Marek Ebert: K přídělům DAB+ se mohou dostat i komerční rádia

Marek Ebert, zdroj: ČTÚ

V tiskové zprávě ze začátku září Úřad uvedl, že do výběrového řízení se přihlásilo devět subjektů, přičemž šest z nich projevilo zájem o celoplošné a další tři chtějí vstoupit do druhé fáze aukce, kde bude možnost spustit regionální multiplexy. Překvapil vás zájem o DAB+ mezi operátory i z toho důvodu, že se čekalo na aukci řadu let a reálně byla dlouhou dobu v nedohlednu?

Zájem operátorů nás příjemně překvapil, protože devět zájemců, a jak jste řekl sám, šest, kteří složili výši záruky, která umožňuje vstup do první fáze, je z mého pohledu úspěch. Zejména v situaci, kdy DABovský svět je stále spíše ještě ve fázi rozvoje. Je tu zkušenost s celoplošným vysíláním Českého rozhlasu, která nám ukázala, že o digitální rozhlas může být zájem. Pokud se to dobře uchopí, je tu příležitost pro nové stanice. V minulosti jsme potřebovali dokončit koordinaci kmitočtů, a i za přispění předchozí paní předsedkyně se to podařilo.

A netrval proces, o kterém mluvíte, příliš dlouho? Když se podíváme na situaci u nás, tak první řádnější DAB sítě u nás začaly fungovat někdy okolo roku 2011, tehdy ještě v L pásmu. Ve stejnou dobu už ale Německo spouštělo první celoplošnou síť a dnes je na tom diametrálně odlišně oproti České republice. Pokud se podíváme na situaci u nás, tak po 12 letech jsme de facto na startu.

Z toho pohledu, který uvádíte, se to tak dá hodnotit. V minulosti jsem byl u udělování těchto kmitočtů a opravdu jsme se je snažili udat. Bohužel to bylo L pásmo. Sítě se nerozvinuly, takže některé subjekty kmitočty odevzdaly zpátky. Ve finále spíše toto pásmo připadlo mobilním službám a začali jsme se orientovat na III. pásmo. Je třeba si uvědomit, že ČTÚ řešil v té době migraci z DVB-T na DVB-T2, takže i kapacita úřadu nebyla úplně k dispozici. Mnozí z těchto zájemců, byť pod jinou společností, se reálně účastnili přechodu na televizní vysílání. Plány zbrzdily i dva covidové roky. Určitě bych našel objektivní důvody, kvůli kterým se to zpozdilo, ale jsem rád, že jsme se konečně posunuli do fáze, kdy to už je rozjeté, a snad to dobře dopadne a ještě letos rozdáme příděly a bude se moci stavět.

Český telekomunikační úřad zveřejnil v pondělí přehled společností nebo subjektů, které se chtějí ucházet o provozování privátních sítí. Můžeme říci, které společnosti měly zájem o celoplošné a které o regionální vysílání?

Úřad to ví, protože je to dáno výší složené záruky, nicméně, abychom zachovali rovná pravidla hry, aukční procedury, a i proto, že zájemci budou do aukce vstupovat anonymizovaně, tak nechci říkat, kdo pro jaký účel jakou výši záruky složil a tím ukázat, kdo bude v jakém kole. Ze seznamu, který jsme dali k dispozici, je zřejmé, že tam jsou firmy, které nějakou zkušenost s celoplošnými sítěmi mají nebo patří do skupiny, která provozuje celoplošné sítě pro Český rozhlas, nebo mají nějakou zkušenost z celoplošného vysílání, respektive provozování celoplošných televizních sítí. Motivace u těchto subjektů může být různá. Legitimní je počkat na výsledek aukční procedury.

Předchozí otázka padla i proto, že o vlastní celoplošný DAB+ multiplex měly zájem i komerční stanice, které však nakonec s tímto požadavkem u ČTÚ neuspěly. Nebojíte se proto, že může nastat scénář, kdy by si tyto subjekty de facto vytvořily spřízněnou telekomunikační společnost, která by pak pro ně takovou síť provozovala? Mezi uchazeči o provozování nových sítí se objevily minimálně dvě společnosti, u kterých není jasné, jaké jsou jejich záměry. Máte nějaký rámcový přehled o tom, co je to za firmy?

Nějaký základní přehled máme. Byly stanoveny podmínky pro účast v aukci, jejichž prokázání bylo prací komise, která hodnotila splnění kvalifikačních předpokladů. Jsou to primárně podmínky, které jsou stanoveny obecně pro možnost podnikání v sektoru elektronických komunikací. Jde například o bezúhonnost nebo nulové závazky vůči státnímu rozpočtu, prokázání, že nejsou v likvidaci nebo beztrestnost osob, které za ně vystupují. Jsou tam i technické nebo ekonomické podmínky.

