Robert Čásenský: Seznam Zprávy mám vést tak, jak nejlépe dovedu

Robert Čásenský, zdroj: Seznam.cz

Od začátku ledna nastoupil do vedení serveru Seznam Zprávy Robert Čásenský, zakladatel magazínu Reportér, který byl zároveň i  jeho šéfredaktorem. Přijal nabídku od majitele Seznamu Iva Lukačoviče a rozhodl se pro životní a profesní změnu. Jak v rozhovoru uvádí, nebylo to lehké rozhodování. Pro řízení jednoho z největších zpravodajských médií v zemi ale rozhodla touha ovlivnit kvalitu novinařiny v Česku. „Po vstupu oligarchů do českých médií jsem se netajil názorem, že česká žurnalistika nevzkvétá. Když se teď objevila příležitost s tím něco udělat, rozhodl jsem se, že to zkusím,“ říká.

Seznam Zprávy měly poslední dva a půl měsíce před příchodem Roberta Čásenského dočasné vedení v podobě šéfredaktora deníku Právo Petra Šabaty. Zaskočil za bývalého šéfredaktora Jakuba Ungera, který za nespecifikovaných okolností musel z vedení webu odejít. Už předtím ale dával Ivo Lukačovič prostřednictvím veřejných tweetů najevo svou představu o směřování Seznam Zpráv a veřejně se vyjadřoval i ke kauze datových novinářů.

S čím do Seznam Zpráv Robert Čásenský přišel a jaké plány má letos zpravodajský server s měsíční návštěvností 4,5 milionu uživatelů, popisuje v rozhovoru. Mluví i o dalším vývoji a perspektivách magazínu Reportér.

Do vedení Seznam Zpráv jste nastoupil od začátku ledna. Bavíme se koncem března, co se tedy po vašem příchodu v Seznam Zprávách odehrálo?

Od začátku roku jsme se zaměřili na zavedení funkční struktury řízení. Tyto změny vstupují v platnost 1. dubna. Přeorganizovali jsme vedení redakce a zavedli zpět systém řízení denního provozu s odpovědnými zástupci redakčního vedení. Výrazně jsme také upravili editorský systém, abychom lépe a rychleji reagovali na aktuální dění, a to od brzkého rána až do večerních hodin. Nejde o revoluci, ale o nutné kroky, které nám umožní posunout se dál.

Čemu by tyto změny měly pomoct a proč je zavádíte?

Když jsem do redakce v lednu přišel, viděl jsem tým skvělých novinářů. Celkově ale redakce působila spíše jako soubor samostatných rubrik než jednotný celek. Postrádal jsem každodenní redakční diskuse o prioritách dne. Jednotlivé rubriky tak existovaly spíš vedle sebe a podle mého názoru nefungovaly dostatečně provázaně.

Proto jsme se rozhodli redakční procesy upravit. Posílili jsme tým editorů, aby se mohli naplno věnovat aktuálním zprávám, číst autorské texty, třídit je podle důležitosti a vydávat v optimálním čase. Naším cílem je vytvořit pevnější a robustnější editorský systém. I proto jsme počet lidí v klíčových pozicích navýšili.

Zmínil bych ještě jeden praktický detail: redakce neměla fyzické místo, odkud by se řízení obsahu koordinovalo. Ve většině velkých médií, kde jsem pracoval, mají redakce centrální prostor s obrazovkami a přímým přehledem o aktuálním dění. To nám chybělo, tak jsme se takové centrum pro řízení provozu rozhodli také vybudovat.

Před založením časopisu Reportér jste sedm let řídit redakci deníku MF Dnes s rozsáhlým počtem novinářů. Je redakční struktura, kterou teď v Seznam Zprávách zavádíte, srovnatelná se strukturou řízení, kterou jste aplikovali v MF Dnes? Nebo internetové médium, jehož redakce je rovněž značně početná, vyžaduje jiný přístup?

