TOP média zkraje 90. let: Bravo, Blesk, Vlasta nebo federální F1

Ilustrační foto, zdroj: Shutterstock

Nově vzniklý výzkum sledovanosti médií, se kterým se začalo krátce po společenských změnách v listopadu 1989, dává nahlédnout do postavení médií na začátku 90. let. V jednom výzkumu se zjišťovala čtenost tištěných titulů, sledovanost televize a poslechovost rádií.

Data ze září roku 1992 od agentur AISA - AGB ukazují, že příchod některých nových soukromých médií už od počátku existence znamenal jejich průnik na čelo žebříčku sledovanosti. Audiovizuální scéna byla ale ještě v roce 1992, tedy před příchodem komerčních televizních stanic a v době raných začátků soukromých rádií, v režii bývalých státních kanálů, které se po roce 1989 transformovaly na média veřejné služby. Televiznímu sledování tak dominoval federální kanál F1, který jen v české části federace denně sledovalo 6,5 milionu lidí (79 %). Následoval kanál ČTV, stanice Československé televize vysílající pro Čechy a Moravu. Třetí kanál Československé televize, OK3, který přebíral zpravodajství zahraničních zpravodajských TV stanic, denně oslovoval 12 % populace. 

Mezi rozhlasovými stanicemi měla nejsilnější postavení stanice Československo. Ta v prosinci 1989 nahradila tehdejší stanici Hvězda. Neměla ale dlouhého trvání, se vznikem samostatného českého státu od 1.1. 1993 se přeměnila na Radiožurnál.

Větší změny a rychlejší rozvoj a nástup soukromých médií se odehrával mezi tištěnými tituly. Deník Blesk se krátce po svém příchodu na český trh v dubnu 1992 stal nejčtenějším deníkem, když si ho každý den přečetla čtvrtina populace, tedy téměř 2 mil. lidí. Pětina pak sáhla po MF Dnes, následovaly Rudé právo (přejmenovaný v roce 1995 na Právo) a dnes už neexistující Práce. Stejně tak pátý nejčtenější deník na českém území federace, tehdy nově založený deník Špígl, je už minulostí.

Mezi měsíčníky se těšily velké přízni časopisy pro ženy, které čtenářky znaly ještě z dob dřívějších – Praktická žena nebo Žena a móda. K nim se připojil magazín Burda, jehož obliba se šířila už od konce roku 1989. Nejčtenějšími měsíčníky byly ale v roce 1992 teenagerovský licenční časopis Bravo, který se tehdy v Československu objevil nově, a tradiční hobby titul Zahrádkář.

Mezi nejčtenější týdeníky se do roku 1992 nestihly probojovat nové tituly. Nejčtenějšími týdeníky té doby byly magazíny pro ženy Vlasta, televizní programový titul Týdeník Televize a společenský Týdeník Květy.

Skupině čtrnáctideníků vévodil Křížovka, následovaný 100+1 zahraniční zajímavosti a nově založeným čtrnáctideníkem Nei Report, který se definoval jako „československý čtrnáctideník nejen pro nejširší sexuální výchovu a osvětu" a byl orgánem Nezávislé iniciativy erotické iniciativy.

Nejsledovanější média v roce 1992 (%)

Sledovanost TV včera (%), ČR, září 1992, zdroj: AISA - AGB, CS Média Servis

Poslech rozhlasových stanic včera (%), ČR, září 1992, zdroj: AISA - AGB, CS Média Servis

Čtenost deníků včera (%), ČR, září 1992, zdroj: AISA - AGB, CS Média Servis

Čtenost týdeníků v min. 7 dnech (%), ČR, září 1992, zdroj: AISA - AGB, CS Média Servis

Čtenost čtrnáctideníků (%) v min. 14 dnech, ČR, září 1992, zdroj: AISA - AGB, CS Média Servis

Čtenost měsíčníků (%) v min. 30 dnech, ČR, září 1992, zdroj: AISA - AGB, CS Média Servis

Z prvního mediálního výzkumu Media projektu, který byl v roce 1994 ustanoven jako tzv. jednotná měna, víme, že rádio v tomto roce denně poslouchalo než 5 mil. osob a týdně 7,4 mil. osob (91 %). Televizi sledovalo denně 6,9 mil. osob a týdně téměř 8 mil. osob. Tištěné tituly měly v delším období dosah na 8 mil. osob. Čtenost na vydání, tedy podle periodicity titulu, byla v roce 1994 v případě tištěných titulů 7,2 mil. osob a celkově 7,9 mil. osob.

Tyto dosahy se přitom v prvních deseti letech příliš neměnily. Tištěné tituly měly ještě v roce 2002 dosah na vydání 8 mil. osob, rádia týdně poslouchalo 7,5 mil. osob a televize každý den sledovalo 7,4 mil. lidí.

Za dodání dat děkujeme řediteli výzkumné agentury Median Přemyslu Čechovi a analytikovi Vladimíru Kožíškovi.

-mav-