ČT chce v září vrátit kanál ČT3, obnovuje pozastavené pořady
Podpis velké mediální novely, která zvyšuje televizní poplatek na 150 Kč měsíčně, umožní ČT vrátit do vysílání pozastavené pořady a také obnovit kanál ČT3.
Zdroj: Česká televize
Generální ředitel České televize Jan Souček navrhne Radě ČT obnovit vysílání kanálu ČT3. Řekl to v reakci na dnešní podpis velké mediální novely, která vstoupí v platnost 1. května. ČT zároveň do vysílání vrací pozastavené kanály na zpravodajské stanici ČT24. Souček to oznámil na pátečním setkání s novináři.
„Nejpravděpodobnějším termínem návratu ČT3 je počátek zimní sezóny, tedy září. V první fázi by byl kanál velmi podobný tomu, jak ho diváci znali na podzim 2022. V rozpočtu na poslední měsíce roku plánujeme rozpočet na výrobu premiérových pořadů," přiblížil Souček na dotaz MediaGuru.cz s tím, že by mělo jít o formáty mediální, finanční či internetové gramotnosti, které by vysílání stanice rozšířily. Ve vysílání ČT3 by se objevily na začátku roku 2026.
ČT zároveň obnovuje vysílání pozastavených pořadů. „Dnešním dnem produkce ČT24 obnovuje přípravu pozastavených pořadů. Pořady se budou objevovat na obrazovce v logickém postupu," informoval dále Jan Souček. Jde o pořady Fokus Václava Moravce, Zkraje, Interview Plus, Týden v politice, Regiony ČT24 a Archiv ČT24. Jejich vysílání pozastavila proto, aby uspořila 6,5 milionu korun.
Pozastavení zmíněných pořadů kritizovala Rada ČT. I z tohoto důvodu udělila generálnímu řediteli výtku a snížila jeho bonus za rok 2024.
Schválení velké mediální novely se projeví také v upraveném rozpočtu ČT pro rok 2025. „Do konce dubna předložím Radě ČT návrh novely letošního rozpočtu. Díky novému financování může management ČT intenzivně pokračovat v přípravě transformační a rozvojové strategie nezávislé a samostatné veřejnoprávní televize do roku 2030,“ přiblížil Jan Souček. Schválení velké mediální novely je podle jeho slov po 17 letech úspěchem nejen pro média veřejné služby, ale také pro jejich diváky a celou společnost. Česká televize díky novému zákonu získává stabilní a předvídatelné financování, které je základním předpokladem pro její další nezávislý rozvoj, míní Souček.
Souček dnes vysvětloval svůj postoj a informoval, že se ocitl pod tlakem radních, kteří si vynucovali propuštění Václava Moravce a také to, aby ČT nevymáhala škodu za nezákonné odvolání členů Dozorčí komise v roce 2020. Tím údajně podmiňovali udělení bonusu GŘ v plné výši. O které radní jde, generální ředitel neuvedl. Oznámil ale, že Česká televize začala škodu po tehdejších členech Rady ČT, kteří odvolali Dozorčí komisi v roce 2020, vymáhat. Celková výše škody se pohybuje mezi 3,5-4 mil. Kč.
Odvolání Dozorčí komise v roce 2020
Rada České televize odvolala pětičlennou Dozorčí komisi, kterou si Rada ČT zřizuje jako poradní orgán pro otázky hospodaření, v listopadu 2020. Stalo se tak na návrh tehdejší radní Hany Lipovské. Pro návrh hlasovalo deset radních z 13 přítomných. Zdržel se předseda René Kühn a proti hlasovali radní Martin Doktor a Zdeněk Šarapatka.
Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl o dva roky později čtyřem odvolaným členům komise a rozhodnutí rady z roku 2020 zrušil. Proti svému odvolání se žalobou bránili čtyři z pěti členů, konkrétně Simona Holubová, Stanislava Hronová, Jiří Stránský a Jiří Staněk. Městský soud v Praze nejprve jejich žalobu zamítl. Dospěl k závěru, že rada je oprávněná odvolat členy své dozorčí komise v zásadě z jakéhokoliv důvodu, který obstojí z hlediska ústavních principů. Zákon o ČT však podle NSS připouští jen konkrétnější důvody pro odvolání, například když přestanou členové komise splňovat předpoklady pro výkon funkce, když naruší závažným způsobem důstojnost funkce, když se dopustí něčeho, co by zpochybnilo jejich nezávislost nebo nestrannost, anebo když se nezúčastňují po dobu více než tří měsíců schůzí komise.
Výše odškodného, která musí ČT odvolaným členům vyplatit, se má pohybovat na úrovni 3,5-4 mil. Kč.
-mav-
Tagy