Online prostředí si žádá jiný přístup organizace redakční práce než v tradičních novinách, protože uživatelé mohou číst zprávy kdykoli během dne. Zatímco v tištěných novinách se vše soustředí na jediný moment uzávěrky v závěru dne, u webu je to jinak. První vrchol pozornosti příjemců začíná už ráno, pak nastává v čase oběda a další k večeru. Víme, že ráno se například více čtou rychlé zprávy. Na druhou stranu i vážné kauzy, pokud se v tomto čase objeví, mají své čtenáře.

Celkově ale tento průběžný charakter práce a konzumace na webu vyžaduje jiný organizační přístup. V novinách lze odpoledne ještě dohnat dopolední práci, pokud se nestíhá nebo podcení, ale na webu to možné není. Aby redakce správně fungovala, musí každý přesně vědět, co má dělat. Je důležité, aby lidé byli vzájemně zastupitelní a aby procesy byly jasné pro každého. To je základ pro plynulý chod redakce.

Naším cílem je vytvořit pevnější a robustnější editorský systém. I proto jsme počet lidí v klíčových pozicích navýšili.

Společně s vámi přišli z časopisu Reportér i Monika Binarová a Jiří Štický, do redakce Seznam Zpráv nastoupil i bývalý šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Pavel Švec. Jak se úprava organizace práce projeví v tom, kdo web připravuje? Nastanou ještě další personální změny?

Ano, od začátku jsem si z Reportéra přivedl Moniku Binarovou a Jiřího Štického. Další lidi z Reportéra už ale vytěžovat nebudu. Po dohodě s vedením Seznamu jsme se rozhodli navýšit počet lidí v redakci zhruba o deset. Celkově je nás přibližně sto. Toto navýšení bylo nezbytné pro vytvoření robustnějšího systému a pro posílení jednotlivých rubrik. Každá z nich má jednoho až dva nové členy, což nám dává lepší personální zabezpečení. Chtěli jsme posílit klíčové pozice a zajistit, že máme dostatečně silný tým. Zatím to vypadá, že k nám přicházejí skvělí lidé. Jedním z nich je například Martin Novák, dosavadní zahraniční redaktor Aktuálně.cz nebo Daniel Konrád, který se u nás ujal vedení kulturní rubriky. (Do Seznam Zpráv dále přicházejí Radek Dragoun, Eliška Nováková, Tomáš Klézl a Anna Dohnalová - více zde, pozn. red.)

Co mají vnitřní změny v redakci znamenat směrem ke čtenářům a k uživatelům a vzhledem k podobě obsahu? Před vaším příchodem tu byly tendence vytvářet ze Seznam Zpráv české Financial Times. Je tu taková ambice?

Rozumím principu, že se objevují snahy o vytvoření něčeho, co by odpovídalo významu Financial Times. Ale Česko nemá tak početné publikum, pro které by mohlo podobné médium reálně fungovat. Naší ambicí je to, aby Seznam Zprávy byly hlavním zdrojem důležitých zpráv na českém internetu. Je to poměrně široká definice, ale u masového média našeho typu je relevantní.

Chceme být médiem první volby pro všechny, kteří hledají objektivní, vyvážené a nezávislé zpravodajství. Nepodléháme módním výkřikům, nejsme bulvární. Jsme zpravodajství pro širokou veřejnost, a to znamená, že musíme být otevření zprávám z různých směrů. Nechceme se vyhraněně profilovat na jednu stranu, protože každý den oslovujeme dva miliony lidí, kteří si u nás přečtou řadu textů. A v dlouhodobém horizontu bychom měli mít jasnou ambici. Chceme být těmi, kdo se pečlivě drží novinářských standardů a přizpůsobují svou práci vysokým nárokům novinářského oboru.

Bude tedy akcent na byznys, domácí politiku, zahraničí nebo kulturu vyrovnaný a rovnoměrně rozložený v obsahovém pojetí Seznam Zpráv?