Nezkoumali jsme, a ani nám to nepřísluší, detailně jednotlivé společnosti, jestli za nimi stojí nebo nestojí jednotliví vysílatelé. Provozovatelé soukromého vysílání měli zájem se toho účastnit. I v komentářích, které jsme obdrželi v rámci veřejných konzultací, byly připomínky, abychom nějakým způsobem preferovali jejich zájem nebo jejich ochotu do toho jít, a to tím, že bychom pro ně vyhradili nějakou síť, což však vždy narazí na pravidla hospodářské soutěže. Tendr jsme se snažili udělat tak, abychom měli transparentní a přitom nediskriminační podmínky. Něco takového jsme tam tedy nemohli dávat.

Komerčním vysílatelům asi nic nebrání –je to celkem legitimní scénář –vytvořit si nějakou společnost, která by jim ve finále poskytovala nebo provozovala tuto síť. Ten scénář mohl být i takový, že by se oni spojili a vytvořili si nějakou takovou společnost samotnou nebo by si k tomu někoho sehnali. Dotyčný musí splnit kvalifikační předpoklady. Musí se přihlásit, musí získat kmitočty v aukci, a pak už je to na jeho rozhodování. Nelze to vyloučit.

Celoplošné sítě mají do 18 měsíců pokrýt 50 % obyvatel a dálnic a za dalších 12 měsíců 80 % obyvatel a dálnic. Regionální vysílání má pokrýt 40 % obyvatel příslušného regionu do 24 měsíců a za dalších 24 měsíců následně 70 % obyvatel regionu. Podle čeho jste tento postup stanovili?

Balancovali jsme požadavek na rychlé využití kmitočtového spektra s otázkami ekonomickými. Český telekomunikační úřad musí ze zákona zajistit, že spektrum bude efektivně využíváno. Je tam mj. i podmínka, že do 12 měsíců od udělení přídělu je nutné zahájit vysílání. Museli jsme zohlednit to, že jde o odlišné multiplexy – celoplošné a regionální. Je to trh, který se teprve rozvijí, takže efektivita a ekonomika věci má významnou roli. Ne všichni už mají něco vybudované, ne všichni z uchazečů mají svoje stanoviště. Musíme počítat s tím, že máme subjekty, které teprve budou stavět nebo si budou muset najímat nějakou infrastrukturu. Nechtěli jsme dělat rozdíly mezi novými a existujícími hráči a mít různé podmínky pro různé typy hráčů.

Jsem přesvědčen o tom, že pokud se do výběrového řízení někdo přihlásí a složí nějakou záruku, musí počítat s tím, že se mu byznys case vyplatí. Čekám, že spuštění sítí může být i rychlejší, protože držitelé kmitočtových přídělů budou mít eminentní zájem, aby do svých multiplexů přilákali vysílatele a aby jim umožnili co největší dosah jejich stanic. Spoléháme tedy na to, že sami zájemci budou motivováni, aby ten rollout rozjeli rychleji.

Když se počet měsíců, za které je nutné vybudovat stanovené pokrytí, sečte, v případě celoplošných i komerčních sítí se dostaneme na úroveň čtyř let. Takže tahle doba je optimální?

Považuju ji za přiměřenou z pohledu podmínek, které stát, potažmo ČTÚ může stanovit. Opakuji znovu, že očekáváme motivaci jednotlivých subjektů budovat sítě rychleji a budou je do toho tlačit i stanice, které oni musí do svých sítí dostat. Je zde ještě jeden aspekt. Musíme nechat prostor na vyjednávání mezi provozovatelem sítě a jeho zákazníkem. Vystavět síť, a pak ji mít neobsazenou, to ekonomicky také nedává smysl.

Takže pro vás jako pro regulátora bude mít operátor hotovo a splní svůj závazek ve chvíli, kdy pokryje celoplošně 80 % a na regionální úrovni 40 % populace? Budování případných dalších vysílačů v problematických oblastech už je mimo tuto povinnost?

Vyhlášení aukce říká dva milníky, a to je to, co my budeme kontrolovat. Je pro nás klíčové, zdali bude splněn nejen druhý, ale také první termín. Co bude potom, je skutečně na komerčním uvážení operátorů a samotných vysílatelů. U televize dnes řešíme dokrývání, kdy stanice mají zájem dostat signál cestou bezplatného šíření na místa, kde není, tak počítám, že to takhle bude fungovat i u DAB sítí. Sami vysílatelé v kooperaci s operátory budou mít zájem dokrývat.

