Češi se většinou vidí jako průměrně bohatí. Kolik jich spoří?

Ilustrační foto, zdroj: Shuterstock

Tři čtvrtiny českých respondentů se považují za průměrně bohaté, mezi bohaté se řadí 1 % respondentů, zatímco za chudé se považuje 6 % dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Ressolution Group pro MediaGuru.cz, který se uskutečnil na vzorku Českého národního panelu. 

Muži se ve srovnání s ženami považují za bohatší. Jako nejbohatší se vnímá věková skupina 35-54 let, jako nejchudší se pak hodnotí lidé nad 55 let. Sebehodnocení vlastní bohatosti roste s rostoucím vzděláním respondentů. Dotázaní z Prahy a Středočeského kraje se považují za bohatší než ti z Moravy, kteří se hodnotí jako bohatší ve srovnání s dotázanými z Čech. Ekonomicky aktivní respondenti jsou bohatší než ti neaktivní.

36 % dotázaných uvedlo, že s příjmem nevychází ani špatně, ani dobře. Třetina respondentů s příjmem vychází spíše dobře a 15 % spíše špatně. Velmi dobře s příjmem vyjde 11 % a velmi špatně 3 % dotázaných. Pouze 1 % respondentů uvedlo, že nemá žádné příjmy. Lidé nad 55 let vycházejí s příjmem nejlépe a ti mezi 35 a 54 lety nejhůře. Schopnost vycházet dobře s rozpočtem roste s rostoucím vzděláním respondentů.

Finanční rezervou disponuje až 70 % respondentů, kteří mají nějaký příjem, zatímco 30 % žádnou rezervu nemá. Muži a lidé nad 55 let častěji než jiní uváděli, že mají finanční rezervu. S rostoucím vzděláním roste podíl těch, kteří mají finanční rezervu. Lidé z malých a středních měst disponují rezervou méně často než ti z vesnic a velkých měst. Respondenti z Prahy a Středočeského kraje mají rezervu častěji než ti z Moravy. Ti pak mají rezervu častěji než respondenti z Čech.

Základ: Srovnání vlevo = Mají nějaké spořicí či investiční produkty, N=343. Údaj vpravo = základ: Mají příjem, N=516Zdroj: Ressolution Group

Nejčastějším produktem je spořící účet

Dvě třetiny dotázaných s příjmem mají nějaké spořicí nebo investiční produkty. Třetina respondentů takové produkty nemá. Muži častěji než ženy mají spořicí či investiční produkty. Lidé z Prahy a ti ekonomicky aktivní spoří či investují častěji než jiní. S rostoucím vzděláním mají lidé spoření či investice častěji.

Tři čtvrtiny z těch, kteří mají nějaké spořicí nebo investiční produkty, mají spořicí účet. Přes dvě pětiny (43 %) spoří na doplňkovém penzijním spoření. Tři desetiny mají stavební spoření. Více než pětina (22 %) má své úspory v podílových fondech a méně než pětina (18 %) vlastní akcie. Okolo desetiny má investici do nemovitostí a terminovaný vklad. 6-7 % vlastní dluhopisy, drahé kovy nebo jiné cenné předměty.

Půjčku má třetina lidí s příjmem

Více než polovina (54 %) respondentů, kteří mají příjem, nemá nikdy problém s placením pravidelných plateb. Necelé tři desetiny (29 %) tento problém nemají téměř nikdy. Problém splácet platby má občas 13 % dotázaných. Často nebo velmi často jsou v prodlení s placením plateb 4 % respondentů. Častěji mají problém se splácením plateb respondenti mezi 35 a 54 lety a ti se základním vzděláním či bez maturity než jiní. Respondenti s vysokoškolským vzděláním častěji uvádějí, že nemají problém nikdy nebo téměř nikdy.

68 % respondentů, kteří mají nějaký příjem, nemá půjčku. Téměř třetina (32 %) má půjčku, kterou splácí. Téměř polovina z nich (49 %) dotázaných má spotřebitelský úvěr a přes dvě pětiny (43 %) má hypoteční úvěr. 17 % respondentů splácí kontokorentní úvěr. Více než desetina si půjčila od známých či příbuzných. 5 % a méně dotázaných má P2P půjčku (půjčku od lidí), leasing či investiční úvěr.

Tři čtvrtiny těch, kteří mají půjčku, odvádějí přibližně čtvrtinu svých příjmů na splácení půjčky/půjček. U 15 % dotázaných s půjčkou činí splátky přibližně polovinu jejich příjmů. Pro 8 % tvoří splátky za půjčku zhruba tři čtvrtě jejich příjmů. 2 % respondentů uvedla, že splátky za jejich úvěry odpovídají 100 % či téměř 100 % jejich příjmů.

-mav-