Obecně platí, že jsme plnoformátové médium. Máme silný důraz na byznys, což je personálně asi naše největší rubrika, ale stejně tak se zaměřujeme na rozsáhlé domácí a zahraniční zpravodajství, investigativní novinařinu, názory a analýzy. V tom chceme být nejlepší. Nikdy se nebudeme věnovat sportu v plném rozsahu, protože součástí našeho holdingu je specializovaný sportovní web Sport.cz. Naše malá sportovní rubrika se zaměřuje spíš na vztah mezi sportem, penězi nebo sportem a mocí než na samotné výsledky. Nepouštíme se do bulváru, protože to není naše parketa. Stejně jako v případě sportu přenecháme bulvár specializovanému webu Super.cz, který také patří do našeho portfolia.

Opouštíte něco z dosavadního směřování Seznam Zpráv?

Nemyslím si, že bychom opustili dosavadní směřování, naopak. V každé oblasti, které se věnujeme, chceme prohloubit náš záběr a být ještě důkladnější. To ale neznamená, že bychom dosud nebyli v něčem dobří. Seznam Zprávy jsou kvalitní médium, a bylo pro mě skutečnou radostí sem přijít. Mým cílem však je, abychom se neustále zlepšovali a stali se ještě lepšími.

Jsme zpravodajství pro širokou veřejnost, a to znamená, že musíme být otevření zprávám z různých směrů.

Masový zásah má i web Novinky.cz, který také patří Seznamu. Jak si vymezujete čtenářské skupiny a obsahové zaměření Seznam Zpráv a Novinek?

Sám pro sebe to vnímám tak, že Novinky.cz představují nejobsáhlejší zdroj rychlých a aktuálních zpráv, zatímco Seznam Zprávy nabízejí širší kontext. Přímo si nekonkurujeme, spíš se doplňujeme. Novinky.cz budou asi vždy rychlejší a budou mít větší množství zpráv. Naopak Seznam Zprávy oslovují čtenáře, kteří chtějí jít více do hloubky a porozumět souvislostem. Tím, že obě platformy sdílí stejnou homepage, máme přirozeně určité procento společného publika. Obrazně řečeno: na Novinkách se uživatelé dozvědí, co se právě stalo, a na Seznam Zprávách zjistí, proč se to stalo.

Říkáte, že chcete být ještě kvalitnější a důslednější. Jak to budete vyhodnocovat? Máte stanovené nějaké cíle v počtu reálných uživatelů, času stráveného na stránce nebo je pro vás důležitější vliv? I když je pravda, že ten se těžko měří.

Část hodnocení kvality je jistě subjektivní, ale jako šéfredaktor mám z naší práce určitý pocit a dokážu odhadnout, jak si vedeme. Existují ale i metriky, které lze objektivně měřit. Například sledujeme, jak dlouho čtenáři zůstávají u našich článků, kam až texty dočtou nebo co je nejvíce zaujme.

Primárním cílem Seznam Zpráv ale není nahánět návštěvnost za každou cenu. S kolegy jsme si jasně řekli, že nechceme budovat médium na clickbaitových titulcích jen kvůli krátkodobým číslům. Důvěra čtenářů je pro nás mnohem cennější než okamžitý nárůst kliků. Titulek má lákat k přečtení článku, ale vždy musí odpovídat obsahu. Ano, chceme, aby nás četlo co nejvíc lidí. Ale ne proto, že je k tomu přimějeme kvízem nebo bezduchým klikáním do galerií. Seznam Zprávy si vždy zakládaly na kvalitním obsahu, a to se nemění. Když se proto bude čas uživatelů trávený na Seznam Zprávách prodlužovat, budeme rádi.

A dostal jste od majitele Iva Lukačoviče nějaké zadání, jak by měly Seznam Zprávy vypadat?

Nemám žádné konkrétní zadání, opravdu žádné. Můj úkol je dělat svou práci co nejlépe, a o to se snažím. Slyšel jsem od majitele, že na číslech až tolik nezáleží. Vykládám si to ale tak, že nemusíme čísla návštěvnosti honit za každou cenu. To ale neznamená, že nás nezajímá, kolik čtenářů máme. Záleží nám na tom, jaký dopad naše zpravodajství má, ale honba za čísly by neměla být na úkor kvality.