Aukce je naplánována na říjen a má proběhnout ve čtyřech fázích. Jakým způsobem budou tyto fáze časově odděleny?

Na výsledcích první části záleží to, kdo půjde do druhé části a v jakém množství spektra bude moci soutěžit. Počítá se s mechanismem, kdy se mezi druhým, třetím a čtvrtým kolem udělá časová mezera několik dnů.

To bude pouze horizont dnů?

Ano, tam ani není důvod pro nějaké velké přerušování. Před zahájením prvního kola se budou moci všichni seznámit s aukčním softwarem. Bude jim představen na školení, které Úřad bude pořádat. Budou moci pokládat otázky, budou testovací aukce a budou si moci otestovat aukci v reálných scénářích. Bude i prostor pro kladení otázek. Předpokládám, že aukce by mohla začít 10. října, pokud se nepletu, a pak poběží jednotlivá kola. Je na to daný aukční řád, takže součástí vyhlášení jsou přesné podmínky. Nemyslím si, že by tam byl legitimní důvod, aby se aukce přerušila na delší dobu než v řádu dnů mezi jednotlivými koly.

Mezi určitou skupinou posluchačů DAB+ koluje dlouhodobě kritika týkající se zvukové kvality některých rozhlasových stanic. Uvažoval Úřad o tom, že by například vedle udělení povolení pro provozování dané sítě stanovil také počet datových jednotek, který by měl každý z programů přidělen?

To je vždy velká debata, ale takovou ambici nemáme. Je to primárně komerční rozhodnutí provozovatele multiplexu, jakou kvalitu nabídne svým partnerům. Čím širší, tím méně stanic a tím vyšší kvalita a obráceně. Z pohledu kontentu nemáme žádnou ambici říkat, mělo by to být takhle nebo jinak. Je to o vyjednávání provozovatelů stanic s provozovateli sítí, aby si nadefinovali kvalitu a kolik za ni budou platit. Tuto podmínku jsme nenastavovali ani u Českého rozhlasu. V době, kdy jsme hodnotili pilot Českého rozhlasu, bavili jsme se o tom, kolik pozic tam může reálně, smysluplně být a shodli jsme se na dvanácti až šestnácti, ale ČTÚ není ten, kdo by měl toto stanovit. Pokud by to měl někdo dělat, dokážu si představit, že debata by se měla odehrávat na úrovni Rady pro rozhlasové a televizní vysílání při stanovování licenčních podmínek.

Právě bavorský mediální regulátor vždy, když uděluje licenci pro DAB+, stanoví také počet datových jednotek, které jsou této stanici vyhrazeny.

V této otázce jsme nezaznamenali požadavky od RRTV ve vztahu k podmínkám naší aukce.

Takže jste s nimi o tom nediskutovali?

Co si vybavuju já, tak debata o tomto tam nebyla, ačkoliv diskusí se účastnili.

Co se bude dít se stávajícími kmitočty operátorů, které byly uděleny na bázi individuálních oprávnění?

Pokud to budou případy, kdy jsme vázání mezinárodní koordinací, což je příklad kanálu 5D, tak platnost je časově omezená do konce roku 2023, respektive do konce roku 2024. Nepočítám, že by bylo možné dosáhnout dalšího prodlužování.

Zmínil jste přímo kanál 5D. Znamená to, že u nás se na něm nebude dále vysílat?

V tuto chvíli nepředpokládáme, že by se podařil zkoordinovat a dále se na něm vysílalo. Kromě vysílacích sítí, které jsou zkoordinované a máme na ně výběrové řízení, tak se budou uvažovat pro digitální vysílání ty případy, kdy budou volné kmitočty a jejich použitím by nedocházelo k negativnímu ovlivňování celoplošných nebo regionálních sítí. Druhá možnost je, že by se nám podařila mezinárodní koordinace. Situace České republiky je taková, že tím, že přicházíme s výběrovým řízením později, než jsme možná ze začátku předpokládali a než jsme chtěli, tak byl velký tlak ze strany zahraničních správ spektra, abychom kmitočty ve III. pásmu, které jsou zkoordinované, začali fakticky využívat, protože i my jim individuálním příděly svým způsobem blokujeme možnost využití kmitočtů na jejich straně.

Počítáte v souvislosti s rozšiřováním DAB+ v následujících letech s nějakou formou omezování v FM pásmu, i když Česká republika de facto odmítla stanovit vypnutí analogového rádia?

