprávních médií,“ předeslal na tiskové konferenci ministr kultury Martin Baxa (ODS). Podtrhl rovněž vysokou sledovanost, kvalitu i důvěryhodnost českých médií veřejné služby. Pro rozšíření služeb je ale nutné navýšit poplatky, dodal.
Ministerstvo kultury chce nadále zajistit financování médií veřejné služby prostřednictvím TV a rozhlasového poplatku, nikoli financováním ze státního rozpočtu. Návrh předpokládá zvýšení televizního poplatku na 160 Kč ze stávajících 135 Kč měsíčně, zvýšení rozhlasového poplatku na 55 Kč ze stávajících 45 Kč měsíčně a novou definici poplatníka.
Rozšiřuje se výčet zařízení, za která se má platit. Podle stávajícího znění je poplatek povinen platit každý vlastník TV nebo rádiového přijímače (zákon od platby osvobozuje některé typy osob), nově se definice rozšiřuje o zařízení, prostřednictvím kterých lze přijímat nebo reprodukovat jakékoli TV a rozhlasové vysílání (tj. i PC, tablet, mobil aj.). Pokud se ale v domácnosti vyskytuje více takových zařízení, poplatek se má nadále odvádět pouze za jedno zařízení.
Hospodaření médií veřejné služby má rovněž nově podléhat Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ). Změní se také způsob výběru poplatků u právnických osob. Nově bude zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou od platby osvobozeny.
Poslanci dalších vládních stran (STAN, Piráti, KDU-ČSL, TOP-09) vysvětlili, že rozvoj médií veřejné služby a zajištění jejich stability je součástí volebních programů a programového vládního prohlášení. Podle Martina Baxy panuje na znění novely napříč vládními stranami shoda. Dodal, že vláda nijak nechce měnit stávající nastavení pro financování z reklamy a ani narušit reklamní trh.
Česká televize by měla díky navýšení poplatku a rozšíření definice poplatníka získat o 1,4 mld. Kč více a Český rozhlas o 0,6 mld. Kč víc.
Novely teď čeká projednávání v meziresortním řízení, na podzim by je měla projednat vláda, poté se jimi bude zabývat Sněmovna. Koaličním cílem je, aby vstoupily v účinnost od začátku roku 2025.
V současné době přispívá 3,3 mil. lidí České televizi a 3 miliony poplatníků Českému rozhlasu.
„Moc dobře vím, že navýšení koncesionářských poplatků je téma nepopulární. Ale pokud se nad tím lidé racionálně zamyslí, jejich navýšení nutně dává smysl. Výše těchto poplatků je stejná už 15, resp. 18 let. Za tu dobu se ceny všech komodit zvedly o desítky procent! A logicky tak vyplývá, že není možné za dané peníze udržovat potřebnou kvalitu připravovaného obsahu. Námi navrhované navýšení navíc rozhodně nepřesáhne míru inflace za toto období," uvedl ministr kultury Baxa.
Českému rozhlasu by se měl poplatek zvýšit po 18 letech, České televizi po 15 letech. Televizní a rozhlasové poplatky jsou hlavním zdrojem financování ČT a ČRo, tvoří více než 90 procent jejich příjmů. Výše poplatků je daná zákonem. V současnosti ČT z poplatků získává 5,7 mld. Kč ročně a ČRo cca 2 mld. Kč ročně.
Reakce generálních ředitelů ČT a ČRo
Petr Dvořák, Česká televize
Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování. Na konci září opouštím po dvanácti letech post ředitele ČT. Mrzí mě to, televize byla mojí srdeční záležitostí. Ale jsem pyšný, že ji předávám v nejlepší kondici, v jaké kdy byla. A navíc s bonusem, kterým je právě vyřešené financování, o což jsem se léta snažil. Věřím, že se díky tomu podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům.
René Zavoral, Český rozhlas
Český rozhlas v minulých letech přistoupil k řadě vnitřních úsporných opatření, zejména v oblasti provozních nákladů a v personální oblasti, kdy zrušil zhruba 160 pracovních míst. Bez navýšení rozhlasového poplatku, který od roku 2005 činil jen 45 korun měsíčně, bychom se ale nyní kvůli růstu inflace a všech provozních nákladů neobešli. Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby, jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti.
-mav-
Tagy
