Zdroj: Shutterstock
Podcasty během posledních let získaly mnoho příznivců. Česká republika se celosvětově umístila na 19. pozici v podílu lidí, kteří si je pouští, v rámci Evropské unie dokonce na 8. příčce. Podle Českého statistického úřadu je poslouchá celkem 3,99 milionu Čechů. Z dat průzkumu NMS research pro Český rozhlas vyplývá, že je konzumuje víc než polovina české internetové populace, a to alespoň jednou měsíčně (54 %). Více než třetina (36 %) jednou týdně.
Zahraniční průzkum Edison Research ukazuje, že průměrná denní konzumace audio formátů je 220 minut – starší generace ve věku 55 až 64 let poslechem tráví o 39 % více času než v roce 2020, u mladých ve věku 16 až 24 let je to o 21 %.
Byť všechna data poukazují na rostoucí oblibu podcastů, reklamní investice do nich však tolik neproudí. Podle dat organizace WARC jde do audia jen 8,4 % z celkových reklamních výdajů, a to i přesto, že reklama v podcastech má vyšší APM (10 630 sekund pozornosti na tisíc impresí) než televize (4 430 APM).
Zahrnutí audio formátů do marketingového mixu přitom podle zjištění britské společnosti Radiocentre a platformy System1 výrazně zvyšuje důvěryhodnost značky. Zadavatelům umožňují proniknout do komunit i subkultur a oslovit dané publikum. Z průzkumu společnosti Audacy vyplývá, že například u posluchačů sportovně zaměřených rádií je třikrát pravděpodobnější, že si vyhledají značku sponzora, a čtyřikrát pravděpodobnější, že si i zakoupí jeho produkt nebo službu než u neposluchačů.
„Nyní – díky nebývalému navýšení poslechovosti audio formátů – existuje již větší množství důkazů o tom, že právě zvuk značně ovlivňuje pozornost, povědomí o značce i klíčové obchodní KPI. Zatím ale stále existuje propast mezi konzumací a reklamními investicemi,“ podotýká za WARC Paul Stringer. Poslechová reklama funguje totiž jako multiplikátor reklamního sdělení v jiných médiích a otevírá nové příležitosti, jak využít pozornosti posluchačů i tzv. podfluencerů neboli podcastových influencerů.
-stk-
Tagy
