Sledování televizního obsahu se bez terestriky prodraží

Steven Marshall, zdroj: České Radiokomunikace

Při příležitosti setkání představenstva společnosti České Radiokomunikace (CRA) přijel do Prahy zástupce akcionáře, londýnského fondu Cordiant Digital Infrastructure, Steven Marshall. Je předsedou správní rady londýnského fondu a také předsedou představenstva společnosti CRA.

CRA, jejíž roční tržby vystoupaly v posledním fiskálním roce 2023/24 na 2,4 mld. Kč a hospodaření skončilo s čistým ziskem 143 mil. Kč, se vedle tradičního podnikání v šíření televizního a rozhlasového vysílání významně posouvá také do poskytovatele datových a cloudových služeb. Tržby z poskytování cloudových služeb, pronájmu datových center, telca, infrastruktury, internetu věcí a OTT poprvé narostly na 51 % a v meziročním srovnání se zvýšily dvouciferně.

CRA také loni do rozvoje datových služeb významně investovaly. Za svůj strategický zásadní cíl považují potvrzení vedoucí pozice na trhu digitálního televizního vysílání a udržení vysoké míry využívání pozemního televizního vysílání v Česku. Nejnověji se také rozvíjí digitální rozhlasové vysílání DAB+, které začínají využívat komerční vysílatelé. „Kdyby se pozemní televizní vysílání zrušilo, náklady na zpřístupnění obsahu by byly pro domácnosti obrovské,“ říká mimo jiné v rozhovoru pro MediaGuru.cz Steven Marshall.

České Radiokomunikace už v průběhu loňského roku naznačovaly, že se jim daří posilovat výnosy i z jiného odvětví, než je televizní a rozhlasové vysílání. Rok 2024 je za námi. Jak ho z pozice akcionáře hodnotíte? Dosáhla firma všech cílů, které si stanovila?

Rok 2024 byl pro České Radiokomunikace výjimečný, šlo o nejlepší rok od doby, co jsme do firmy vstoupili. To bylo před třemi a půl lety. Dosáhli jsme solidního růstu příjmů a významně investovali do digitálních technologií, což nám umožnilo přidat nové televizní kanály, které vysíláme v celoplošných DVB-T2 sítích. Díky tomu jsme rozšířili obsah pro české diváky a zároveň zvýšili příjmy.

Další investice šly do technologie pro digitální vkládání reklamy, díky čemuž lze reklamu obsahově cílit. Spatřujeme v tom výhodu pro vysílatele i pro diváky. Podařilo se také získat licence na výstavbu digitálních rozhlasových sítí DAB, což je podobné tomu, co jsme udělali v Polsku. Už teď České Radiokomunikace vybudovaly zhruba 50 % sítě DAB v Česku a v expanzi plánují pokračovat. DAB rádio je energeticky úspornější a poskytuje kvalitnější zvuk než FM nebo AM rádio.

Pokračuje se také v modernizaci datových center. Když se podíváme zpět, tak před pěti či šesti lety jsme vysílali televizní signál pomocí starších technologií DVB-T a MPEG-2. Přešli jsme na nejmodernější digitální technologie DVB-T2 a HEVC, která jsou mnohem energeticky a kmitočtově úspornější. Nové digitální systémy nyní zabírají mnohem méně místa, což nám umožnilo přetvořit původní vysílací objekty, které jsou připojeny vysokokapacitními přívody elektrické energie a optickými vlákny na moderní datová centra. Je to ideální pro budoucí technologický rozvoj.

To potvrzují i investice do nového datového centra v řádu desítek milionů korun, díky kterým CRA na jaře loňského roku otevřely datové centrum na Cukráku. Až dvě miliardy pak vloží do výstavby datového centra v Praze na Zbraslavi, jehož vznik podpořilo i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je to strategie, kterou chce CRA jít i v budoucnu?

Ano, vznikají nová datová centra, která poskytují bezpečné a kontrolované prostředí pro servery a vybavení firem a vládních institucí. Za poslední tři roky vzniklo osm takových datových center, která se postupně zaplnila. Nejnovější, osmý objekt na Cukráku, byl dokončen loni na jaře a očekává se, že bude vyprodán do poloviny letošního roku. V plánu je také rozšiřování na Žižkově, a to nejen o nové rackové pozice, ale také o nové záložní baterie a generátory, což zvětší kapacitu do konce letošního roku o 30 %.

Areál v Praze na Zbraslavi se začne měnit na moderní datové centrum. Po dvou letech schvalování jsme získali územní povolení pro výstavbu. Tento projekt bude nejmodernějším datovým centrem ve střední a východní Evropě, akceleruje zavádění inovací, přinese nová pracovní místa a umožní uchování dat na českém území. Předpokládá se, že by mohl být dokončen v průběhu roku 2026. Bude to velký přínos pro Českou republiku i pro CRA, které postupně rozšiřují svůj záběr vedle vysílání také na datová centra, cloudové a telekomunikační služby.

Jak se tato aktivita odráží v celkových tržbách společnosti? Víme, že ve fiskálním roce 2023/24 tvořily datové služby 51 % veškerých výnosů. Jak to bude v následujícím roce 2024/25?

Příjmy z datových center výrazně vzrostou. S novými centry na Cukráku a Zbraslavi v následujících dvou až třech letech to bude ještě výraznější. Pro Radiokomunikace jde opravdu o masivní investice. Jsme také na dobré cestě stát se lídrem v cloudovém byznysu v Česku.

Jsme na dobré cestě stát se lídrem v cloudovém byznysu v Česku.

