Pestřejší týmy a unikající miliardy: Na čem tratí český pracovní trh?

Tomáš Ervín Dombrovský, zdroj: Blue Events

Frustrovaní zaměstnanci, kteří se bojí změnit práci, a 10 miliard ročně do rozpočtu ladem kvůli mámám, které chtějí pracovat, ale nemají možnost. O bolavých místech českého pracovního trhu se mluvilo na několika podzimních odborných akcích.

Za poslední rok změnilo práci pouze 14 % Čechů. Spolu s Rumunskem, Bulharskem a Slovenskem patří český pracovní trh k těm nejzamrzlejším v rámci EU. Ve většině evropských zemí se roční fluktuace pohybuje jinak okolo 20 %, v nejvyspělejších ekonomikách, jako je Dánsko, přesahuje 25 %. „Pořád patříme k vyspělým zemím, máme tu relativně ziskové firmy a nízký podíl lidí, kteří nejsou na pracovním trhu zapojení kvůli nezaměstnanosti, ale zároveň tu panuje obrovská neuspokojená poptávka,” uvedl Tomáš Ervín Dombrovský ze společnosti Alma Career ve svém příspěvku na zářijové konferenci Lidský kapitál. Nezaměstnaných je okolo 270 tisíc. 

Nízká fluktuace je obecně jednou z překážek konkurenceschopnosti. Připočteme-li k tomu fakt, že v posledním průzkumu Alma Career celkem 39 % dotázaných uvedlo, že se v práci cítí nespokojení a demotivovaní, objevuje se fenomén, který má negativní dopad na výsledky firem i celé ekonomiky. Přes 40 % lidí uvádí, že práci nad rámec své náplně či větší zodpovědnost nechtějí a nevyhledávají. Polovina se nezapojuje a na poradách nemluví, pokud nejsou vyzváni. Třetina se necítí být součástí týmu. Takoví zaměstnanci dlouhodobě brzdí vývoj celé firmy a zároveň chybějí v jiných firmách, které svá volná místa nejsou schopné obsadit.

Nejčastěji za nespokojeností Čechů na svých aktuálních pracovních pozicích stojí nedostatečné ocenění, platové ohodnocení vzhledem ke kvalifikaci, 28 % uvedlo, že se setkávají s jednáním, kvůli kterému si připadají méněcenní. Právě vztahy na pracovišti a pracovní podmínky jsou pro ně přitom nejdůležitějšími faktory, které se na spokojenosti podílejí.

„Nedostatek uznání tvoří podhoubí pro vztahové patologie na pracovišti. Klíčovým pro zvýšení spokojenosti, angažovanost a výkon jsou právě docenění – včetně toho finančního – a také vyrovnanější a partnerský přístup k lidem,” upozornil Dombrovský s tím, že tzv. měkké dovednosti jsou stále častým nedostatkem. 

Za neochotou Čechů měnit práci stojí zejména přesvědčení, že si změnou stejně nepolepší (27 %), nedostatek vhodných nabídek a nedostatečná mzda (29, resp. 29 %). Roli hraje také tlak na rychlost nalezení nové práce, protože 36 % lidí nemá žádné nebo jen krátkodobé finanční rezervy do jednoho měsíce. Proto by vzali klidně hůře placenou práci, jen aby byli opět co nejrychleji zaměstnaní.

Dombrovský dále připomněl, že firmy nedokážou vytěžit potenciál rodičů malých dětí na rodičovské dovolené a také lidí nad 50 let. „Tito lidé odcházejí do předčasných důchodů, což je obrovská ztráta a můžeme si za to sami.”

Žádný zkrácený úvazek, žádné hlídání

Pokud jde o rodiče na rodičovské dovolené, platforma Mumdoo nedávno zveřejnila výsledky letošního reportu mezi více než 10 tisíci rodičů dětí do čtyř let. 

Podle sesbíraných dat nechce během péče o děti na rodičovské pracovat pouze 7 % rodičů. Ale celých 93 % by uvítalo nějakou možnost zkrácených úvazků a práci alespoň na pár hodin týdně. 

