Zdroj: Vodafone
Devět z deseti mladých mezi 12 a 17 lety pracuje v Česku s nástroji umělé inteligence, ve škole či doma. Neznamená to ale, že jsou žáci a studenti k AI bezmezně důvěřiví. Polarizující je třeba téma, jestli by AI nástroje měly být dostupné během zkoušek. Ukazuje to výzkum společností Ipsos a Vodafone, který dotazoval 817 dětí.
„Podle výzkumu 87 procent mladých mezi 12 a 17 lety pracuje s AI nástroji, ať už ve škole, nebo doma. Nástroje umělé inteligence se stále více stávají součástí každodenního života a je nezbytné, aby mladí lidé tyto nástroje nejen používali, ale také jim dobře rozuměli. Školy hrají zásadní roli při rozvíjení digitální gramotnosti a přípravě studentů na budoucnost,“ říká generální ředitelka Vodafonu v Česku Violeta Luca.
Ve škole pracuje s AI 64 % dotázaných, výrazněji jsou to studenti gymnázií (83 %), méně často naopak děti z rodin s čistým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně. Mezi nejčastější nástroje patří Google Lens, Chat GPT a Duolingo. Ve srovnání s Evropou, kde situaci zmapovala mezinárodní studie Vodafone Foundation, je používání některých nástrojů u českých dětí poněkud „pozadu“, nejvýraznější rozdíl panuje u ChatGPT, který v zahraničí používá 47 % dotázaných. Více než třetina (36 %) mladých ve škole AI nepoužívá.
Zdroj: výzkum Vodafone & Ipsos (ČR: N= 817; Evropa: N=7000 – zobrazen průměr z výsledků dotazování v Německu, Řecku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku, Turecku a Velké Británii)
Doma AI nástroje využívá ještě větší podíl dětí, konkrétně 80 %. Zde patří k nejoblíbenějším Duolingo, Google Lens a Chat GPT.
Zdroj: výzkum Vodafone & Ipsos (ČR: N= 817; Evropa: N=7000 – zobrazen průměr z výsledků dotazování v Německu, Řecku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku, Turecku a Velké Británii)
Pro 74 % studujících je podle výzkumu důležité mít ve škole učitele, kteří AI rozumí a umí s ní při hodinách pracovat. Jenže 76 % mladých vnímá, že takových učitelů je na školách málo. Výrazně častěji si to myslí gymnazisté, děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů a žáci, kterým už AI pomáhá při výuce.
Podle 63 % dotázaných je používání nástrojů AI ve škole nějakým způsobem regulováno. Z větší části je kontrola dána jednotlivými učiteli (35 %) než obecně školou (28 %). U desetiny škol používání AI není povoleno, podobný počet (11 %) nemá zase stanovena žádná pravidla.
Pokud bude známkování provádět AI, bude to spravedlivější, protože učitelé mohou mít studenty, které upřednostňují před ostatními, myslí si 53 % žáků a studentů. Výrazně častěji si to myslí ti, jejichž škola má nastavená pravidla pro používání AI. Otázka je to ale polarizující, protože 48 % mladých se naopak obává, že pokud bude hodnocení provádět AI, mohou být někteří studenti diskriminováni.
„Podobně 41 % studentů je pro, ale 39 % proti používání AI během zkoušek. Tedy velká část z nich neví a je evidentní, že sami mladí lidé teprve různé oblasti umělé inteligence prozkoumávají a vedení učitelů v této oblasti pro ně bude důležité,“ říká za Ipsos Tereza Horáková, která měla aktuální výzkum o AI na starost. „Zároveň platí, že osm z deseti mladých si myslí, že by zkoušky měly testovat spíše schopnosti řešit problémy než pouhé memorování,“ dodává.
-stk-
Tagy
