EU se shodla na zákonu pro média, jmenuje se Media Freedom Act

Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock

Země Evropské unie a europoslanci se shodli na normě o svobodě médií (European Media Freedom Act), která má zajistit lepší ochranu práce novinářů či zvýšit transparentnost vlastnictví médií. Oznámili to zástupci unijních institucí, podle nichž jde o první pravidla pro posílení nezávislosti a plurality médií v celém evropském bloku. Z konečné verze návrhu vypadl kontroverzní požadavek některých zemí, aby v obecném zájmu národní bezpečnosti bylo možné novináře odposlouchávat. Aby norma začala platit, musí ji formálně schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu.

„Pokud by selhala média jako ochránce demokracie ve dvou či třech zemích, máme velký problém v celé EU," vysvětlila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, proč loni na podzim přišla s návrhem dnes dohodnutého aktu o svobodě médií. EU podle ní přelomovou normu přijímá v době, kdy novináři čelí kvůli své práci v evropských zemích výhrůžkám i fyzickým útokům. „Myslím, že by se ten zákon mohl jmenovat po Jánu Kuciakovi, protože jeho příběh o tom, jak pracoval s informacemi, psal pravdu a nakonec ho kvůli tomu zabili, mě inspiroval k navržení tohoto prvního evropského zákona na ochranu novinářů," řekla Jourová s odkazem na zavražděného slovenského investigativního reportéra rozkrývajícího korupci sahající do nejvyšší politiky.

Soubor společných unijních pravidel byl podle Jourové definován tak, aby řešil hlavní hrozby, s nimiž se média potýkají: politické tlaky, ekonomické problémy, nedostatek transparentnosti vlastnických struktur či příliš velkou koncentraci v rukou jednoho majitele.

Nařízení má mimo jiné bránit nátlaku na novináře, aby museli vyzradit své zdroje. Média zároveň budou mít povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře, což má přispět k jejich větší nezávislosti.

Norma zavádí nový orgán, Evropskou radu pro mediální služby, která se bude skládat ze zástupců národních regulátorů médií. Jejím úkolem bude dohlížet na plnění požadavků nového nařízení. Pokud budou mít novináři podezření na jeho porušení, mohou se obrátit na soudy, uvedla Jourová. Komise navíc podle ní bude moci zahájit řízení vedoucí v krajním případě až k pokutě pro stát, který pravidla nebude respektovat.

Patrně největší spory se během vyjednávání vedly o požadavku některých států v čele s Francií, aby státy mohly s odvoláním na národní bezpečnost nasazovat proti novinářům špionážní software. Do konečné verze se však tento obecně formulovaný požadavek nedostal. „Členské státy mají povinnost chránit svou národní bezpečnost, ale nesmí to být v rámci akcí zaměřených proti novinářům," prohlásila europarlamentní zpravodajka návrhu Sabine Verheyenová, podle níž bude odposlouchávání novinářů možné pouze po předchozím schválení soudem v případech vážných zločinů.

Diskuse vzbudila také snaha regulovat odstraňování médii vytvořeného dezinformačního či jinak sporného obsahu z velkých internetových platforem. Norma zavádí pro tyto největší digitální firmy typu Google či Meta povinnost nejprve informovat konkrétní médium, jehož příspěvek se chystají smazat, a dát mu čas na vyjádření.

Kritici této úpravy však tvrdí, že zavedení 24hodinové lhůty na reakci dává médiím z dezinformační scény příliš prostoru pro šíření nepravdivých či zavádějících zpráv. „Ti se špatnými úmysly, kteří se tváří jako legitimní mediální tituly, budou nyní moci tento mechanismus zneužívat," reagovala na dohodu asociace CCIA zastupující technologické firmy.

-čtk-