Nová česká aplikace pomůže s učením i firemním školením

Martin Kotek, zdroj: archiv M. Kotka

Tým expertů včetně Martina Kotka z ČVUT a kreativní tvůrkyně Martiny Bechyňové aplikaci nyní pilotně testuje. Díky grantu Technologická inkubace od agentury CzechInvest spustí ostrou verzi v první půlce příštího roku. 

Personální oddělení ve vaší firmě vám do aplikace nahraje školení na kyberbezpečnost. Aplikace ho s vámi projde třeba formou krátkých podcastů, u kterých můžete venčit psa, a nakonec si s vámi popovídá o tom, co jste se dozvěděli, abyste své znalosti upevnili. Vaše starší dítě si v ní vytvoří desetiminutové lekce, díky kterým se naučí na příští čtvrtletní písemku, a aplikace mu ve správných intervalech naplánuje i opakování zvolené látky. Mladšímu potomkovi s ADHD a dyslexií vyfotíte stránku z učebnice, a aplikace mu rozdělí učivo na dvouminutové lekce v audio formě namísto čtení. 

Takto ve zkratce funguje nová aplikace Chutoo, za níž stojí jedenáctičlenný tým odborníků. Nápad vznikl v hlavě jejího CEO Martina Kotka, který zároveň vede Centrum digitalizace a vzdělávacích technologií na ČVUT. Kreativní ředitelkou je obsahová tvůrkyně Martina Bechyňová, někdejší kreativní ředitelka Liftaga, jež se k projektu dostala přes společné známé poté, co letos na jaře zveřejnila svou čerstvou diagnózu ADHD. 

Mezera na trhu

Aplikace je nyní v testovací fázi s prvními čtyřmi desítkami uživatelů. Získala grant v hodnotě pěti milionů korun od agentury CzechInvest, ve druhém čtvrtletí příštího roku plánuje spustit ostrý provoz. Pro začátek počítá s velmi široce nastavenou bezplatnou verzí. Nyní funguje na dostupných jazykových modelech s jednodušší strukturou tak, aby výstupy byly snadněji předvídatelné. “Počítáme však s tím, že se časem nevyhneme vývoji vlastního jazykového modelu především kvůli ochraně uživatelských dat,” popisuje Martin Kotek.

Podobný koncept tu ještě není ani v mezinárodním měřítku. Různé aplikace vyzdvihují, že mohou fungovat jako vhodný nástroj pro lidi s ADHD nebo kohokoliv s poruchami učení. Umožňují poslouchat ambientní hudební podkresy, bílý šum, pomáhají s organizací, třídit poznámky, upevňovat návyky. Žádný dostupný program ale zatím nevytváří učební program na míru z externích zdrojů a v individualizované formě. Přitom celosvětově se odhaduje, že nějakou formu ADHD a/nebo dyslexie má 15-20 % populace. Jen v ČR je to tedy okolo 1,5 milionu lidí.

Martina Bechyňová, zdroj: archiv M. Bechyňové

Na přednášku do lesa

„Během covidu mi vyhovovalo, že nemusíme chodit na přednášky. A když některému přednášejícímu nevadilo, že máme vypnutou webkameru, dal jsem si telefon do kapsy a šel se projít do přírody,” popisuje úplné začátky nápadu Martin Kotek. Následně zjistil, že se mnohem déle vydrží soustředit a obsah přednášek si lépe pamatuje. Nemluvě o pohybu a pobytu na vzduchu. Jeho osobní zkušenost zcela odpovídá výsledkům výzkumů mozkové aktivity v návaznosti na pohyb a potvrzeným pozitivním dopadům. 

V první fázi zkoušel vytvořit něco jen pro svou potřebu, například si studijní materiál namlouvat. „Nebylo to ono. Povídal jsem si o tom v průběhu času s různými lidmi včetně kolegů. Někteří specifické potřeby pro efektivnější učení nechápali, jiní naopak nápad vítali. Posledním impulsem byla paní, co do mě nabourala při couvání. Když jsme se zapovídali při sepisování papírů, vyprávěla, že se teď v padesáti letech přihlásila na vysokou školu a nejlépe se jí učí při procházkách v lese.” 

