Big Data 2023: Nebojte se začít s AI, nabádají odborníci
Přínos dat a datové analýzy pro fungování firem včetně možností využití umělé inteligence rozebíral letošní ročník konference Primetime for Big Data.
Primetime for Big Data, zdroj: Blue Events
Jak vytvořit funkční „centrální mozek firmy“, který by každému oddělení zprostředkoval pokročilé datové analýzy a umožnil využít získané informace rychleji a přehledněji než dosud? Odpovědi hledal devátý ročník konference Primetime for Big Data z produkce Blue Events, který se konal 23. listopadu v Národní technické knihovně v Praze.
Hned v úvodu programu Petr Paščenko ze společnosti Profinit připomněl, že Chat GPT je nejrychlejším technologickým trendem v historii lidstva. Verze ChatGPT4 má navíc už obstojné analytické schopnosti a například v tzv. měkkých vědách (humanitní disciplíny, sociologie, psychologie, právo atd.) získává více bodů v testech než živí studenti. „Ve své praxi jsem absolvoval okolo pěti set pohovorů s absolventy vysokých škol a po půl roce testování ChatGPT4 bych ho jako čerstvého absolventa klidně zaměstnal,“ glosoval potenciál tohoto jazykového modelu Paščenko. Předpovídal také nevyhnutelnost zapojení umělé inteligence vzhledem k tomu, jak populace stárne a ubývá lidí v produktivním věku. AI přirovnal k tisícovce maturantů se sdílenou pamětí, schopností užívat všechny světové jazyky a ochotou pracovat za 20 korun na hodinu. Svůj příspěvek zakončil otázkou na manažery v publiku: „Vzali byste takovou pracovní sílu do firmy? Já ano.“
Milan Marťák jménem společnosti CEOS Data poukázal na důležitost uchovávání všech dostupných dat, protože leckdy nejsme schopni dnes s jistotou určit, k čemu se nám budou hodit zítra. Za klíčovou vlastnost dat označil monitorovatelnost. Uvedl příklad výrobce elektromobilů Tesla a jeho pojištění, které se odvíjí od toho, jak se řidič v jeho voze chová. Když firmy dokážou zlepšit přístupnost dat napříč odděleními, za pomoci umělé inteligence lze následně analyzovat procesy s přímým dopadem na obchodní výsledky. „Dá se tak zjistit například, jaký uživatel dělá nejvíce chyb, jak dlouho bude trvat organizační změna třeba při přechodu z jednoho systému na druhý nebo proč se objevují výkyvy v produktivitě na nějaké konkrétní pobočce,“ zmínil Marťák.
Nejen množství dat, ale také jejich přesnost, čas a forma, ve které je dostaneme. Tak by se dala shrnout hlavní myšlenka, kterou ve svém příspěvku sdílel Ondřej Synek, obchodní ředitel firmy Imper CZ. Na úvod sdílel osobní zkušenost ze začátku kariéry sales manažera, u něhož počáteční zápal vystřídala frustrace a následně ztráta motivace. Na pozadí této motivační křivky vysvětlil, jaké nástroje poskytnout svým obchodníkům proto, aby byli datově řízení a aby je motivace neopouštěla.
Data jako produkt
Martin Gerneš z Komerční banky představil data z perspektivy produktu a podělil se o téměř dva roky zkušeností s Data mesh. „Začíná a končí to kulturou uvažování, ta tvoří 80 procent změny. A jen zbylých 20 procent jsou technologie,“ dotkl se Gerneš často zmiňované neochoty lidí ve firmách přenechávat část své agendy automatizačním nástrojům ze strachu, že přijdou o práci. Mluvil také o výhodách i nevýhodách decentralizace vývoje datových produktů. Je potřeba počítat s vyššími nároky na kapacitu a znalosti datových analytiků, zároveň to však přináší větší agilitu jednotlivých týmů a přechod k tzv. „business value driven“ přístupu.
Další příklad přímého propojení práce s daty a obchodních výsledků přinesl Pavel Bulowski, spoluzakladatel firmy Meiro. Ve své případové studii o implementaci tzv. customer data platform ukázal, jak mohou efektivní strategie při práci se zákaznickou identitou zvýšit příjmy i obchodní výkonnost a snížit náklady na akvizici zákazníků. „Pak už by se nemělo stávat, že když si žena nakoupí fén na vlasy na manželovu věrnostní kartičku, budou pak jemu chodit upsellové nabídky na vlasové žehličky,“ poukázal Bulowski na stále ještě časté bolavé místo v remarketingu on-line prodejců.
Nepodceňujte sílu otevřených dat
Prezentace Zdeňka Skály z výzkumné agentury Skála a Šulc ve zkratce předvedla možnosti užití otevřených dat pro výrobce i obchodníky konkrétně z potravinářského trhu. Vyzdvihl jejich vysokou aktuálnost, nízké náklady a také schopnost širšího pohledu na jednotlivé kategorie, regionální trhy apod. Připomněl, že on-line prostředí už nemá smysl nazývat „důležitým“. „Především se do něj přesouvá velká část naší mentality, našeho života,“ uvedl Skála a zmínil množství příkladů o tom, jak můžou třeba denně aktualizovaná data Českého hydrometeorologického ústavu pomoci obchodníkům plánovat aktivace pro sezónní produkty.
