Heroine: Naší konkurencí nejsou klasické ženské časopisy
Obsah ženských magazínů se proměňuje a věnují se i tématům, která byla dříve opomíjena. Za touto proměnou vidí Michaela Kramárová i dopad časopisu Heroine, jehož je šéfredaktorkou, říká v podcastu V pressu od NFNZ.
Klasické ženské časopisy se do nedávna věnovaly spíše tématům, jako je móda, krása, relax a vaření. V současnosti ovšem dochází k proměně v tomto odvětví a podle šéfredaktory magazínu Heroine Michaely Kramárové ji způsobil mimo jiné i příchod časopisu Heroine v roce 2019. „Heroine vlastně přišla s tím, že chtěla udělat čtení pro inteligentní ženy, web a časopis, který se nebude bát složitějších nebo intelektuálně náročnějších témat,“ říká Michaela Kramárová, která byla devět let šéfredaktorkou časopisu Žena a život. V podcastu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) V pressu Davidu Klimešovi popsala, jak sama vnímá vývoj v odvětví ženského lifestylu a jak se magazín liší od jiných ženských časopisů.
Podle Kramárové ke změně dochází napříč všemi ženskými magazíny a postupně se začínají objevovat témata, která nejsou zcela příjemná nebo jsou v běžné společnosti úplně tabu. V případě Heroine se jedná například o body integrity, body positivity nebo sexuální obtěžování.
Dochází ale také k vizuální proměně. V minulosti byla na titulní straně ženských časopisů typicky mladá a štíhlá žena představující ideál krásy. Velmi častá byla i výrazná úprava fotek. Kramárová v podcastu zdůraznila také oční kontakt a úsměv, který dříve nesměl na obálce chybět. Všechna tato pravidla se však v Heroine rozhodli porušit a zkusit to jinak. „Na začátku jsme se báli, co to udělá, a jestli tím čtenářky a čtenáře neodradíme. Nakonec se ukázalo, že už je na to trh připravený,“ hodnotí.
Tradičnější ženské časopisy, jako je například Vlasta či Marianne, nevnímá Kramárová jako konkurenci. „Nemáme recepty, nemáme bydlení, nemáme ani tu klasickou skladbu ženského časopisu,“ uvedla. Do Heroine častěji pronikají témata, která bývají v mediálním prostoru jinak tabuizovaná. V rámci této redakce se naopak staví do širšího kontextu. Nejedná se jen o individuální příběhy, ale i o další souvislosti a systémové překážky, díky čemuž pak dochází ke změnám v rámci celé společenské debaty. Tím se Heroine podle Kramárové odlišuje. Příkladem může být téma mužů na rodičovské, kterému se časopis věnuje dlouhodobě.
Časopis je díky své volbě často přehlížených témat také úspěšný v grantových soutěžích NFNZ. Financování z těchto grantů umožnilo vznik série věnující se životu žen po padesátce. V této souvislosti byl věnován prostor menopauze, na kterou Heroine nahlíží nejen skrze zdravotní, ale i socioekonomický pohled. Vše bylo doplněno o fotografie od Jany Plavec, kde byla ukázána skutečná těla, což také není u lifestylových magazínů obvyklé. Kramárová dodala, že respondentky sháněli přes sociální sítě a samotné je překvapilo, kolik žen se ozvalo a chtělo téma ve veřejném prostoru otevřít a napomoci tak jeho normalizaci.
Mezi další podpořené série patří také téma duševního zdraví ukrajinských utečenců a dobrovolníků, zdůrazňující ženskou perspektivu a prožití traumatu. A v rámci poslední v podcastu zmíněné série, která právě probíhá, se Heroine zaměřuje na to, jak se rodí v českých porodnicích a proč tam dochází k sexualizovanému násilí. V aktuálním čísle je rozhovor s advokátkou Adélou Hořejší, která se tématu dlouhodobě věnuje. Dotýká se v něm témat, jako jsou zásahy do tělesné anatomie, traumata, která při porodu ženy zažívají a proč se pak mohou cítit jako oběti.
Jak ale zvládá Heroine kombinovat tato vážná témata s něčím pro čtenáře trochu lehčím? Kramárová přiznává: „No nevím, jestli se nám to vlastně úplně vždycky daří. Protože někdy máme i odezvu, že to čtení máme opravdu náročné.“ Cítí ale dobrý pocit, že psaní o takových tématech dokáže ve společnosti věci proměnit. Jako lehčí témata, která se v Heroine objevují, uvádí Kramárová články o kosmetice či módě, ale snaží se i tak vytvořit jistý přesah, například skrze trend udržitelnosti v těchto odvětvích.
Na závěr Kramárová potvrdila, že i v jejich případě stále hledají dobrý kompromis mezi tiskem a webem. V současnosti je jejich tištěný náklad cca 10-12 tisíc kusů. Zkoušejí ale také zavedení hybridního paywallu, kdy jsou články, které by jinak byly přístupné pouze v tisku, umístěny i za tento paywall. „Pořád to bereme tak, že za kvalitní obsah je potřeba platit,“ dodává Kramárová. Dříve články z tisku na web neumísťovali vůbec, jsou si však vědomi trendu překlopení do online, a tak se snaží najít fungující cestu.
Celý podcast je možné pustit si níže.