EBU: Poplatky za média veřejné služby zahrnují i připojená zařízení

úterý, 30. ledna 2024, 14:15 TV, Rádio, Výzkum MediaGuru

Ve většině členských zemí Evropské vysílací unie jsou součástí poplatku za média veřejné služby i tzv. připojená zařízení. Česko patří k menšímu počtu států, kde je poplatek vázán na přijímač.

Ilustrační foto, zdroj: Freepik

Ilustrační foto, zdroj: Freepik

Ke konci roku 2023 se poplatky za média veřejné služby platily v 21 zemích (39 %), které jsou členy EBU. Ukazuje to zpráva Evropské vysílací unie (European Broadcasting Union - EBU), která sdružuje televizní a rozhlasové veřejnoprávní provozovatele. Pokud by se zohlednily jen členské země Evropské unie (EU), jde o 37 % zemí, ve kterých se poplatek používá (10 zemí z 27).

Ve většině zemí EBU jsou tzv. připojená zařízení (zařízení pro příjem streamingového obsahu) zahrnuta v rozsahu licenčního poplatku. Konkrétně 15 zemí EBU (70 %), kde se platí poplatky, neomezovalo rozsah poplatku pouze na tradiční televizory nebo rozhlasové přijímače. Licenční poplatek byl v posledních několika letech reformován v mnoha zemích tak, aby zahrnoval i další přijímací zařízení. Nedávno tak učinilo například Německo, v roce 2019 Švýcarsko. Rakouská reforma z roku 2024, která mění poplatek z přijímače na domácnost, má také za cíl rozšířit rozsah poplatku. Česko patří k menšímu počtu zemí, kde je platba poplatku vázána na přijímač (dále např. Polsko, Albánie, Bosna Hercegovina, Irsko, Itálie).

Licenční poplatky podle zprávy stále zůstávají prvním zdrojem financování médií veřejné služby. Jejich objem představoval v roce 2022 celkem 18,7 mld. euro, tedy 47 % příjmů médií veřejné služby (resp. členských organizací EBU). Zpráva rovněž ukazuje, že výše poplatků koreluje se sílou médií veřejné služby: čím vyšší poplatek, tím mají média veřejné služby větší tržní podíl.

Průměrná výše poplatku je 0,29 EUR (cca 7 Kč) na den a domácnost, v průměru za celý rok je to 107 EUR (cca 2675 Kč). Z toho vyplývá, že roční výše poplatku v Česku je zhruba o 500 Kč nižší, než je evropský průměr. Televizní poplatek přijde v Česku ročně na 1620 Kč (135 Kč / měsíc) a rozhlasový na 540 Kč ročně (45 Kč / měsíc). Přes malý nárůst v letech 2021 až 2023 je průměrný poplatek na území EBU nižší než v roce 2018 (132 EUR). To představuje pokles o 19 % za pět let.

Poplatky byly nedávno transformovány nebo zrušeny v několika evropských zemích, uvádí dále zpráva EBU. V roce 2023 zrušilo poplatky za média veřejné služby Slovensko. Zpráva také zmiňuje, že budoucnost poplatku je v současnosti diskutována i v dalších zemích. Tři nejčastější alternativní možnosti jsou nahrazení poplatku financováním ze zvláštního fondu vyčleněného mimo státní rozpočet (Německo, Švýcarsko), financováním zvláštní daní pro média veřejné služby (např. Finsko a Švédsko), nebo financováním ze státního rozpočtu (např. Dánsko, Severní Makedonie, Norsko a Rumunsko).

Licenční poplatky pro média veřejné služby, prosinec 2023: modrá barva = země využívající poplatek, oranžová barva = země, které poplatek přestaly využívat v letech 2009-2023, šedivá barva = země, které nikdy poplatky před rokem 2009 nevyužívaly. zdroj: EBU

Licenční poplatky pro média veřejné služby, prosinec 2023: modrá barva = země využívající poplatek, oranžová barva = země, které poplatek přestaly využívat v letech 2009-2023, šedivá barva = země, které nikdy poplatky před rokem 2009 nevyužívaly. zdroj: EBU

Pokud není licenční poplatek přidělen médiím veřejné služby v plné výši, je v některých zemích EBU použit i pro související audiovizuální činnost, například přidělení části poplatku regulatornímu orgánu, podpoře jiných (tj. komerčních) vysílatelů zejména v případě regionálního zpravodajství (Švýcarsko) - bylo tomu tak i ve Velké Británii, kde se ale tento model podle zprávy neosvědčil a byl opuštěn, pro podporu audiovizuálního průmyslu nebo vládních institucí. Rozdělování poplatku může být ale podle zprávy problematické: na jedné straně může pomoct vzniku aliancí napříč mediálním trhem a být argumentem pro zachování poplatku a modelu financování s ním spojeným, na straně druhé jsou části poplatku pak využívány na činnosti, které nesouvisejí s výrobou obsahu a s jeho distribucí, což může podkopávat legitimitu poplatku a jeho veřejnou akceptaci.

Napříč členskými organizacemi EBU existuje pět základních způsobů výběru poplatků. V roce 2023 k nim patřily: poplatky vybírají sama média veřejné služby, výběr se uskutečňuje přes dodavatele elektřiny, poštovní operátory, daňové úřady nebo vybrané soukromé společnosti.

Cílem zprávy EBU z prosince 2023 je poskytnout mezinárodní pohled na licenční poplatky, a to i v návaznosti na nedávné reformy ve financování médií veřejné služby. Využívá především údaje poskytnuté od členských organizací EBU. Veřejnou část studie je možné prohlédnout si v dokumentu níže.

Datarun zpracoval studii o médiích veřejné služby, ukazuje změny

čtvrtek 25. ledna 2024

-mav-