Soukromá média přidala svoje připomínky k návrhu zákona o ČT a ČRo

Asociace zastupující komerční televize, rádia, online a tiskové vydavatele kritizují návrh nového zákona o médiích veřejné služby. Ve společných připomínkách upozorňují především na nedostatečné vymezení veřejnoprávní služby, absenci regulace online reklamy nebo zrušení dosavadních mechanismů kontroly nových projektů České televize a Českého rozhlasu.

Podle zástupců soukromého mediálního trhu nelze zásadní změny fungování veřejnoprávních médií oddělovat od jejich dopadů na komerční sektor. Asociace proto požadují, aby stát změny konzultoval také se soukromými poskytovateli mediálních služeb.

Jedním z hlavních problémů návrhu je podle nich nejasné vymezení samotné veřejné služby. Kritizují zejména zrušení memorand mezi státem a veřejnoprávními médii, která dosud konkretizovala podmínky fungování České televize a Českého rozhlasu. Memoranda podle asociací obsahovala důležité záruky například pro působení veřejnoprávních médií v online prostředí nebo pravidla zpřístupňování archivní tvorby dalším médiím.

Významnou výtku směřují komerční média také k oblasti reklamy. Návrh podle nich zcela opomíjí omezení online reklamy veřejnoprávních médií, přestože limity pro televizní a rozhlasové vysílání zůstávají zachovány. Asociace upozorňují, že Česká televize a Český rozhlas tak budou soutěžit na reklamním trhu se soukromými médii, ačkoliv disponují garantovaným financováním.

„Jde proti smyslu poskytování veřejnoprávní služby a zároveň vyvstává otázka narušení hospodářské soutěže,“ uvádějí asociace ve společném stanovisku.

Kritika směřuje také ke zrušení současných postupů pro schvalování nových významných služeb veřejnoprávních médií. Platná legislativa dnes vyžaduje, aby nové projekty s možným dopadem na mediální trh procházely konzultací s veřejností a dozorovými orgány. Novela tento mechanismus vypouští.

Soukromá média zároveň navrhují zavedení benchmarkové kontroly nákladovosti veřejnoprávních médií prostřednictvím nezávislé expertní komise. Ta by podle nich posuzovala efektivitu vynakládaných prostředků a srovnávala náklady s obdobnými mediálními domy v Evropě. Podle asociací jde o běžný nástroj používaný v řadě evropských zemí.

Výhrady mají asociace i k některým dalším částem návrhu. Za nelogickou označují možnost, aby Česká televize a Český rozhlas vydávaly vlastní tištěná periodika. Požadují také doplnění pravidel pro zpřístupňování obsahu lidem se zrakovým či sluchovým hendikepem, která podle nich návrh oproti současné právní úpravě oslabuje.

Pod připomínkami jsou podepsány Asociace komerčních televizí (AKTV), Asociace online vydavatelů (AOV), Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), Česká unie vydavatelů (ČUV) a Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR).

Připomínkové řízení v pátek skončilo

Připomínkové řízení k návrhu zákona o médiích veřejné služby skončilo v pátek 15. května. Sešly se do něj desítky podnětů. „Ty, které budeme považovat za relevantní, začneme zpracovávat," uvedl ministr kultury Oto Klempíř. Během několika dnů chce k návrhu zákona předložit studii hodnocení dopadů regulace, takzvanou RIA.

Návrh zákona o médiích veřejné služby kritizuje vedení České televize i Českého rozhlasu, odborníci i opozice. Pracovníci obou médií 22. dubna kvůli chystanému zákonu vstoupili do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od zamýšlených změn upustila.

Místo dosavadních poplatků by měly ČT a ČRo dostávat pevnou částku. Pro příští rok je to zhruba o 1,4 miliardy méně než letos. Klempířův návrh pro ČT pevně stanovuje z rozpočtu pro příští rok 5,74 miliardy korun. Letos ČT hospodaří s celkovým rozpočtem 8,5 miliardy. ČRo má podle návrhu dostat ze státního rozpočtu 2,07 miliardy korun, o 400 milionů méně než letos vybere na poplatcích.