Pavel Hájek: pHmedia připravuje další televizi, rádio zvažuje

čtvrtek, 5. září 2024, 07:15 TV, Rádio Lukáš Polák

Společnost podnikatele Pavla Hájka z Vysočiny doposud provozovala z vlastních televizních vysílačů celkem čtyři programy. Od tohoto týdne je i novým hráčem na poli digitálního rádia.

Podnikatel Pavel Hájek. Foto: Lukáš Polák, MediaGuru

Podnikatel Pavel Hájek. Foto: Lukáš Polák, MediaGuru

S majitelem mediální společnosti pHmedia, vlastněné Pavlem Hájkem, jsme mluvili o televizních aktivitách i záměrech na poli digitálního rádiového vysílání DAB+. V tomto týdnu spustila Hájkova firma Fiera Touch rádiový multiplex DAB+. Vysílání odstartovalo z lokality Praha Děvín a prvním programem v tomto multiplexu (DAB MUX RS 13) je Rádio Energic.

Portfolio skupiny pHmedia v současné době čítá regionální televize i-Vysočina.cz a KLADNo.1 TV a tematické kanály TVR a iVodárenství TV. Považujete tento stav za konečný, nebo připravujete ještě nějaké další projekty?

Není to konečný stav. Připravujeme ještě jeden projekt, který představíme pravděpodobně na začátku příštího roku.

A bude to opět tematicky zaměřená televize?

Ano, bude to tematicky zaměřená stanice. Zatím neprozradím, o co půjde, protože modelujeme její finální podobu. Bude to, řekněme, oborová televize s určitými prvky lifestylu, ale nebude to tak odborný projekt jako iVodárenství.

Počítáte s ním opět i pro vaši Regionální síť 11?

Ano, zatím tam máme kapacity dostatek.

Zatímco celoplošná stanice TVR je logickým pokračovatelem vašich regionálních programů, tak vznik iVodárenství byl optikou veřejnosti poměrně překvapivý, byť vy sám se hrdě hlásíte k tomu, že máte k této problematice už roky velmi blízko. Co vás dovedlo na cestu spuštění první české tematické televize zaměřené na vodu?

Myslím si, že je to velmi zajímavý obor, protože voda se našeho života dotýká v tolika různých aspektech a řadě témat, která v tomto oboru jsou. Řekli jsme si tedy, proč to nevyzkoušet? Když v Rakousku může být televize projíždějících vlaků po trati, proč by tady nemohla být televize, která se zaměří na jeden obor? Čísla, která jsou po roce vysílání, ukazují, že lidi to baví a naše vysílání sledují.

A ta čísla berete kde?

Bereme je z HbbTV. Na začátku léta jsme díky tomu, že vysíláme ve vlastní síti, začali měřit počty, já nechci úplně říkat, diváků. My nepoznáme, kdo u obrazovky sedí, ale tato čísla nám indikují, řekněme, minimální počet domácností. Populární jsou například záběry z technických objektů. Jeden z velmi sledovaných pořadů na iVodárenství je dokument z cyklu Na návštěvě čištění vody v bazénu hrochů v pražské zoologické zahradě, protože je tam velmi složitá technologie.

iVodárenství je tedy normální komerční projekt, jehož provoz je financován z reklamy?

Samozřejmě, každý projekt si na sebe musí vydělat, a platí to i v případě televize iVodárenství, která teď bude mít za sebou první rok. Naše vysílání má klasický komerční model, to znamená, že televize žije z reklamy nebo výroby obsahu pro klienty na objednávku. S ekonomickými výsledky jsem spokojený. Nejsme v červených číslech, jsme v černých číslech, ale jsme na plánu, který jsem si stanovil, takže to pokrývá náklady tohoto kanálu.

Jak se pro televizi tohoto typu shánějí inzerenti?

Protože je to specializovaná televize, inzerenti velmi často přicházejí sami. Dokonce je to taková možná stavovská čest, že spousta společností, které se pohybují ve vodárenství – ale nejenom tam – u nás chce inzerovat. Máme i klienty, kteří například zajišťují stavební práce, a ti opravdu přicházejí sami. U nás to není ani tak o klasické reklamě, tedy reklamních spotech, ale o tom, že klienti chtějí například prezentovat svojí práci a ukázat, co dělají a představit zajímavé projekty ve svém portfoliu.