Vedle toho je ale klíčovým pro CRA také výnos z poskytování služeb spojených s televizním a rozhlasovým vysíláním. V televizním vysílání jde o šíření terestrického signálu, kde podnikání ovlivňují i politická rozhodnutí. Na světové radiové konferenci na konci roku 2023 byly garantovány frekvence pro pozemní TV vysílání do konce roku 2030. Co se podle vás stane po roce 2030?

Předně je třeba říct, že pozemní vysílání je nejefektivnějším způsobem doručení velkého množství videoobsahu široké veřejnosti. Kdyby se zrušilo, náklady na zpřístupnění obsahu by byly obrovské. Bylo by zapotřebí mnohem více serverů v datových centrech, vyšších výdajů na zákaznické zařízení a investic do optických vláken. V Česku je nákladné zavádět optiku do domácností, a i když by to bylo možné, náklady by byly obrovské. Na rozdíl od streamování, kde každé připojení vyžaduje zvláštní výpočetní kapacitu, při vysílání posíláme signál z jedné antény do statisíců domácností, což je mnohem efektivnější a energeticky úspornější. Pokud bychom přešli pouze na streamování, spotřebovali bychom 10 až 11krát více energie než při vysílání a domácnosti by musely ročně platit tisíce korun za příjem televize.

Vysílání tedy i nadále zůstane klíčovou součástí našeho systému. V následujících pěti letech bychom mohli přidat 5G Broadcast vysílání, což usnadní přístup k obsahu na telefonu, notebooku nebo tabletu, a to bez nutnosti datové konektivity. Obsah bude zdarma, protože data nebudou proudit přes mobilní síť, ale přes nové 5G Broadcast sítě. To umožní širší dostupnost obsahu pro lidi nejenom na cestách, a bez nutnosti platit za mobilní data.

Další výhodou 5G Broadcast vysílání je, že uvolní kapacitu stávajících mobilních sítí, která je v současnosti zahlcena stahováním videoobsahu. Díky tomu budou mobilní operátoři schopni nabídnout lepší kvalitu služby a zvýšit kapacitu svých sítí bez potřeby dalších investic do nových antén a věží. To bude velká výhra pro mobilní operátory i pro uživatele.

Sledování videa na 5G by mělo být určeno pro mobilní obrazovky, ale pokud mluvíme o současných trendech, vidíme, že mnoho lidí dává přednost sledování videoobsahu na velkých obrazovkách. Je 5G vhodnou technologií pro velké obrazovky?

Pro velké obrazovky je nejlepší technologií DVB-T2, která je určena pro pevný příjem. 5G Broadcast čipy lze však umístit například do aut a děti na zadních sedadlech budou moci sledovat televizi. Půjde to na iPadu i mobilu – téměř na jakémkoli mobilním zařízení. Otvírá se tím řada nových možností, jak se dostat k obsahu, než které máme dnes.

Jak široce rozšířený může být 5G vysílání v horizontu tří až pěti let?

Velmi, 5G vysílání bude široce dostupné a lidé budou moci přijímat audiovizuální obsah pomocí 5G Broadcast sítí. Co se stane za čtyři nebo pět let? Myslím, že Apple nebo Samsung budou vydávat například iPhone 26 Max a nová funkce bude ta, že bude možné sledovat televizi zdarma.

V Česku je nákladné zavádět optiku do domácností, a i když by to bylo možné, náklady by byly obrovské.

Tématem na poli vysílání v Česku je také výstavba sítí pro komerční vysílatele rádiového vysílání DAB. České Radiokomunikace postupně rozšiřují vysílání DAB+ pro Český rozhlas a na začátku roku 2024 vysoutěžily v elektronické aukci pořádané ČTÚ kmitočty pro celoplošnou DAB síť a také pro regionální sítě v Praze a v severních a západních Čechách. Výstavba celoplošné sítě zahájila v polovině roku 2024, kdy začne vysílat?

Už jsme postavili sítě, které pokrývají 50 % obyvatel a dokončujeme obchodní jednání s rozhlasovými stanicemi, které v DABu budou vysílat. Do konce března pokrytí DABem ještě zvýšíme a přibydou nové rozhlasové stanice. Vyhráli jsme licence, dostali jsme kmitočtové spektrum, rozdělili ho na určité množství rozhlasových sítí. A prodáváme kapacitu v těchto sítích všem, kteří chtějí vysílat svůj obsah v nejmodernějších digitálních sítích DAB+. Všechno bylo prodáno ještě předtím, než jsme síť postavili.

Zmínit je třeba také akvizice, které jste v posledním roce udělali. Na poli vysílání jste například koupili operátora Prague Digital TV. Díváte se po dalších akvizicích?

Vždycky. Momentálně se díváme na několik věcí, ale uvidíme, jak to dopadne. Je třeba mít správnou cenu a správné podmínky. Pokud manažerský tým vidí příležitost k expanzi, má naši podporu. Místní manažerský tým odvádí skvělou práci, byznys tady jde výborně. Nejde jen o růst příjmů a ziskovosti firmy, ale také o to nabídnout širší služby celé zemi a přispět k jejímu hospodářskému růstu.

Co plánujete pro letošní rok?

Pokračovat v tom, co děláme dobře. To je poskytování vysílacích služeb, protože stále máme určitou kapacitu pro vysílání nových televizních a rozhlasových stanic a můžeme divákům a posluchačům nabídnout více kanálů. Chceme pokračovat v rozvoji modernějších a nových služeb pro naše zákazníky v segmentu vysílání, což je konkrétně například digitální vkládání reklamy do televizního vysílání. Pokračujeme v expanzi našich datových center a telekomunikačních přenosových služeb a také v rozšiřování byznysu s menšími věžemi, které využívají mobilní operátoři. Do těchto věcí chceme investovat.