Zdroj: MediaGuru
V klidnější části roku, zaslíbené dovolené, je možné čas využít i na četbu oborových novinek. Inspiraci, kterou knihu si vybrat, je možné čerpat z našeho přehledu.
Fenoménem dezinformací od nejstarších dob až po současnost se věnuje kniha Proč věříme dezinformacím?, pod kterou jsou autorsky podepsáni Tomáš Kolomazník, Zdeněk Rod a Štefan Sarvaš. Snaží se odpovědět na otázky, proč máme tendenci dezinformacím věřit, z jakého důvodu selhává naše kritické myšlení, jak se jim bránit a zda nám pomůže v tomto ohledu strategická komunikace.
Komplexní pohled na problematiku veřejného mínění přináší publikace Když se řekne veřejné mínění od autorského kolektivu Jiřího Šubrta, Jiřího Vinopala a Martina Vávry. O veřejném mínění pojednává jako o mnohovrstevnatém jevu, jehož percepce se neustále proměňuje. Ilustruje to příklady z dávné i nedávné historie společně s úvahami od řady významných myslitelů.
Kniha V zajetí obrazů. Vizuální politika 21. století od Andrey Průchové přináší pětici autorských esejí rozkrývajících významy a role obrazů ve formování a vyjednávání klíčových společenských otázek současnosti. Zkoumají témata vizuální aktivismu, zobrazování migrace či mediálního pokrytí ruské války na Ukrajině. Zároveň nabízí možnost, jak lépe porozumět společnosti pomocí pochopení principů, strategií a technologií obrazové komunikace.
Na sociologickou výpravu do zkoumání vkusu, jeho mechanismů a propojení se společenskými institucemi v současné české společnosti se lze vydat s knihou Pravidla vkusu, pod níž jsou podepsáni Ondřej Špaček, Marie Heřmanová, Michal Lehečka a Ludmiła Władyniak. Na základě existujících poznatků z oblasti sociologie kultury i vlastního výzkumu autoři uvažují o tom, kde se vkus bere, jakým způsobem se utváří a jaké má sociální důsledky.
Zpravodajský pohled na válku na Ukrajině nabízí kniha Zápasící Ukrajina od šestice zpravodajů České televize. Barbora Maxová, David Miřejovský, Andreas Papadopulos, Jan Řádek, Darja Stomatova a Vojtěch Hönig předkládají svůj pohled na Ukrajince bojující s agresorem z Moskvy, ale i na slabiny napadaného státu, jako je postsovětská strnulost, endemická korupce, institucionalizovaný machismus nebo mezigenerační napětí.
Reportér České televize Marek Wollner se ve svém autobiografickém románu Reportér na odstřel vyjadřuje ke kauze, která ho stála místo v redakci. Poté, co policie zjistila, že nespáchal trestný čin ani přestupek, předestírá svůj pohled na celou aféru.
Příběh prvního českého soukromého rádia představuje kniha Jany Kománkové Radio 1 – Život v éteru. Vypráví o počátcích nestátního rozhlasového vysílání v Česku i o tom, jak stanice přežila divoké devadesátky stanice a funguje až dodnes. Její součástí je i přes 500 fotografií, vzpomínky desítek rádiových osobností a výhledy do budoucna.
Národní filmový archiv vydal rozsáhlou publikaci věnovanou filmům (a jejich digitalizaci) českého režiséra a kameramana, průkopníka české kinematografie Jana Kříženeckého – Digitální Kříženecký. Nový život prvních filmů. Kniha nabízí pohled na dějiny raného českého filmu a materiální podobu prvotních kinematografických děl. Sestává ze dvou částí – první tvoří původní studie, jež z různých pozic rozkrývají materialitu a cirkulaci Kříženeckého filmů, v druhé je prezentována obsáhlá detailně okomentovaná Edice dokumentů, jež život prvních českých filmů i jejich tvůrce kontextuálně a faktograficky ukotvuje.
Průvodce pro lidi, kteří chtějí otevřít vysněnou kavárnu nebo vybudovat službu typu Rohlík, nabízí kniha Dalibora Pulkerta 30 hodin. Slibuje, že své čtenáře naučí využít naplno kritické myšlení a svůj záměr podrobit za pomoci praktických úkolů a nástrojů zkoumání z mnoha perspektiv.
V kategorii knih značek vydala svou publikaci společnost Čedok. Pod názvem Historie psaná Čedokem ji sepsal její dlouholetý zaměstnance Svatopluk Rada, jenž popisuje proměny tuzemského cestovního ruchu na pozadí různých historických událostí. Na 300 stranách mapuje, jak se rodila a rozvíjela cestovní kancelář od dvacátých let minulého století až doposud, i jak se měnil turismus v Česku a tehdejším Československu. Zařazena je do ní i řada historických fotografií, map či plakátů i firemní legendy a osobní vzpomínky autora i jeho kolegů.
-stk-
Tagy