Vaše vodárenská televize má takovou specialitu, kterou je skutečnost, že kromě některých internetových služeb nebo placených nabídek ji šíříte i v pozemním vysílání. A právě vysílače vaši Regionální sítě 11 se nacházejí poměrně často na samotných vodárenských objektech. Tohle nevypadá jako úplná náhoda. U části mediální branže to vyvolalo pocit, že se jedná o projekt někoho na objednávku právě z oboru vodárenství.

Nejsme pouze na vodojemech, ale máme celou řadu instalací na úplně jiných objektech. V Táboře jsme na klasickém výškovém domě, v Českých Budějovicích jsme na komíně, stejně jako v Třebíči nebo Havlíčkově Brodě. A jak došlo k tomu, že jsou naše vysílače na vodojemech? Je to úplně jednoduchá úvaha. Jak víte, voda teče vždy z kopce dolů, to znamená, že většina vodojemů je vždy na kopci. Řada vodojemů je na tak zajímavých a vysokých kopcích, že danou lokalitu máte zkrátka na dlani. Můj první televizní vysílač byl před lety v Jihlavě a v té době jsem vůbec neměl s vodárnami nic společného. Bylo to o tom, že vodojem je nahoře nad městem a i všechna rádia tu mají své vysílače. Není to ale tak, že když někam přijdu, že bych hned řekl, tady je vodojem, tak tu budeme mít vysílač.

V Teplicích jsme například na vodojemu s operátorem Digital Broadcasting, protože hledat jakoukoliv jinou výškovou stavbu by nedávalo nesmysl. Takže ano, jsme na řadě vodárenských objektů, protože se ve vodárenství řadu let pohybuji a řadu vodojemů znám a vím, jaké jsou tam technické podmínky. Někde v mediální oblasti, v kuloárech, vznikla určitá spekulace, kdo vlastně za tím projektem reálně stojí, protože logicky si lidi dávají dohromady některé věci – voda, vodojemy a podobně. Když jsme měli tři vysílače, tak jsme nikoho nezajímali. Teď, když máme těch vysílačů víc a rozjel jsem nějaký projekt, tak se všichni začínají ptát. iVodárenství je můj dlouholetý projekt podpořený pracovními kontakty.

Když jsme měli tři vysílače, tak jsme nikoho nezajímali. Teď, když máme těch vysílačů víc a rozjel jsem nějaký projekt, tak se všichni začínají ptát.

Od Českého telekomunikačního úřadu máte přidělených 27 vysílačů pro televizní síť RS11. Jsou už všechny v provozu?

Nejsou, postupně je stavíme. Primárně se teď zaměřuji na to, že musíme souběžně postavit i vysílače pro DAB+. Kdyby záleželo jen na mě, tak bych do DAB+ šel například o dva roky později, kdy budu vědět, že už mám většinu vysílačů postavených. Tím, že stát aukci vypsal teď a stanovil podmínky výstavby, tak musím diverzifikovat úsilí mezi obě dvě sítě, to znamená jak rozhlasovou, tak televizní. Někde se mi to daří spojit, ale jsou lokality, kde vím, že to nespojím. Jsou lokality, které máme postavené velmi rychle, a pak jsou lokality, kde se to řeší složitě, protože tam narazíte na věci, které by člověka nenapadly. V životě jsem si například nemyslel, že v Praze můžeme mít takový problémy s konektivitou, jaký jsme měli při budování vysílače Děvín, nota bene, když v podstatě vedle vás stojí dva telekomunikační kontejnery, kde víte, že je optiky a konektivity dostatek. Když vám ale přijde nabídka, tak propoj může trvat klidně 12 až 48 měsíců. Naše vysílače tedy budujeme postupně, krok za krokem, a teď samozřejmě musíme zohlednit DAB+.

Počítáte ještě s rozšiřováním vašeho multiplexu RS11 do dalších lokalit?

