Nová vizuální identita festivalu Jeden svět, zdroj: Jeden svět / Člověk v tísni
Festival Jeden svět po čtvrtstoletí své existence přichází s novinkami. Pro nadcházející ročník se představí s novým názvem, jenž zní Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět. Zároveň bude mít i novou vizuální identitu, nově do programu zařadí i fikční snímky s lidskoprávní tematikou. Dvacátý šestý ročník festivalu proběhne od 20. března do 21. dubna 2024 ve více než 40 městech po celém Česku.
Nová vizuální identita se již nebude rok od roku měnit, jako tomu bylo doposud, ale získá nadčasovou podobu. Nový vizuál a logo tak budou Jeden svět provázet i v následujících letech. „Věříme, že je Jeden svět dostatečně etablovanou značkou zaměřenou na téma lidských práv a zaslouží si nadčasovou podobu. Přestože vizuální identita zůstane pro příští ročníky stejná, budeme nadále pokračovat v každoročních proměnách festivalové znělky. Na jejích úpravách chceme spolupracovat s předními umělci a umělkyněmi,“ přibližuje novinky ředitel festivalu Ondřej Kamenický.
Nová vizuální identita včetně loga je inspirovaná původním logem Jednoho světa, s nímž se v roce 1999 festival zrodil. Tehdejší motiv v podobě Země ve spojení s běžícími lidskými figurkami nyní nahrazuje abstraktní motiv tvořený čtvercem protínaným kruhem. Autory jsou známí čeští grafici Petr Hrůza a Martin Odehnal.
Se změnou vizuální identity 26. ročníku Jednoho světa souvisí i opuštění konceptu ročníkových témat. Aktuální společenská témata však bude festival otevírat i nadále – především v dynamicky se proměňujících programových kategoriích. Další novinkou bude obohacení programové nabídky – kromě dokumentárních filmů budou na programu i fikční snímky s lidskoprávní tematikou.
„Dokumenty i fikce dokážou pohnout diváky k akci tím, že ukazují důležitá témata, o kterých by se mělo diskutovat. Zároveň je trendem v rámci dokumentárních filmů používat fikční a hrané postupy pro zesílení účinku, které filmy na diváka mají. Proto už samotné striktní rozdělování filmů na dokumentární a hrané přestává na dnešním festivalovém trhu dávat smysl,“ vysvětluje Kamenický. „Chceme se zaměřit na artovou hranou a festivalovou produkci, dát prostor titulům, které byly v českém prostředí přehlíženy, i uvádět hrané snímky ze zemí, kde není filmový průmysl tak rozvinutý jako v Evropě,“ dodává.
-stk-
Tagy