Výkonný ředitel Dine4Fit Tomáš Pětivoký, který stál u zrodu aplikace Kalorické tabulky, se věnoval novému datovému nástroji Dinelytics. Ten zpracovává veškerá data o konzumacích potravin zaznamenaných ve zmíněné aplikaci do jedinečných analýz. Spolu s autorem tohoto nástroje Zdeňkem Svobodou ukázal, jaké využití mají získané informace pro výrobce potravin. Za zmínku stojí, že Kalorické tabulky jsou dlouhodobě nejpoužívanější mobilní aplikací v oblasti zdraví a fitness na českém a slovenském trhu s více než jedním milionem aktivních uživatelů. Ti detailně zaznamenávají svou denní konzumaci potravin a vytvářejí tak databázi s více než 100 miliony vyhodnocených konzumací za rok.
Tepy, kroky, váha, čas – to, a ještě mnoho dalšího sbírají v dnešní době rozmanitá sportovní zařízení. S každým okamžikem, aktivitou a uživatelem. Vznikají tak velká data. Aby však byla přínosná, je třeba je analyzovat ve správném kontextu. Kryštof Kadlec ze Sophia Solutions do takových dat nechal nahlédnout pomocí jednoduché analýzy a poukázal na zajímavé souvislosti a potenciál, které v datech tkví pro využití ve zdravotnictví.
Samostatným tématem byla péče o duševní zdraví. To se stává jednou z největších výzev současné medicíny. Pokud se podíváme specificky na Českou republiku a na lidi pracující s počítačem, téměř polovina z nich se nachází na pomyslné hranici mezi zvládnutelným žitím a rozvinutím závažných duševních problémů. A právě na ně se orientuje projekt, na němž se podílí Martin Bořil z MilkyWay be well (spin off společnosti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity). Publiku prozradil, jak nejnovější technologie spolu s čerstvými vědeckými poznatky a klinickou praxí mohou pomoci lidem v organizacích se na tuto hranici nikdy nedostat a snížit tak riziko rozvoje závažných stavů. Software na provádění intervenčního screeningu duševního zdraví, který se svým týmem vyvinul, nyní usiluje o certifikaci zdravotního prostředku. Díky umělé inteligenci pak není problém tvořit jazykové mutace pro další země. „Cílem není nahradit psychology, to ani není v našich silách. Rozhodně ale můžeme pomoci v mezidobí, kdy člověk už hledá pomoc a třeba čeká na termín u odborníka, kterých, jak víme, je čím dál větší nedostatek,“ doplnil Bořil.
Druhý programový blok uzavřel Viktor Šohájek. Spoluzakladatel Bytegarden Data Boutique mluvil o své zkušenosti v MallGroup a o tom, jak zde budoval tým specializující se na použití umělé inteligence. Jako příklad uvedl zavádění tzv. recommendation engines, tedy nástrojů, které na základě vyhledávání uživateli doporučí další podobné produkty. Jeho „money machine team“, jak jej nazval, přinesl skupině prokazatelné obchodní výsledky a hlavní rada, kterou vzkázal publiku, byla: „Chovejte se jako obchodník uvnitř vlastní firmy, ptejte se, co přesně zákazník chce. Je to marže, nebo obrat? Podle toho pak stanovujte KPI pro svůj tým,“ dodal na závěr Šohájek, který rovněž apeloval na větší spolupráci a propojování podnikatelské a akademické sféry, která za současným tempem stále víc zaostává.
AI v datové éře
V éře, kdy datové toky přesahují naše nejdivočejší představy, je AI klíčem k odhalení skrytých vzorců, hodnot a možností. V závěrečné panelové diskuzi odborníci z oblasti datové analytiky a umělé inteligence debatovali nad nejaktuálnějšími trendy, aplikacemi a výzvami v práci s daty. Antonín Kučera ze společnosti Livesport vzal posluchače do světa sázek a kurzů a nastínil nové možnosti s využitím umělé inteligence. Jiří Maňas (P3 Logistic Parks) se podle svých slov nebojí toho, že by nás AI připravila o kritické myšlení, a připomněl, že data firmu nespasí, pokud v ní nepanuje pořádek. Pavel Vaněček z České spořitelny nepochybuje, že o práci nás nepřipraví umělá inteligence, nýbrž lidé, kteří ji umějí používat. A Matúš Pavliščák (Productboard) podpořil přítomné, aby se nebáli zkoušet a experimentovat, vzdělávat se a nenechat se odradit tím, že teď všemu nerozumějí nebo je konkurence zatím lepší.
-mav-
Tagy