Záleží nám na tom, jaký dopad naše zpravodajství má, ale honba za čísly by neměla být na úkor kvality.

Seznam Zprávy jsou především internetovým médiem. Zůstává web primární distribuční platformou?

Primární distribuční platformou Seznam Zpráv zůstává web, ale zároveň máme bohatou audio a video produkci, která naše obsahové možnosti rozšiřuje. V audiu nabízíme nejen podcasty, ale také zvukovou verzi většiny našich článků, kterou lze poslouchat na našem webu i prostřednictvím aplikací třetích stran. Tento formát se osvědčil a má svou věrnou posluchačskou základnu.

Máme také silnou video produkci, protože většina našich podcastů je podpořena videem. Pořady jako Ptám se já, Ve vatě, Agenda, Šťastné pondělí nebo Vlevo dole oslovují velké publikum, a každý z těchto pořadů má desítky tisíc, někdy i stovky tisíc sledujících.

Texty jsou samozřejmě stále klíčovou součástí naší produkce, ale s rozšířením o audio a video formáty se nám podařilo dostat naše obsahové produkty na všechny platformy a oslovit ještě širší publikum.

Zamýšlíte, že byste podcasty nebo videa ještě rozšířili?

To jsme se ještě nerozhodli, dosud jsme se soustředili na nastavení nové vnitřní organizace. Detailním pohledem na audio a video pořady se budeme zabývat ve druhém čtvrtletí. Je ale pravděpodobné, že nějaké pořady přidáme. Stejně tak je možné, že jiné zase zaniknou. Na stabilní sestavě chceme stavět i nadále, což jsou tedy pořady Šťastné pondělí, Vlevo dole, Ptám se já, 5:59, Ve vatě a Agenda. To jsou dlouhodobé pilíře, k nimž přidáváme jednorázové série.

Máte letité zkušenosti s vydáváním a řízení tištěných titulů – deníků i časopisu. Je reálné, že by se obsah Seznam Zpráv objevil v nějaké formě také na papíře?

Právě proto, že mám dlouholeté zkušenosti s papírem, tak pro Seznam Zprávy tuto cestu nevidím. Míra pracnosti a efektu, které vynaložené úsilí přinese, jsou nesouměřitelné. Je to příliš nákladné a velmi náročné. Seznam Zprávy se soustředí hlavně na web.

Vidíte obecně na trhu prostor pro zvyšování návštěvnosti zpravodajských webů? Protože čísla NetMonitoru za poslední rok ukazují, že počet uživatelů online zpravodajství se nerozšiřuje. Zároveň dostupná data ukazují na častější využívání sociálních sítí.

Navyšovat dosah asi stále lze, ale musíme si uvědomit, že českým jazykem mluví deset milionů lidí, a z nich se ne všichni o zprávy zajímají. Určité procento také tvoří malé děti, které ještě nečtou. Z toho vychází maximální množina příjemců informací. Sociální sítě opravdu ubírají pozornost, ale nejsou jedinými konkurenty. Představují ji i veškeré další aktivity, které mohou lidé ve volném čase dělat. Proto tady vidím příležitost v podcastech, protože umožňují vklínit se do času, který by jinak nebyl využitý – například při jízdě na kole nebo při běhání. V boji o čas uživatelů nikdy neobsáhneme všechny, ale máme ambici oslovit co nejvíce lidí. Seznam se v tomto směru profiluje jako silný konkurent globálním platformám, jako jsou Meta a Google.

S rozšířením o audio a video formáty se nám podařilo dostat naše obsahové produkty na všechny platformy a oslovit ještě širší publikum.

Jak Seznam Zprávy oslovují mladší čtenáře?