Nechci říkat, že už se nebudeme rozšiřovat vůbec, ale určitě to nebude nijak dramatické. Lokality, které jsme vybrali, dávaly nějaký smysl a jsou nějak logicky poskládané. Určitě nemáme takové ambice pro expanzi jako například Digital Broadcasting nebo České Radiokomunikace. Může se stát, že některé lokality ještě přibudou, ale záleží vždy na tom, jak je daná lokalita zajímavá a jaké budou náklady pro její uvedení do provozu. V loňském roce jsme začali transformaci do – jak říkám – zelené sítě, takže dnes v podstatě zhruba nějakých 40 % energie z datového centra, odkud odbavíme všechny programy, pokrýváme z vlastních obnovitelných zdrojů.

Kde uvažuju primárně o nějakém možném posílení, je Vysočina, která je mým domovským regionem a mám tu regionální stanici. Přesto, že naše vysílání je k dispozici i v DVB-T2 multiplexu 24 Digital Broadcasting, jsou lokality, kde víme, že ani tento operátor nemá úplně ideální pokrytí. Vysočina je hodně kopcovitý kraj, a proto uvažujeme o některých dalších možných lokalitách a bavíme se o tom, jestli to bude dávat smysl.

Co si vůbec slibujete od vašeho vstupu na pole DAB+ operátorů?

O tom, zda podat přihlášku a složit kauci do DAB aukce, jsem se rozhodoval do poslední chvíle. Nakonec jsem do toho šel, protože mi to dávalo smysl. Pokud mám nějakou síť a vybudovanou infrastrukturu, tak ji samozřejmě můžu sdílet jak pro televizi, tak i digitální rádio, byť to neplatí úplně přesně. Vím o lokalitách, kde bude vždy jen televize, a vím o lokalitách, kde bude pouze rádio a televize tu pravděpodobně nikdy nebude. Pokud ale vidím synergii, je to nějaký další možný rozvoj pro budoucnost broadcastingu a pro mojí společnost. Je to velké dobrodružství a velká výzva a já výzvy a dobrodružství přijímám celý život, takže to zkusíme a uvidíme.

Kdyby záleželo jen na mě, tak bych do DAB+ šel například o dva roky později, kdy budu vědět, že už mám většinu vysílačů postavených.

Není žádným tajemstvím, a Český telekomunikační úřad to oznámil na začátku letošního roku, že v aukci uspělo osm společnosti, které budou budovat regionální a ve dvou případech dokonce celoplošné sítě. Ta konkurence je tedy de facto obrovská i na evropské poměry. V sousedním Rakousku například celoplošné i regionální sítě vybudovala jediná společnost. Čím se chcete odlišovat od konkurence, abyste do vašeho multiplexu přilákali co nejvíce zákazníků?

Jsme sice konkurenti, ale na druhou stranu je tu například stanice jako třeba právě rádio Energic, která se teď rozhodla, že jim dává smysl vysílat právě v našem multiplexu v Praze a dalších oblastech, které jsme získali v aukci ČTÚ. Pokud se rozhodnou, že budou chtít vysílat na Moravě, tak budou muset najít nějakou dohodu s operátory, kteří pokrývají Moravu, kterou jsme my nezískali. Je na každém provozovateli obsahu, co je pro něj nejvýhodnější. Rozhodně nebudu tahat králíky z klobouku, abych říkal, že každý kdo ke mně přijde, dostane balónek s logem DAB. Samozřejmě se snažíme najít nějaký funkční model, aby to ekonomicky fungovalo.

V současné době by to bylo hodně velké teoretizování, protože teď se teprve ukáže, co je pro rádia nejvýhodnější. Energic odešel z Teleka, protože jim to nějakým způsobem ekonomicky a pokrytím nedávalo finančně smysl. Každý teď může nabídnout například kvalitu šířeného signálu, protože v sítích je zatím tolik místa, že se nikdo nemusí bát nízkého datového toku. Sami si teď musíme udělat nějakou strategii a říci, co, jak a v jakých regionech budeme šířit. Úzké regionální bloky jsou v podstatě vždy s něčím propojené a teď je otázkou, zdali například rádiu z východních Čech dává smysl vysílat i v Karlových Varech. Když ke mně přijde nějaká rozhlasová stanice, může se stát, že si ode mě vezme jeden blok, druhý jí bude vyhovovat od Teleka a třetí blok bude od GG Omikronu.

