Autor textu Viktor Kudzia
V posledních měsících se stále častěji objevuje otázka, zda se z AI
modelů nestává postupně nový typ sociální sítě. Nejde o síť
v tradičním smyslu, kde se propojují lidé mezi sebou, ale o platformu,
která se zaměřuje přímo na jednotlivce a postupně si o něm vytváří
detailní psychologický i behaviorální profil.
Jako specialista na sociální sítě vnímám, že se kolem moderních AI modelů odehrává změna, která připomíná začátky úplně nového typu sociální sítě. Nejde o sociální síť v tradičním smyslu, kde se propojují lidé mezi sebou, ale o systém, který se zaměřuje přímo na jednotlivce a postupně si o něm vytváří velmi detailní obraz. Modely jako ChatGPT, Microsoft Copilot nebo Gemini pracují s uživateli způsobem, který připomíná personalizované digitální prostředí — a to je trend, který nelze ignorovat.
Podobně to popisuje i youtuber Enrico Tartarotti, který upozorňuje, že AI se nevyvíjí jako kdysi Facebook, tedy jako nástroj pro komunikaci mezi lidmi, ale jako osobní digitální společník. Ten uživatele poznává, pamatuje si jeho preference a přizpůsobuje se mu. A právě tato personalizace je něco, co jsme dříve vídali hlavně u sociálních sítí, které se snažily pochopit naše chování, aby nám nabídly relevantní obsah.
Výzkumy ukazují, že AI začíná vstupovat i do oblasti, která byla dosud výhradně lidská. Studie z University of California upozorňuje, že lidé využívají AI společníky nejčastěji tehdy, když mají málo sociálních kontaktů. AI jim poskytuje pocit porozumění a bezpečný prostor pro sdílení — něco, co tradiční sociální sítě často nenabízejí.
Zároveň ale výzkumníci varují, že příliš intenzivní a emocionálně hluboké používání těchto chatbotů může vést ke snížení psychické pohody. Nejvíce ohroženi jsou ti, kteří se cítí osaměle: AI jim krátkodobě pomáhá, ale dlouhodobě může prohlubovat izolaci. AI tak může být užitečným doplňkem, ale není plnohodnotnou náhradou lidské blízkosti. A to je zásadní rozdíl, který bychom neměli přehlížet.
Podle studie lidé v konverzacích s chatboty nejčastěji hledají emoční podporu (33 %), zábavu a volnočasové odreagování (31,74 %) a intelektuální zkoumání a zvědavost (26,44 %). Zároveň se ukazuje, že uživatelé se na chatboty obracejí hlavně ve chvílích emočního strádání, protože témata spojená s emoční tísní tvoří 60,85 % všech osobních sdělení.
AI se dnes stále výrazněji posouvá do role sociálního aktéra, a nejde přitom jen o metaforu. Microsoft ve své Societal AI Research Agenda přímo uvádí, že umělá inteligence bude ovlivňovat sociální chování a stát se součástí sociálních struktur. To naznačuje, že AI už není pouhým nástrojem, ale aktivním prvkem v tom, jak lidé komunikují a jak se rozhodují. Pokud zná naše preference, zájmy i hodnoty, dokáže nám doporučovat obsah či produkty podobně jako sociální sítě. Dokonce i Google už plánuje, aby za mě umělá inteligence dokázala sama projít celým nákupním procesem a nákup dokončit, což potvrzují i jejich vlastní oznámení o tzv. agentickém nakupování. To dobře ukazuje, kam až se mohou osobní AI asistenti v nejbližších letech posunout.
Personalizace, která byla dříve doménou Facebooku nebo Googlu, se tak přesouvá do prostředí osobních AI modelů. Tento trend posilují i nové typy zařízení, například nositelný asistent Omi, který už není jen aplikací, ale neustálým společníkem sledujícím naše chování a reakce. AI se tím dostává ještě blíž k uživateli a stává se součástí každodenního života. Pokud tento vývoj posuneme dál, nabízí se otázka, zda další generace sociálních sítí nebude spojovat spíše AI asistenty než samotné lidi. Představme si systémy, které mezi sebou komunikují, sdílejí informace o zájmech svých uživatelů a navrhují, s kým by si mohli rozumět. Vznikla by tak zcela nová forma digitálního propojení. AI by dokázala vyhledávat jemné podobnosti mezi lidmi – třeba v tom, jak přemýšlíme, co nás motivuje nebo jaké situace právě řešíme – a na základě těchto vzorců navrhovat přirozená propojení mezi uživateli. Mohla by tak vytvářet síť vztahů, které nevznikají náhodou, ale díky hlubší kompatibilitě, kterou za nás rozpozná náš digitální asistent.
Ať už se AI skutečně promění v nový typ sociální sítě, nebo zůstane hlavně osobním asistentem, jedno je jisté: její vývoj je rychlý a zásadně mění prostředí, které dosud ovládaly tradiční platformy. Stejně jako kdysi Google dominoval vyhledávání a dnes mu konkuruje AI, může se stát, že i současné sociální sítě nahradí osobní AI platformy s hlubší personalizací a intimnější interakcí. Budoucnost je otevřená, ale už teď je patrné, že AI proměňuje způsob, jakým komunikujeme, hledáme informace i budujeme vztahy a že se může stát mnohem víc než jen digitálním nástrojem.
Viktor Kudzia, Digital Performance Specialist, Omnicom Media
# společnost # komunikace # sociální síť # AI # personalizace # vztahy # ChatGPT # socializace # individualita # osobní komunikace
Autor textu Viktor Kudzia
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.