Dlouhodobým cílem Seznam Zpráv je více oslovovat mladší čtenáře tak, aby jejich podíl mezi uživateli Seznam Zpráv odpovídal demografickému zastoupení v populaci. Což je teď u nás trochu méně. Nemyslím si ale, že cesta k nim vede přes angažování mladých blogerů, kteří mají za úkol obsah pro mladé připravit. Je potřeba spíš přemýšlet o tom, jak zprávy přizpůsobit preferencím mladých – například pomocí kratších formátů, videí nebo jiných atraktivních prvků. Nejde jen o obsah, ale i o jeho formu, jakým způsobem a kde ho prezentujeme. I když je mladá generace na sociálních sítích, stále platí, že kvalitní obsah je klíčem k jejich přitáhnutí.

A vidíte, že by audio obsah oslovoval víc mladší uživatele?

Vidíme, že podcasty, které vysíláme přes platformy jako Podcasty.cz, Spotify a další, přitahují nové a jiné publikum, než jsou běžní čtenáři webu Seznam Zprávy. To nám umožňuje oslovit další příjemce a je patrné, že právě mladší lidé audio formáty poslouchají. Seznam Zprávy mají výhodu v tom, že jsou umístěny na domovské stránce Seznamu, která je hlavním zdrojem návštěvnosti. Ale nechceme se spoléhat pouze na tuto návštěvnost. Je důležité hledat nové kanály a oslovovat nové skupiny, a to především prostřednictvím kvalitního obsahu. Podcasty, sociální sítě a jiné platformy jsou dobré příležitosti, jak expandovat.

V magazínu Reportér, který jste před více než deseti lety zakládal, zůstáváte jako dvoutřetinový majitel. Jakým způsobem kloubíte řízení Seznam Zpráv a angažovanost v Reportéru?

V Reportéru se angažuji především tím, že se zajímám o výsledky, ale do každodenního chodu nezasahuji. To by ani nebylo možné. Kolega Michal Musil, který řízení Reportéru převzal, je zcela kompetentní. Společně jsme časopis zakládali a vymýšleli jeho podobu. Nemohl bych si přát lepšího pokračovatele. Snažím se v Reportéru objevit každý pátek, i když se to ne pokaždé podaří. Poté se zase vracím zpět do Seznam Zpráv na odpolední poradu.

Zajímám se o inzertní tržby časopisu a novinky v oblasti předplatného, ale jde o strategický zájem. Když se zaváděla nová podoba rubrik, nebyl jsem u toho – kolegové si to zorganizovali po svém. A já jsem z toho měl velkou radost. Působení v Seznam Zprávách mě plně zaměstnává a asi ještě nějaký čas bude, ale odpovědnost za Reportéra samozřejmě cítím. Je to přeci jen moje nejmladší „dítě". Jsem přesvědčen, že časopis, který dovede přinášet unikátní reportáže, důkladné rozhovory a propracované investigativní kauzy, může mít skvělou budoucnost.

Působení v Seznam Zprávách mě plně zaměstnává a asi ještě nějaký čas bude, ale odpovědnost za Reportéra samozřejmě cítím.

Bylo těžké zvažování přijmout nabídku od Seznamu?

Bylo to těžké zvažování, protože s věkem přichází i větší zodpovědnost. Ve dvaceti je rozhodování snazší a příliš si neděláte starosti, co vám rozhodnutí přinese. Musel jsem ale zvážit, co můj příchod do Seznam Zpráv bude znamenat pro rodinu, pro Seznam a pro Reportéra.

Na druhou stranu, deset let se netajím názorem, že česká žurnalistika po příchodu oligarchů před více než deseti let nevzkvétá. Když se teď objevila příležitost s tím něco udělat, rozhodl jsem se, že to zkusím. Mohl jsem dalších deset let sedět v Reportéru a stěžovat si. Vyčítal bych si ale, že jsem to nezkusil.

Jak na vaše rozhodování reagovala rodina?

První reakce příliš nadšená nebyla, ale s manželkou jsme spolu už dlouho. Zná mě opravdu dobře a věděla, že by mě promeškaná příležitost mohla mrzet. Možná to bude znít trochu naivně a romanticky, ale na české žurnalistice mně opravdu záleží.