Z našeho pohledu coby správce spektra tento důvod není. Kmitočty pro FM pásmo není třeba uvolňovat. Není to situace jako v televizním vysílání, kdy jsme nejprve uvolňovali pásma 900, 800 a 700 MHz, protože bylo zapotřebí zmigrovat, tady tohle není na stole. Byly debaty, že stát by měl pojmout přechod na digitální rozhlasové vysílání a jeho rozvoj nějakým podobným scénářem, že by to bylo nařízeno, ale protože tyto kmitočty nejsou potřeba, jde o situaci, kdy otevíráme další distribuční platformu a necháme je obě běžet vedle sebe. Každý si řekne, co komu více vyhovuje. Analogové vysílání bude pokračovat dál a scénář na jeho vypnutí není ani v okolních zemích. Lze očekávat, že pokud DAB bude úspěšný, možná bude analog stagnovat a nedojde k jeho dalšímu rozvoji. Z toho důvodu ani neočekáváme požadavky na další dokrývání a nové FM vysílače.

Takže to bude čistě v režii vysílatelů.

Je to celkem legitimní očekávání. Sami vysílatelé si musí říci, zda peníze, které do distribuce dávají, jim dávají smysl, nebo ne.

Nebyla by na stole možnost nějakého refarmingu FM kmitočtů? Asi není žádným tajemstvím, že některé privátní stanice vysílají v některých lokalitách zcela zbytečně například na dvou nebo i třech frekvencích. Bude tohle úřad nějak řešit?

Z pohledu FM vysílání nemáme velkou ambici na jeho omezování, nicméně tyto příklady, o kterých teď hovoříme z pohledu možného refarmingu jsou i otázkou toho, jak se udělují licence. Oni dostávají kmitočty od nás, my se to snažíme koordinovat, ale je to spíše o nějakém delším horizontu a debatě s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, jak k tomu přistoupit, abychom eliminovali tyto případy. Není to tedy nic, co by v tuto chvíli leželo na stole, ale této debatě se určitě nebráníme.

Z pohledu regulátora je to určitý způsob blokování kmitočtů, který můžeme přirovnat k výstavbě nových televizních multiplexů. Operátor v některé lokalitě spustí regionální síť a nemá pro ni náplň. Z vašeho pohledu je technicky splněn provoz sítě, ale v daném multiplexu není co sledovat.

Máte pravdu, a proto zmiňuji vazbu na regulaci obsahu, tedy na aktivitu RRTV. Ona by měla mít zájem na tom, aby, když už byla udělena licence, tak aby byla věcně naplněna nějakým obsahem. Do budoucna k tomuto určitě dojde, ale není to záležitost, kterou bychom chtěli řešit aktuálně třeba během dvou let.

Bude i nadále ČTÚ udělovat povolení pro provozování FM vysílačů, které bývají označované jako tzv. prskavky.

Je-li volný kmitočet a je-li tu požadavek od Rady, abychom ho přidělili v rámci licenčního řízení, tak my nemáme možnost ani důvod říci, že kmitočet neudělíme. Samozřejmě pokud je takový kmitočet možné používat.

Vy nemáte možnost jako telekomunikační regulátor říct RRTV: "Podívejte se, FM pásmo je plné, my už další kmitočty koordinovat nebudeme?"

Tohle z pohledu úřadu možné není. Pro nás je klíčové, je-li volný kmitočet, aby se pásmo využívalo. Pásmo v tuto chvíli pro nic jiného určené není. Nemůžu říci, že neudělíme nějaký kmitočet, protože by tam daná stanice byla zbytečně. Vzhledem k tomu, že pásmo není potřeba pro nic jiného, není nařízena ani řízená migrace. Pokud není riziko rušení a proběhne úspěšně mezinárodní koordinace, kmitočet udělíme. Pokud Ministerstvo kultury a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání usoudí, že je třeba udělovat další licence pro lokální vysílatele a lokální vysílače a my na to máme kmitočet k dispozici a podaří se ho zkoordinovat, tak nemáme důvod ho neposkytnout.

Čili další možný vývoj v této oblasti bude záležet i na případném rozvoji DAB+.

Počítáme s tím, že pokud se DAB+ ukáže jako úspěšný, tedy rollout bude probíhat a stanice využijí potenciál, což je i příležitost pro nějaké nové stanice, tak si myslím, že FM pásmo postupně omezí aktivitu v oblasti přidělování nových vysílačů. Je to i o zájmu posluchačů. Dostupnost digitálních přijímačů je dnes větší než bývala, i když se možná tak úplně nenaplnila očekávání s instalací DAB+ přijímačů do vozů. Zkušenost s rozvojem DAB+ Českého rozhlasu byla pozitivní, takže to je i nějaký možný příklad toho, že to může fungovat.