Peter Jančárik: Lesk a bída fact-checkingu

Petr Jančárik, zdroj: Seznam.cz

Začátkem letošního roku vydala bruselská organizace European Fact-Checking Standards Network zajímavou zprávu o tom, jak se velké sociální sítě typu Facebook, YouTube nebo TikTok reálně věnují ověřování manipulativního a dezinformačního obsahu, tedy tzv. fact-checkingu.

Je škoda, že v českém mediálním prostoru tato zpráva nezarezonovala více, protože je opravdu dobrou ukázkou toho, co velké sociální sítě na jedné straně slibují, a na straně druhé reálně dělají. I když jsem sám nečekal mnoho, realita je ještě horší, než jsem si myslel.

Report jako důsledek Aktu o digitálních službách

Zpráva vyšla půl roku poté, co pro velké online platformy (tzv. VLOPs) začal platit Akt o digitálních službách (DSA), tedy dlouho očekávaná a rozsáhlá regulace, která online platformám kromě jiných povinností ukládá to, že se musí „smysluplně vypořádat“ s nelegálním obsahem, hejtem a dezinformacemi, které EU po právu vnímá jako ohrožení demokracie.

Pro ty, kteří by chtěli bít na poplach před „diktátem Bruselu“: DSA ve velké míře jen nutí platformy dodržovat pravidla, která si samy už dávno stanovily. K nim jste se vy, uživatelé, i ony upsali při zakládání účtu (ano, to jsou ta pravidla, se kterými všichni souhlasí, ale nikdo je nečetl).

DSA zavedla platformám povinnost veřejně reportovat to, co v boji s problematickým obsahem reálně dělají. A při pohledu na oblast fact-checkingu jsou výsledky vcelku tristní. Posuďte sami:

• Přestože Facebook oficiálně spolupracuje s fact-checkery v každé členské zemi, pro Česko a donedávna i pro Slovensko pracoval pouze jeden. Teprve před volbami 2023 se slovenský tým rozšířil na dva (!) lidi a kromě agentury AFP Facebook navázal i spolupráci s projektem Demagog. Při množství dezinformací, které na této síti denně přibývají, není v silách pár fact-checkerů ověřit byť jen malý zlomek z nich.
• YouTube je na tom podobně. Jak konstatuje report, navzdory slibům o posílení spolupráce s fact-checkery nedošlo v této oblasti k žádnému posunu a jde spíše o PR aktivitu. YouTube fact-checkerům v podstatě jen umožňuje zveřejňovat vysvětlující videa, ale samotná platforma jim neposkytuje žádný speciální prostor. Čili fact-checkeři si mohou nahrávat videa na YouTube (jako leckterý jiný tvůrce), ale k lidem se moc nedostávají.
• Takový TikTok s fact-checkingovými organizacemi ve většině zemí EU nespolupracuje vůbec. V Česku a na Slovensku prý spolupráci má, ale v těchto zemích za půl roku bylo ověřeno méně než 15 videí. Ne, opravdu nemluvíme o procentech – fact-checkeři TikToku ověřili méně než 15 kusů videí! Připomeňme, že TikTok má v Česku téměř dva miliony uživatelů.
• No a X (dříve Twitter) si na fact-checking už ani nehraje. Elon Musk propustil, koho mohl, a naopak na platformu vrátil známé konspirátory typu Alexe Jonese.

Dá se to i jinak, ale něco to stojí

Stejně jako velké platformy, je i Seznam.cz signatářem evropského kodexu boje s dezinformacemi, který by se časem měl stát součástí DSA. V rámci něj každý rok reportujeme, jak řešíme problematický obsah na našich službách, a to včetně fact-checkingu.

Před pár lety jsme se rozhodli pustit do fact-checkingu diskuzních příspěvků dostupných nejen pod články našich vlastních médiích, ale i pod zveřejněným obsahem dalších médií, která využívají naši diskuzní platformu. 

A na ověřování a vyvracení hloupostí v diskuzích vynakládáme nemalé lidské i technické zdroje.

AI pomáhá, ale bez lidí to nejde

Fact-checky u nás tvoří editoři pracující s nezávislými zdroji (například AFP, Demagog a další) a používají je k zasazení sporných tvrzení v komentářích do správného kontextu. Brzy plánujeme všechny fact-checky zveřejnit ve vyhledávací podobě na našem webu. Veřejnost u nás tak najde vždy aktuální databázi narativů, které létají veřejným prostorem spolu s jejich uvedením na pravou míru. Něco podobného děláme v podstatě už několik let v rámci našeho CSR projektu Sherlock Senior. V rámci pravidelného měsíčního e-mailového zpravodaje upozorňujeme na aktuální hoaxy a uvádíme je na pravou míru. 

Momentálně trénujeme naši AI na automatizovanou detekci dezinformačních narativů a jejich párování s relevantními fact-checky. Umělá inteligence však stále nerozezná ironii, sarkasmus a nechápe celý kontext článku, proto jsou a budou naši lidští editoři nenahraditelní. Vzhledem k tomu, že denně v našich diskuzích přibude i sto tisíc komentářů, mají naši editoři diskuzí a fact-checkeři co dělat.

Díky tomuto všemu chápeme, že fact-checking je nákladná věc a chcete-li ho dělat pořádně, musíte do něj investovat nejen „železo“, ale zejména lidi. Mám jisté pochopení pro to, že „velkým“ se do toho nechce, ale zároveň nemám pochopení pro to, jak laxně fact-checking berou.

Má to vůbec smysl?

Kritici mohou namítat, že fact-checking nemá smysl, neboť se jen snaží „napravit škody” napáchané dezinformacemi, že přichází příliš pozdě, a nebo že se nedostává ke stejnému počtu lidí jako původní dezinformace. V případě virálně šířených dezinformací na sociálních sítích to do jisté míry platí. My jsme si však cíl a způsob fact-checkingu stanovili jinak:

• Nechceme přesvědčovat samotné šiřitele dezinformací, že nemají pravdu. Hlouposti se nesnažíme mazat, ale vysvětlovat.
• Co nejrychlejším přidáním kontextu chceme zamezit škodám, které mohou dezinformace napáchat u „mlčící většiny“ – tedy u lidí, kteří si diskuzi pouze čtou a možná sem tam něco „lajknou“.

Máme za to, že je mezi nimi spousta lidí, kteří jsou vnímaví vůči pravdivým argumentům a už jen pro ně má naše snažení smysl.

Autor textu: Peter Jančárik, projektový koordinátor pro oblast dezinformací, Seznam.cz