Na akcích typu konference Digimedia se hovořilo o tom, jak bude zejména pro menší hráče nutné, aby vzájemně spolupracovali. Jsem všemi deseti pro sdílení, ale musí splnit dvě základní podmínky. Musí to dávat ekonomický smysl a musí to být jasně specifikované. Dal jsem na stůl nějaké nabídky a zatím tedy musím říct, že tak, jak všichni deklarují, že chtějí sdílet, tak já jsem se úplně s tím sdílením nesetkal. Řeknu to úplně natvrdo. Všichni chtějí sdílet, ale když se ptáte na konkrétní podmínky, tak jsme se k ničemu zatím nedobrali. A čas běží... Některé nabídky, které přišly, byly cenově úplně mimo. Pokud máte nabídku, že vám někdo bude provozovat vysílač a za rok a dva měsíce chce tu investici, kterou do toho dal, mít zpátky, pak je to výhodné pro něj, ale ne pro mě.

U většiny spuštěných vysílačů budu dosahovat okamžitě první rozvojové kritérium, které stanovil v případě regionálních sítí ČTÚ, tedy 40 % území, případně se k němu budu velmi významně blížit. Neznamená to ale, že sdílení není možné. Minimálně jednu velmi dobrou lokalitu, kterou stavíme, máme dokonce připravenou pro druhé sdílení. Znamená to, že máme dostatečné množství kabelů a dostatečné množství elektřiny jako přípojného místa. Může se stát, že třeba za rok dva někdo přijde a řekne: „Tady mi to nedává smysl provozovat, pojďme to sdílet.“ Pokračujeme nějakou strategii a cestou, kterou mám vytyčenou. Nebráním se sdílení, ale musí to dávat smysl pro obě dvě strany.

Když teď máte vlastní rozhlasovou síť, a i s ohledem na to, jaké jsou za vámi projekty, nemáte náhodou ambici rozšířit vaše portfolio o rozhlasovou stanici?

Úvahy jsou různé. Splnil jsem ale to, co jsem řekl na konferenci Digimedia, a to, že v okamžiku, kdy spustíme DAB+ multiplex, tak se nestane, že by to tam šumělo a nebo že bych tam zpíval.

Mám dokonce pocit, že jste také řekl, že nebudete pouštět multiplex, ve kterém bude jen jedna nebo dvě stanice...

To jsem neřekl. Řekl jsem, že nechci spouštět multiplex, kde bude pozice Test 1, Test 2 nebo nedej bůh abych tam musel zpívat. To jsem řekl na Digimédii, vedle mě seděl pan Duchač z ČTÚ a řekl: „Zůstaňte v klidu, zpívat nebudete, protože vy musíte správně a efektivně využívat daný kmitočet.“ Rozhodně si nedělám ambice, že bych říkal, že budu pouštět multiplex zaplněný tolika a tolika stanicemi. Vlastní rozhlasový projekt je nicméně jedna z variant, kterou zvažuji. Věřím že na základě jednání, která probíhají, byť to bude běh na dlouhou trať, nezůstane v naší síti u jednoho platícího klienta. Nedělal jsem si iluze, že spustíme síť a všichni tam naskáčou. Chvilku to potrvá.

Všichni chtějí sdílet, ale když se ptáte na konkrétní podmínky, tak jsme se k ničemu zatím nedobrali. A čas běží... Některé nabídky, které přišly, byly cenově úplně mimo.

Pavel Hájek, CEO, pHmedia

Zakladatel a generální ředitel mediální společnosti pHmedia. Přes společnost Aqua Content je provozovatelem televizního kanálu iVodárenství. Stanici i-Vysočina.cz provozuje jeho společnost Via Press, zpravodajsko-informační kanál TV R firma Regio Content a informační kanál pro Kladensko Kladno.1 TV společnost This work. Je zároveň majitelem společnosti Fiera Touch, která v loňském tendru ČTÚ vysoutěžila čtyři regionální bloky v komerčních rádiových sítích DAB+.