„Z těch především žen, které jsou s dětmi na rodičovské dovolené a zároveň by si přály nějak zůstat v kontaktu se svou prací, jen 10 % uvádí, že s nimi během této doby zaměstnavatel dobře komunikuje. Jinak to spíš chodí tak, že když žena odchází, musí odevzdat telefon, počítač a často ani neví, komu se v případě, že by se chtěla postupně vracet, vlastně ve firmě ozvat,” popsala jedna ze zakladatelek Mumdoo Kristýna Cejnarová v rámci panelu o firemní inkluzi na letošním Týdnu inovací, který proběhl začátkem října. Dodala, že často stačí ukázat, že máme dveře otevřené, a informovat o tom, na koho se v případě návratu obrátit.

„O toto by se mělo starat HR oddělení, klidně na to vyčlenit i zvláštní tým. Firmy si konečně začínají tuto chybu uvědomovat, že některé skupiny zkrátka marginalizují. Třeba moje generace je specifická tím, že má často děti, které stále vyžadují péči, a zároveň už se staráme o stárnoucí rodiče,” doplnila Petra Hrušková, Global Talent Acquisition manažerka ze společnosti Red Hat, která se také účastnila zmíněného panelu. 

Podle Petry Hruškové je klíčem inkluzivní myšlení, které firma musí umět začlenit do svých každodenních procesů, ale citlivě. „Když budeme chtít dělat revoluci a přeskočíme nějaké fáze, budeme zas jako vedlejší produkt diskriminovat někoho jiného, a to bude vytvářet jen další a další tenzi,” připomněla. 

Podobně jako Tomáš Ervín Dombrovský na Lidském kapitálu mluvil o zmíněných „soft skills” jako o oblasti, kde mají lídři týmů ještě stále rezervy, skloňovaly se i na Týdnu inovací pojmy jako psychologické bezpečí a empatie. Podle přítomných diskutujících je to odpovědnost šéfů a vedení. „Je to úkol lídrů umět být také lidští, třeba i zranitelní, pomáhá to právě k tomu vytvářet v týmu a ve firmě bezpečné prostředí například pro náročnější rozhovory,” zmínila Petra Hrušková.

Na zmíněné nedostatky se můžeme dívat optikou benefitů, které s sebou rozmanitost pracovních týmů nese: je více inovativní a kreativní skupina lidi, kteří mají shodné pozadí, zkušenosti a životní fázi, nebo ta, kde se mísí více generací a životních perspektiv? A nebo ji můžeme posuzovat čistě ekonomicky. Tomáš Ervín Dombrovský zmínil unikající potenciál lidí, odcházejících předčasně do důchodu. „Pokud jde o odchod do důchodu obecně, nemá smysl ho prodlužovat do nekonečna. Spíš bychom se měli snažit motivovat seniory, aby se udržovali aktivní a v nějaké formě zkrácených úvazků se na pracovním trhu zapojovali i po odchodu do důchodu,“ zmínil Dombrovský.

O důvodech nedostatečného zapojení rodičů malých dětí se diskutuje v posledních letech i na mezirezortní úrovni. Příčinou je nedostatek dostupných zařízení péče o nejmenší děti (57 % rodičů uvedlo, že nemají vůbec žádné, nebo jen nárazové hlídání) a pak samozřejmě flexibilní zkrácené úvazky. Firmy na ně mohou žádat slevu na odvodech, ale brání jim v tom zejména velká administrativní zátěž. Jako hlavní důvod to uvedlo 48 % dotázaných společností v šetření, které Mumdoo provedlo mezi firmami.

Platforma dále spočítala podle dat o tom, v jakém rozsahu by si rodiče malých dětí, kteří nepracují, pracovat přáli, a jak by si již pracující rodiče přáli své aktuální úvazky navýšit, že státu by na daních z příjmu a odvodech na zdravotním a sociálním pojištění přiteklo ročně o 10 miliard navíc.