Google spočítá zadavatelům uhlíkovou stopu

Zdroj: Shutterstock

Americký technologický gigant tento týden oznámil spuštění úplně nové metriky, která bude zajímat zejména evropské inzerenty. Respektive by je kvůli směrnici EU o nefinančním reportování povinném pro velké firmy zajímat měla. Google proto dává zadavatelům nástroj, jak vyčíslit environmentální dopady jejich digitálních kampaní. „Jak se vyvíjí globální regulatorní rámec pro udržitelnost, marketéři čelí dilematu, jakých dat se držet. Reportovací požadavky v Evropské unii vyžaduje propracovanější, na datech založený přístup k měření uhlíkových emisí z marketingových aktivit,“ popisuje regionální manažer Googlu pro udržitelnost Adam Elman. Jeho zaměstnavatel zakládá svůj slib přesných výpočtů na dostupnosti komplexních dat z první ruky. Těmi Google disponuje jednak z pozice přední reklamní digitální platformy, jednak coby provozovatel datových center, která googlovské služby udržují v chodu. Jejich příspěvek ke změně klimatu počítá firma různými způsoby.

V novém druhu svých reportů bere v potaz například emise ze záložních generátorů, služebních automobilů nebo z vytápění těchto staveb. Dále může Google do výpočtů započítávat také emise elektráren, které dodávají příslušným datacentrům energii. Vykazování má ale prostor zajít ještě do větších detailů a kalkulovat například také s nepřímými emisemi ze samotné stavby těchto budov a dojížděním jejich lidské obsluhy do zaměstnání.

„Zelené“ statistiky jsou však zatím dostupné jen několika vybraným velkým zadavatelům typu L’Oréal nebo LVMH. Jejich vypracování ale Elman současně na síti LinkedIn rámuje jako důkaz toho, že Google bere vážně své závazky hodnotám udržitelnosti. K jejich prosazování a snižování uhlíkové stopy nicméně mohou nakonec mnohem více přispět aktivity, které v této souvislosti rozvíjí provozovatel největšího světového vyhledávače v domovských Spojených státech. Tento týden jeho zástupci podepsali spolu s Amazonem výzvu, aby svět do roku 2050 ztrojnásobil kapacitu jaderných zdrojů. Už na podzim navíc Google stvrdil dohodu o budoucím využívání elektřiny z takzvaných malých modulárních reaktorů.

Podobně jako u vykazování nefinančního reportingu tím digitální giganti reagují na vnější okolnosti. K sázce na jádro je vede potřeba zajištění dostatku energie pro stále náročnější datacentra. Kvůli rozmachu využívání umělé inteligence, na nějž americké technologické firmy hodně sázejí, bude i provoz serveroven vyžadovat větší přísun elektřiny k napájení náročných výpočetních operací AI. Server CNBC na přelomu roku citoval odhady amerického ministerstva energetiky, podle kterých by mohla globální spotřeba elektřiny vzrůst o zhruba 75 procent do roku 2050. Na tom se má významně podílet právě i energetická náročnost digitálního byznysu. Počítače určené na pohánění umělé inteligence a cloudových úložišť by podle téhož webu brzy mohly spotřebovávat více energie než celá města. Pokud by však elektřina pocházela z nukleárních reaktorů bez ohledu na jejich velikost, Google v tom spatřuje i možný pozitivní dopad na životní prostředí. „Jde o bezemisní zdroj, který je vždy dostupný a běží 24 hodin denně. Kromě toho má ohromný ekonomický přínos,“ vysvětloval již dříve Michael Terrell, který řídí divizi Googlu týkající se energie a klimatu. Odhady, jak by případný masivní rozvoj jaderných elektráren na západní polokouli ozelenil uhlíkovou stopu zadavatelů digitální reklamy, ale zatím Google nezveřejnil.

-riv-