Následovala konzultace v univerzitním Středisku pro podporu studentů se specifickými potřebami, kde nápad ocenili jako užitečný nástroj zejména pro lidi s ADHD nebo dyslexií. “A ty máš jen ADHD, nebo i dyslexii? Ptala se mě kolegyně ve středisku. Nic z toho, odpověděl jsem. Zasmála se a navrhla mi rovnou diagnostický test a některé rysy se samozřejmě potvrdily,” říká Martin.

Bez nálepky „Porucha”

Za zmínku stojí, že v současnosti už se někteří zástupci odborné veřejnosti začínají klonit k nebinárnímu pohledu na ADHD a další poruchy. Tedy že není třeba kategorizovat lidi na “má/nemá”. Charakteristické znaky ADHD nebo autistického spektra by totiž jako poruchy vůbec být vnímany nemusely. V nedávném článku v týdeníku The Economist to autoři vysvětlují: právě proto, že jde o škálu na poli neurodivergence (odlišného fungování mozku narozdíl od neurotypické většiny - pozn. red.), tam, kde není potřeba přesná psychiatrická diagnostika kvůli medikaci, je z mnoha důvodu prospěšnější inkluzivnější přístup. Například přizpůsobit prostor ve školní třídě tak, aby děti, které to potřebují, nemusely tolik sedět, nebo aby si mohly naopak nasadit zvukotěsná sluchátka a mít k dispozici tichý kout, potřebují-li se soustředit. Totéž platí i pro pracovní prostředí.

„V týmu máme i pedagogickou psycholožku Gabrielu Málkovou, zakladatelku vědecké psychologie na Univerzitě Karlově. Bere v potaz i lidi, kteří jsou z hlediska diagnostiky hraniční. Tedy splňují jen některé rysy, ve společnosti nijak zásadně nevybočují, ve škole vyloženě nepropadají, některé věci pro ně ale mohou být složité a systém se o ně nezajímá. Oni ale přitom nemají nástroje, aby svůj potenciál mohli naplno využít,” vysvětluje Martina Bechyňová a dodává, že aplikace se nechce profilovat primárně jako určená pro lidi s ADHD nebo dyslexií. Pomoci s učením může komukoliv. Protože mít možnost se při vstřebávání nových informací zároveň hýbat, ideálně venku, je zdravé pro všechny bez rozdílu. 

BOZP školení nebo manažerský kurz

Benefity aplikace se navíc neomezují jen na školský systém. Martin prezentoval nápad i v byznys skupině na setkání top managementu několika desítek tuzemských firem. Některé z nich se také následně zapojily do testování. Původně to vůbec nebyl úmysl, ale ukázalo se, že firmy v tom rovněž vidí velké přínosy. 

„Expertní pracovníky je dnes dost těžké sehnat a následně udržet. Umožnit jim se dobře rozvíjet je jedna z cest, jak budovat jejich loajalitu. Můžete jim zprostředkovat to, v čem se chtějí zdokonalit, nebo do vhodné učební formy převést kurz, do kterého jste jako firma už investovali, zaměstnanci znalosti z něj ale v praxi nepoužívají,” popisuje Martin. A nejde jen o možnost se učit a posouvat. CHUTOO lze využít i pro nutné věci jako směrnice ohledně bezpečnosti na pracovišti, kyberbezpečnost atd. Nebo pro usnadnění procesu onboardingu. “Někde je celý ten adaptační proces tak fatální, že lidé kvůli tomu nakonec odejdou. Nikdo se jim nevěnuje, nikdo na ně nemá čas, aby s nimi přesně komunikoval jejich pracovní agendu. I tady může naše aplikace pomoci,” dodává Martin.